Dávivý kašel

Dávivý kašel neboli pertuse je vysoce nakažlivé onemocnění, které je vyvoláno bakterií Bordetela pertusis. Může jim onemocnět každý, kdo jej předtím neprodělal nebo nebyl proti němu očkován. Nákaza se šíří vzduchem kapénkovou infekcí. Bakterie se usazují na sliznici dýchacího ústrojí (hltanu a průdušek), vyvolávají zde zánět a produkci hustého lepkavého hlenu.

Rizikové skupiny

K infekci jsou vnímavé zejména děti od jednoho roku do čtyř let. Zdrojem nákazy jsou zpravidla starší děti a dospělí. Úmrtnost na tento typ onemocnění je nejvyšší u dětí do jednoho roku života a především u kojenců, kteří jsou mladší než čtyři měsíce. Epidemie dávivého kašle se většinou objevují ve tříletých až čtyřletých cyklech. Začínají v měsíci lednu a vrcholu dosahují v jarních měsících, podobně jako mnohé jiné infekce dýchacích cest u dětí i dospělých.

Odolnost

Po prodělané infekci zanechává dávivý kašel dlouhodobou odolnost. Na rozdíl od jiných vážných nakažlivých chorob se v tomto případě protilátky nepřenášejí z matky na plod, takže dítě může onemocnět kdykoli po narození. Určité množství protilátek získá novorozenec z kolostra, světlé tekutiny, která odtéká z prsou matky v prvních dnech po narození a předchází tvorbě skutečného mléka. Od zavedení povinného očkování proti dávivému kašli došlo ke snížení jeho výskytu a poklesu úmrtí. Odolnost získaná očkováním však nemůže být ani úplná ani trvalá, takže mohou onemocnět dospělí, kteří byli jako děti očkováni.

Průběh onemocnění

Inkubační doba od okamžiku nákazy do vypuknutí onemocnění činí 6- 2 dní. V průměru se jedná o ý dnů. Nemocný je zdrojem infekce od začátku nemoci po dobu asi tří týdnů. Po tuto dobu by měl být izolován, nebo alespoň do té doby, dokud kašel zcela neodezní. Je zvlášť důležité dbát na to, aby se do kontaktu s nemocným nedostalo dítě, které je mladší než jeden rok. Nemoc probíhá ve třech oddělených fázích:

katarální fáze – trvá jeden až dva týdny, v počátku onemocnění se objevuje rýma, zarudlé oči nebo zánět spojivek,

fáze rozvinutého onemocnění – v tomto stadiu se objevuje typický kašel, který přichází v záchvatech vedoucích k vyčerpání nemocného. Během záchvatu může nemocný trpět nedostatkem kyslíku, objevují se dýchací potíže nebo křeče. Na konci záchvatu se poměrně často objevuje zvracení.

fáze zotavení – záchvaty kašle a zvracení postupně ustávají, i když kašel může přetrvávat ještě celé týdny nebo měsíce a opakuje se často při běžných infekcích horních dýchacích cest.  Jestliže onemocní dospělí, jsou většinou stejně nakažliví jako děti a mohou šířit infekci dál na vnímavé osoby.

Diagnostika

Diagnóza dávivého kašle se zpravidla stanoví na podkladě příznaků, což však může být v některých případech obtížné. Mezi spolehlivou metodu, jak onemocnění prokázat patří, je provedení výtěru z krku a z nosu, materiál se poté naočkuje na speciální kultivační půdu, kde bakterie vyrostou a kde je lze identifikovat. Na diagnózu potvrzuje také zvýšený počet lymfocytů v krvi. V některých případech neprokáže původce nemoci ani výtěr z krku s bakteriologickým vyšetřením. S ohledem na skutečnost, že se počáteční příznaky velmi podobají zcela obyčejné rýmě, může trvat i několik dnů, než se podaří diagnózu dávivého kašle potvrdit. Bohužel se v tuto dobu onemocnění může volně šířit na další neočkované osoby.

Výskyt komplikací

Většina úmrtí při dávivém kašli je způsobena jeho komplikacemi, v první řade je to zápalnic. Ten ve většině případů nezpůsobí sám původce dávivého kale, ale nějaká jiná bakterie, která se v oslabeném terénu usadí. K plicním infekcím přispívá také to, že hlenové zátky ucpávají průdušky a brání tak jejich provětrávání a odstraňování hlenu, který se v nich nepřetržitě tvoří. Může to vést k nevzdušnosti některé části plic, která potom snadno náporu bakterií podlehne. Někdy dokonce zůstane tato nevzdušnost části plic natrvalo a postižená tkáň se zajizví.  Kromě plicních komplikací se mohou objevit také druhotné infekce ucha. Nedostatek kyslíku během záchvatů kašle může vyvolat křeče nebo ztrátu vědomí. Bakterie dávivého kašle může také vyvolat zánět samotné mozkové tkáně. Objevuje se krvácení do mozku. Riziko trvalých následků dávivého kašle nelze podceňovat, především u malých dětí. Děti často nemohou kvůli kašli dostatečně přijímat tekutiny a jsou ohroženy dehydratací.

Jaká je léčba?

Antibiotika zabírají pouze v katarální fázi, kdy dojde k zastavení množení bakterií na sliznicích. Při rozvinutém kašli již příliš nepomohou. Jestliže je antibiotikum podáváno dítěti, které přišlo s nákazou do kontaktu, ještě předtím než se objeví příznaky, závažnost nemoci se tím výrazně sníží. Léky se podávají dětem s dávivým kašlem proto, aby došlo ke snížení jejich nakažlivosti pro ostatní. Jinak spíše probíhá léčba symptomatická. Je nutné vyvarovat se podnětů, které provokují kašel, pobyt v teplé místnosti, především v noci, konzumovat malá množství tekutin a jídla a setrvávat v klidu. Děti, které nemohou kvůli kašli dostatečně pít nebo které během záchvatů modrají, by měly být léčeny v nemocnicích. Při hospitalizaci lze zajistit náležitý přívod tekutin, zavedení kyslíku, odsávání hlenu z dýchacích cest, popřípadě podání dočasné umělé výživy.