Aby nám bylo příjemně
S postupujícími klimatickými změnami jsou letní dny stále teplejší a pokud si je chceme opravdu pořádně užít, měli bychom preventivně dodržovat určitá pravidla. Je velká mrzutost pokud to přeženeme s opalováním, nevhodným jídlem nebo s koupáním a způsobíme si tak zdravotní komplikace. Léto patří mezi krásné období, zejména pokud se vyvede počasí, protože je to ideální doba pro trávení volného času venku. Můžeme být aktivní, chodit na výlety, plavat apod. Během léta se doporučuje lehčí stravování, můžeme grilovat a připravovat si chutné saláty.
Sluneční dermatóza
Odborníci doporučují používat pouze speciální opalovací krémy a emulze s vysokým ochranným faktorem s výhradně minerálními filtry, které fungují vůči chemickým filtrům jako zrcátko, takže odrážejí UV záření chemickou reakcí na povrchu těla, a zanechávají tak zbytky, které pleť dráždí.
Tekutiny nepodceňujme
Dodržování pitného režimu je jeden z nejdůležitějších úkolů, na který bychom v parném létě neměli zapomenout. Pít bychom měli průběžně po menších dávkách a doporučuje se vypít okolo 2 litru vody. V případě, že je léto obzvlášť horké, to může být až kolem tří litrů. Pokud v létě konzumujeme dostatek ovoce a zeleniny, riziko dehydratace se tím snižuje. V případě malých dětí a starších lidí je potřeba dohlédnout, aby k dehydrataci nedošlo. Většina lidí dělá chybu v tom, že při velkých vedrech konzumuje vše nesmírně ledové, avšak účinek je naprosto opačný než bychom čekali. Namísto požadovaného zchlazení může tělesná teplota stoupnout. Když je nápoj opravdu moc studený až ledový, tělo může na chvíli vypnout mechanismus pocení a začít ukládat více tepla, aby nás rychle ohřálo. Velmi snadno dojde k tomu, že nám bude ještě tepleji. Studené tekutiny naše buňky nejsou schopny ihned vstřebat, a proto musí tělo vynaložit daleko více práce, aby je ohřálo na tělesnou teplotu. Ledovým nápojům je tedy lepší se v horkých dnech raději vyhnout. Ideální je pití vlažné vody, která navíc pročišťuje organismus.
Kvalita vody při koupání
Řada z nás si léto bez koupání ani nedovede představit. Dříve než však vstoupíme do rybníka, řeky apod. bychom měli znát kvalitu vody. Zejména sinice nás mohou pořádně potrápit a po takovém koupání budeme mít s největší pravděpodobností řádně podrážděnou pokožku. Je proto lepší se koupat v místech, kde je kvalita vody pravidelně kontrolována majitelem nebo hygienickou stanicí. Větší riziko představuje také náhlá změna teploty, a proto se nedoporučuje chodit do vody rozehřátí a ochlazování provádět postupně. Smutnou kapitolou jsou skoky do neznámé vody, které končí v mnoha případech trvalým ochrnutím nebo úmrtím. Pokud neznáme hloubku vody nebo jsme v místech, kde jsou ostré kameny, měli bychom se takovým akrobatickým kouskům vyhnout.
Přehřátí
V parných letních dnech jsou zejména děti, nemocní a starší lidé ohroženi rizikem přehřátí. Přehřátí může vyústit v úpal, který se projevuje zarudnutím kůže, zvýšenou teplotou, zrychleným srdečním tepem a často je také provázen zvracením a pocitem na omdlení. Na vzniku úpalu se podílí především delší pobyt na slunci, v nevětraných místnostech s dehydratace. V rámci první pomoci nemocného uložíme do stínu nebo do dobře větrané místnosti a uvolníme mu oděv. Podáváme tekutiny, zpočátku v malých dávkách, optimální jsou iontové nápoje nebo mírně slazený čaj. Pomůže také studený obklad na čelo. Nejlepší ze všeho je však prevence a v horku se uchylujme raději do stínu, zejména přes poledne a v časném poledni. Děti do jednoho roku by se měly delšímu pobytu na slunci raději zcela vyhnout. Důležitá je pokrývka hlavy a vhodný oděv- ten by měl být spíše volnější a prodyšný.
Zažívací potíže
Při cestování do jiných zemí a změnách jídelních zvyklostí si můžeme v létě přivodit různé trávicí komplikace. Může se jednat o průjem nebo o zácpu a obojí nám dokáže pokazit dovolenou. Střevní infekce virového nebo bakteriálního původu spojené s průjmem nebo zvracením patří mezi nejčastější letní potíže. V lékárničce by v žádném případě neměly chybět prostředky proti průjmům a před dovolenou se doporučuje užívat probiotika, umývat si ruce před každým jídlem, nepít vodu z kohoutku nebo od pouličních prodavačů, jíst pouze dobře umyté ovoce a zeleninu, jíst čerstvě a tepelně zpracované potraviny, nesahat na místní zvířata a v rizikových zemích se vyhýbat konzumaci zmrzliny.
Léčba průjmu
Menším batolatům a dětem v předškolním věku bychom měli dávat minerální vody nebo rehydratační roztok. Tekutiny mohou být v tomto případě malinko chladnější, protože teplé nápoje dráždí postižený žaludek. První dávky je vhodné podávat po lžičkách. Pokud zvracení ustane, dávky můžeme zvyšovat. Kromě tekutin se nedoporučuje dětem dávat žádné další jídlo. Proti průjmům napomáhá smecta, dětem do 40 kg bychom neměli podávat endiaron. Teprve druhý den můžeme dát dětem banán, starší pečivo nebo jablko. V dietě pokračujeme podáváním kašovité stravy, masových vývarů se zeleninou a rýží. K normální stravě se vrátíme až po několika dnech. Lehčí průjem dokážeme zvládnout zcela sami.
Zácpa
Nejčastější příčinou zácpy je nedostatek vlákniny nebo tekutin, ale také i málo pohybu. Zásadní roli při vzniku zácpy sehrávají také nevhodné stravovací návyky- nevhodná strava, nedostatek pitného režimu, stres, jednostranné stravování apod. Pokud dostaneme na dovolené zácpu, měli bychom se snažit pohybovat, konzumovat potraviny s vlákninou a vynechat bílé pečivo a nahradit ho celozrnným. Mezi domácí prostředky proti zácpě patří sušené švestky. Je vhodné si také na dovolenou přibalit rozpustnou vlákninu.
