Slyšíte dobře?

Těžko si dokážeme představit, o kolik informací ze svého okolí bychom přišli (především o tom, co je mimo naše zorné pole), kdybychom náhle přišli o sluch.
Odhaduje se, že v Česku trpí ztrátou nebo poruchou sluchu asi půl milionu lidí – většině z nich je přes 65 let. O možnosti korekce sluchové vady by se měl člověk zajímat v případě, že mu vada sluchu znepříjemňuje běžný život; nerozumí  si při hovoru s přáteli, vyhýbá se návštěvám divadla nebo společenským akcím, protože stejně neví, o čem se tam hovoří, a nechce se pořád ptát. V takovém případě je opravdu na místě podstoupit léčbu nebo si pořídit sluchadlo.

Prvním příznakem poruchy sluchu může být zvonění nebo bzučení v uchu, které člověk slyší především ve chvílích, kdy je kolem ticho. Pokud je tento zvuk trvalý nebo tak hlasitý, že člověka obtěžuje, jde už o závažný problém. Narušení sluchu se může projevit i problémy s rovnováhou nebo zhoršenou pamětí: pokud neslyšíte nebo nerozumíte tomu, co slyšíte, je těžší si zapamatovat, co jste slyšeli.
Problémem je i to, když špatně snášíte hlasité zvuky. Může jít o projev toho, že ucho nefunguje správně a ztrácí schopnost tlumit hlasité zvuky. Ztráta sluchu se projevuje i tím, že špatně rozumíme. Nejprve se začneme opakovaně doptávat v hlučném prostředí nebo při používání telefonu.

Pokud máte v rodině nedoslýchavého, snažte se mu konverzaci co nejvíce usnadnit. Sedněte si při konverzaci co nejblíže k němu, mluvte zřetelně a tváří k nedoslýchavému, zajistěte dostatečné osvětlení v místnosti a ztlumte hluky v pozadí.

Často si ubližujeme sami

Měli bychom se chránit před „hlasitými zvuky“; problematická jsou především sluchátka, která jsou u mladých na uších „celý den“. Nikdy by také hudba v sluchátkách neměla sloužit k tomu, aby přehlušila zvuk z okolí. Máte-li příliš hlasité kolegy, raději je poproste o klid, než abyste si nasadili sluchátka a hlasitou hudbou si ničili sluch. V hlasitém prostředí je naopak vhodné používat klapky na uši nebo špunty. Poškodit sluch může i poslech hlasité hudby na koncertech a podobných akcích nebo příliš častá hudba v domácnosti. Pokud člověk na koncert vyrazí, měl by po něm uším dopřát šestnáctihodinovou pauzu.

Vady ohrožující náš sluch

V případě převodních poruch problém spočívá v tom, že se zvuk nepřenáší z vnější do vnitřní části ucha. Příčinou bývá ucpání, záněty středního ucha (opakující se záněty mohou způsobit trvalé poškození bubínku a tím pak dojde k trvalé poruše sluchu), perforace ušního bubínku, otoskleróza (změny kosti středního ucha), vrozená vada nebo úraz hlavy.

Při percepční poruše je porušeno vnímání zvuku. Vada může být buď v hlemýždi (kochleární vada), nebo ještě dál za ním. Jejich důvodem může být dědičnost, vrozena vada nebo mohou vzniknout během života: u dětí po zápalu mozkových blan nebo po úrazu hlavy. U dospělých se k těmto příčinám přidávají další – nedostatečné prokrvení, nadměrný hluk, virové infekce (těžké chřipky, pásový opar v oblasti ucha nebo příušnice). U seniorů vzniká stařecká nedoslýchavost neboli presbyakuze, která se projevuje sníženou schopností vnímat vysoké tóny (lidé špatně rozumějí řeči) a která se může zhoršovat vlivem atrofie mozkové kúry (při skleróze mozkových tepen).

Při kombinované nedoslýchavosti  jsou přítomny oba typy nedoslýchavosti. Může vzniknout následkem chronických závažnějších zánětů středouší, při nichž dojde i k poškození vnitřního ucha.

Odhaduje se, že převodní sluchové vady je možné až z 90 % vyřešit operativně. U percepčních poruch je léčba mnohem složitější. Někdy pomůže podávání léků, které zlepšují prokrvení ucha, nebo pobyt v hyperbarické komoře – tato léčba má největší šanci na úspěch, pokud je nasazena co nejdříve poté, co se vada objeví. Pokud se ji nepodaří odstranit, uvažuje se o pořízení sluchadla.
V současnosti existuje mnoho typů sluchadel, z nichž se některá zavádějí do zvukovodu, nebo v něm dokonce mohou být zcela ukrytá. U těchto typů dotyčný nevnímá estetický problém. Kromě příspěvku na sluchadlo existují i další možnosti, na které může pojišťovna přispět. Jde například o signalizaci domovního zvonku či telefonního zvonění, telefonní zesilovač, zařízení pro poslech audiovizuálního zařízení nebo třeba programy pro nácvik mluvení, odezírání a znakové řeči. J ale třeba počítat s tím, že pacient vždy na zařízení doplácí.

Sluchová vada a děti

Rozpoznat sluchovou vadu u dítěte do jednoho roku není jednoduché, přesto si rodiče mohou všímat reakcí svého dítěte. Do tří měsíců věku by dítě mělo reagovat na hlasité zvuky mrknutím, může se probudit, začít plakat, nebo se naopak ztiší nebo usměje, když na něj někdo začne mluvit. V období kolem 4. a 6. měsíce dítě začíná pátrat po zdroji zvuku. Mezi 7. měsícem a jedním rokem se dítě otáčí za zvuky, které ho zaujmou a začíná rozumět prvním slůvkům, reaguje na výzvu „udělej pápá“ nebo „jak jsi veliký“. Pokud jsou si rodiče nejistí, měli by si ověřit, zda jejich dítě nemá sluchovou vadu.

Takové dítě zůstává v pravidelné péči foniatra, který indikuje kompenzační pomůcku – sluchadla. Rodič má možnost si pro dítě vybrat oboustranná závěsná digitální sluchadla odpovídající výkonnosti různých cenových řad.
Hranicí pro indikaci nošení sluchadel je u dospělých ztráta 40 dB, u dětí se pro kvalitu poslechu a ideální rozvoj mluvené řeči doporučují sluchadla už kolem ztráty 30 dB. Právě v situacích, jako jsou výuka ve škole nebo komunikace ve větší skupině dětí, jsou sluchadla pro porozumění dítěte s nedoslýchavostí velmi přínosná. U některých lehčích vad dítě zvládá komunikace v klidném prostředí a se známými lidmi i bez sluchadel. Dítě se ale musí více soustředit a brzy se unaví. Pro porozumění ve škole či mezi vrstevníky jsou pro dítě s nedoslýchavostí sluchadla zcela zásadní. Pokud se rodiče obávají ztráty sluchadel, mohou dítěti sluchadla zajistit pomocí tzv. závěsných klipů. Proti ztrátě sluchadel je také možné se nechat pojistit u některé z pojišťoven.