Chladné počasí s sebou přináší nachlazení

Nachlazení není závažné onemocnění, ale dokáže nám znepříjemnit život. Je proto dobré se mu vyhnout.
Příznaky nachlazení se rozvíjejí pozvolna – pokašlávání, pálení nosohltanu, posmrkávání, pobolívání v krku a zvýšená teplota. Tyto varovné signály zaznamenáme s příchodem chladnějšího počasí, kdy raději pobýváme v přetopených místnostech, a mnohdy v nich i spíme, jen aby nám nebyla zima. Někdo si myslí, že právě tak zabrání nachlazení, ale mýlí se. Je to naopak velká zátěž na sliznice, které jsou pak přístupnější virům. Proto se kromě správné vlhkosti a teploty pro preventivní péči o sliznici doporučuje používání éterických olejů (např. eukalyptus, levandule nebo máta) v místnosti, kde spíte a pracujete. Sliznici můžeme také proplachovat solným roztokem.

S příchodem zimy mají všichni tendenci zavírat sebe i děti doma a omezovat pohyb na čerstvém vzduchu, aby nenastydli. A to je chyba. Právě pohyb venku vede k podpoře imunity a k prevenci, pomáhá organismu zvykat si v rámci přirozeného prostředí na nové období změn klimatu. Lékaři někdy doporučují jako prevenci jednu tubičku homeopatického léku Oscillococcinum týdně. Je dobré ji užít také v případě, kdy se necítíte úplně fit nebo když se pohybujete v prostředí nemocných lidí. Nemusíte se bát, předávkovat se nemůžete.

Imunita je důležitá nejen proto, aby nás nepotkalo nachlazení, ale ani další, mnohem závažnější onemocnění. Základem dobře fungujícího imunitního systému je zažívací ústrojí, konkrétně tenké střevo. Právě ono produkuje velké množství látek, které bojují s choroboplodnými zárodky, a proto bychom mu měli pomáhat a podporovat ho, aby mohlo pracovat tak jak má. Třeba tím, že ve stravě budeme omezovat jednoduché cukry a tuky, a naopak zvýšíme příjem vlákniny, nejlépe z ovoce a zeleniny. Výbornými pomocníky jsou probiotika, zdraví prospěšné bakterie, které v zažívacím traktu obnovují přirozené prostředí, a omega-3-mastné kyseliny – jejich vysoký obsah mají hlavně ryby. Nemalý vliv na fungování naší imunity mají také některé enzymy. Dokáží ji nastartovat a zvýšit její obranné schopnosti a ve správný okamžik zase dovedou její aktivitu utlumit, čímž udržují imunitní systém v rovnováze. Činnost enzymů v případě oslabení imunity můžeme podpořit například wobenzymem.

Pokud se nám i přes nejrůznější preventivní opatření nepodaří ubránit se nachlazení, musíme si od jeho projevů umět pomoci. Při výběru vhodné léčby je velmi důležité neřídit se pouze rychlou účinností přípravků, ale přemýšlet i nad tím, čím zatěžujete své tělo.
Nemusíme hned sahat po chemických přípravcích, na rýmu můžeme vyzkoušet přírodní nosní sprej v podobě hypertonického roztoku, který obsahuje glycerol a výtažky z rostlin. Navíc podporuje tvorbu nosního sekretu a přírodní cestou pomáhá ničit bakterie a viry. V novějších přípravcích jsou i další účinné složky, jako je například olej z čajovníku, který patří k nejsilnějším přírodním antibiotikům. Můžeme sáhnout po spoustě rostlinných výtažků, které nám od nachlazení pomohou. Čaj z černého bezu podporuje pocení, které je nepříjemnou, ale důležitou součástí léčby, uvolňuje dýchací cesty a podporuje vykašlávání. Hleny, které se tvoří při kašli, rozpouští fenykl, sléz a tymián. Třapatka nachová ničí bakterie a viry a posiluje obranyschopnost organismu stejně jako rakytník řešetlákový, který obsahuje vitaminy C, A a E a také kyselinu listovou. Při nachlazení můžete vyzkoušet šťávu z čerstvého celeru, protože tato zelenina obsahuje éterické dezinfekční látky a značné množství vitaminů a minerálů. Od škrábání v krku pomáhá kloktání šalvějí lékařskou, která má výrazné dezinfekční, protivirové i protibakteriální účinky.

Silný antioxidant, jakým je vitamin C, je pro správné fungování našeho organismu nesmírně důležitý, přesto si ho sami neumíme vytvořit a jsme dokázáni na jeho příjem z jídla. Při zvýšené psychické a fyzické zátěži a při nejrůznějších onemocněních  pak ještě dochází ke značnému nárůstu spotřeby tohoto vitaminu. Nitrožilním podáním do těla dostanete mnohem vyšší dávku vitaminu C, čímž preventivně výrazně posílíte svůj imunitní systém.

