Už je zase nemocné

Po nástupu do školky bývá najednou dlouhodobě zdravé dítě často nemocné. Je to normální, dítě přichází do kolektivu z imunologického hlediska nepřipravené. Infekce, většinou virové, dávají dítěti potřebný stimul a budují jeho imunitu. Je proto úplně běžné, když dítě po nástupu do kolektivu překoná za rok deset, patnáct, někdy dokonce i dvacet infekcí.

Vyšší nemocnost dětí po nástupu do mateřské školy je běžná. V kolektivu se velmi rychle šíří zejména infekční choroby, mezi ty obvyklé patří rýma, kašel či chřipka. Vážnější zdravotní komplikace způsobuje jen například infekční žloutenka typu A, dále pneumokokové či meningokokové onemocnění. Proti většině vážných nemocí je dnes možné dítě nechat očkovat. Má-li dítě oslabenou imunitu, je riziko propuknutí nemoci vyšší.
Příznaky pneumokokových onemocnění jsou velmi různorodé, neboť pneumokoky způsobují celou řadu onemocnění od běžnějších, např. záněty středouší, záněty horních nebo dolních dýchacích cest, až po velmi závažná a nebezpečná, jako jsou zánět mozkových blan nebo otrava krve a zápal plic. Některé typy pneumokoků se mohou dokonce vyskytovat na sliznicích dýchacích cest zcela bez příznaků. Jedinou účinnou ochranu představuje očkování.

Pokud pediatr rozhodne, že je dítě nemocné častěji, než je běžné, přijdou na řadu imunologická vyšetření, která ukážou, zda je dítěti potřeba v překonání kritického období pomoci léky nebo ho na nějakou dobu (na dva tři měsíce) vzít ze školky pryč. K tomuto řešení přistupují lékaři zřídka, podle nich je imunita malých dětí málokdy oslabená natolik, že by hrozilo její selhání. Jen ještě nefunguje správně, protože se to teprve musí „naučit“.

V předškolním věku do pěti let onemocní děti nejčastěji akutními respiračními onemocněními. Nejvyšší nemocnost je v prosinci, následuje říjen, listopad a únor. Akutní respirační infekce může probíhat formou angíny, rýmy, akutního zánětu nosohltanu, akutního zánětu hrtanu a průdušnice, zánětu průdušek a zánětu plic. Nákaza se přenáší vzduchem, kýcháním nebo kašláním z nemocné na zdravou osobu. Inkubační doba je poměrně krátká, pouze několik dnů.

K tomu, aby imunitní systém dětí fungoval dobře, potřebuje dostatek vitaminů a minerálních látek. Tu nezajistíme dítěti potravinovými doplňky, ale pestrou stravou. V období nachlazení a většího výskytu viróz se vyplatí zvýšit na obranu organismu před infekcí příjem antioxidačních vitaminů C, A a E. Nejdůležitější je vitamin C, jehož hlavní funkcí je právě podpora imunity. Tělo napadené infekcí potřebuje až desetinásobek doporučené denní dávky vitaminu C. U dětí je potřeba vitaminu C 50-70 mg na den, u dospělých 75-90 mg, tedy zhruba osmdesát procent potřeby všech vitaminů.

S imunitou úzce souvisí také psychická kondice dětí. Základem je pravidelný, jasně stanovený denní režim. Ten dává dětem jistotu a klid, díky němuž jsou schopny rozdělit svůj čas mezi povinnosti a zábavu bez stresujících časových kolizí. V rámci režimu dne by rodiče měli myslet také na dostatek času na spánek, a to úměrně věku dítěte. Nezapomínejte také na to, že k největší regeneraci sil dochází ve spánku, který proběhne do půlnoci. Je proto velmi důležité důsledně trvat na včasném odchodu do postele.
To, že děti potřebují  dostatek pohybu, aby bylo zdravé, víme. Jenže právě podzim je často obdobím útlumu sportovních aktivit. Je to velká škoda, protože hlavně podzim klade na imunitu a psychickou kondici zdaleka nejvyšší nároky.

Je-li už dítě nemocné, snažte se akceptovat jeho pocity a nenuťte ho do ničeho, co nechce, samozřejmě kromě užívání léků. Počítejte s tím, že když je dítě nemocné, nebude mít chuť jíst. Dejte mu jen to, na co má chuť. Hlavní je, aby dostatečně pilo. A zabavte ho, nestačí mu pustit televizi.