Na imunitu bylinkami

Čerstvý kořen křenu najemno nastrouhejte a důkladně promíchejte se zhruba stejným množstvím medu. Směs podávejte třikrát až pětkrát denně. Křen i med mají vysoký obsah vitaminů i minerálů a také dezinfekční a antibiotické účinky.

Cibule je už klasika. Nakrájejte tři cibule na kolečka. Postupně je vrstvěte do nádoby a prosypávejte cukrem, nejlépe třtinovým. Nakonec přikryjte a nechte odstát. Za několik hodin pustí cibule šťávu, kterou slijte do skleničky. Při kašli a rýmě podávejte několikrát denně po lžičkách.

Můžete vyzkoušet majoránkový čaj s medem. Zalijte lžičku sušené majoránky 250 ml studené vody a přiveďte k varu.  Odstavte a nechte louhovat přibližně 15 minut, poté přeceďte.  Oslaďte medem , přidejte trošku citronové šťávy a pijte po doušcích několikrát denně.

Kozinec se svými účinky podobá echinacee. Usušený a naporcovaný kořen kozince pomáhá bojovat proti virům i mnoha nemocem, zvyšuje celkovou odolnost organismu a usnadňuje rekonvalescenci. Smíchejte 500 ml uvařeného čaje z kozince, 200 ml 100% jablečné šťávy a špetku skořice. Teplý nápoj popíjejte v průběhu celého dne.

Rýma potřebuje vyležet

V dospělosti nás rýma potká přibližně dvakrát až čtyřikrát do roka. Rýma patří mezi nejčastější onemocnění horních cest dýchacích a obvykle doprovází také další onemocnění, například nachlazení či chřipku.
Jde o zánět nosní sliznice, který se projevuje hustým výtokem z nosu, pocitem plných a ucpaných dutin, případně kýcháním. Příčinou bývá nakažení kapénkovou infekcí, kdy se bacily usadí na sliznici, oslabí organismus a vytvoří zánět. U akutní infekční rinitidy dochází v první fázi k překrvení sliznice s pocitem suchosti a až bolestivého pálení v nose a nosohltanu. Ve druhé fázi se objevuje mohutná sekrece, která je při současné bakteriální superinfekci hnisavá. Zánětlivé změny prakticky vždy v různé míře postihují i sliznici vedlejších nosních dutin. Neléčená rýma může přejít do chronické podoby, může být spouštěčem astmatu nebo vážných potíží, jako je například nedoslýchavost nebo zhoršená artikulace.

Inkubační doba rýmy je krátká – zhruba 12 hodin až dva dny. Základem léčby jsou režimová opatření (klid, teplo, tekutiny). Při nedostatečné terapii může oslabený organismus překvapit komplikace v podobě následující bakteriální superinfekce např. streptokoky nebo hemofilem. Důsledkem nákazy bakterií Streptococcus pneumoniae často bývá akutní sinusitida (zánět vedlejších nosních dutin), ale stav může vyústit až v zápal plic nebo perikarditidu (zánět osrdečníku). Hemofilové nákazy postihují hlavně děti mladší pěti let

Ke zmírnění otoku sliznic a uvolnění nosní dutiny pomohou nosní sprej či kapky, které aplikujte do obou nosních dírek. Nezapomeňte na pitný režim. Vedle čisté vody si dopřejte sklenici čerstvého džusu z pomeranče, citronu, mrkve a jablka, protože tak doplníte vitaminy. Vsaďte také na bylinné čaje – vybírejte ty s obsahem bezu černého, lípy, máty, heřmánku. Ideální je zázvorový čaj s medem a citronem. Zázvor má protizánětlivé a antibakteriální účinky a při rýmě snižuje obsah hlenu. Rýma je spojena s vysokou frekvencí smrkání, a nejen sliznice, ale i vstupní oblast nosu pak bývají podrážděné. Normální stav nosních dutin pomáhají obnovit různé balzámy nebo kapky z grepového oleje. Právě extrakt z grepu působí až proti osmi stovkám kmenů bakterií a virů, celkově posiluje organismus a je prevencí proti nachlazením.

Ozdravující síla roztoků přírodní mořské vody skutečně patří k nejlepším řešením při husté nevodnaté rýmě. Odborníci doporučují používat je ve spojení v kombinaci s nosními kapkami. Roztoky mořské vody šetrně omyjí nosní sliznici, odstraní sekret, a zajistí tak lepší kontakt léku s tkání, zároveň se díky nim předchází vzniku zánětu a vedlejších nosních dutin a středouší, a také nepříjemnému vzniku bolestivých strupů v nose.
Není nad inhalaci. Působení horké páry se solnými minerály v kombinaci s éterickými oleji či bylinami se využívalo už od nepaměti. Velmi účinné jsou aromaterapeutické inhalace. Stačí dát do mísy s horkou vodou několik kapek éterického oleje. Na uvolnění ucpaných dutin se hodí tři kapky eukalyptu a tři kapky borovice lesní, na uvolnění ucpaného nosu přidejte do horké vody tři kapky myrty a tři kapky máty peprné. Pak se nakloňte nad mísu a zakryjte hlavu ručníkem. Zhluboka dýchejte patnáct minut, ale občas ručník zvedněte a nadechněte se čerstvého vzduchu, aby vám inhalace nebyla nepříjemná. Horká pára pročistí horní dýchací dutiny a uleví ucpanému nosu. Hrozí však opaření, hlavně u malých pacientů.

Rýmovník je rostlinka, která vás okouzlí svou příjemnou vůní, v níž se mísí meduňka, máta a kafr. Rýmovník působí na dýchací cesty – stačí uštípnout list, zlomit ho a přičichávat, nejlépe před spaním, ale i během dne. Při nástupu rýmy můžete lístek nosit u sebe a přivonět k němu, kdykoli budete chtít. Další možností je také dát lístek do nádoby s vodou a postavit ji v noci na topení. Pěstitelé doporučují i čaj z jednoho lístku, který prý pomůže i při bolestech hlavy a nachlazení.

Při léčbě nachlazení a rýmy vsaďte na poctivý vývar z masa, nejlépe kuřecího či slepičího, kostí, kořenové zeleniny, cibule, česneku, nového koření a pepře, který nechte táhnout aspoň čtyři hodiny. Vývar nesmí klokotat, jen mírně probublávat. Šálek horkého vývaru vás posílí a uvolní ucpaný nos.

Kašel – obranný reflex těla

Kašel vzniká podrážděním citlivých oblastí těla, nejčastěji v dýchacích cestách, které se snaží udržet průchodné. Někdy však může být ovlivněn i vůlí.
Sekreční buňky dýchacích cest produkují hlen, který pohlcuje cizorodé částečky. Napadne-li dýchací cesty virus, produkce hlenu se rapidně zvýší. Objem hlenu zvýší i některé léky.

Kašlající jedinec v okamžiku zakašlání prudce vydechne při současně uzavřené hlasové štěrbině. Tím výrazně vzroste tlak v plicích, s jehož pomocí se z dýchacích cest vytlačí nežádoucí těleso. Trvalé a dlouhodobé zvyšování tlaku v plicích kašlem může poškodit dýchací cesty  a zhoršit oběh krve.
Intenzivní kašel unavuje dýchací svaly, narušuje spánek, brzdí hojení pooperačních ran.

Nejčastěji se kašel dělí na vlhký a suchý.
Tzv. produktivní neboli vlhký kašel vzniká, když se hlen v dýchacích cestách pohybuje, a kašel mý typický chraplavý charakter.
Kašel suchý (dráždivý) může vzniknout kdekoli v dýchacích cestách na začátku zánětu nebo v důsledku jakéhokoli podráždění. Nevyvolává jej zvýšené množství hlenu. Při vdechnutí cizího tělíska nebo dráždivých plynů, náhlé infekci středních a dolních dýchacích cest, při zápalu plic a různých alergických onemocněních se většinou projeví akutní kašel.

Kašel delší než 4-6 týdnů lékaři označují za chronický. Bývá častý po prodělaných zánětech dýchacích cest a při dlouhodobě ztíženém dýchání (např. zvětšenou nosní mandlí). Chronický kašel je průvodním jevem u astmatiků, kuřáků a trvá při černém kašli i u dalších onemocnění.

Kašel se v žádném případě nesmí podceňovat. Může totiž upozornit na vážnější poruchu dýchacího ústrojí. Suchý kašel bez dalších obtíží ukazuje na zánět průdušnice. Přidruží-li se k němu chrapot až ztráta hlasu, většinou je o zánět hlasivek. Při zápalu plic pacient pokašlává, jeho tělesná teplota stoupne nad 38°C a zadýchává se.

Všichni známe běžné nachlazení s rýmou a bolestmi v krku. Někdy se přidá zprvu suchý kašel provázený značnou bolestí při vykašlávání, který se průběžně mění ve vlhký, nemocný vykašlává žlutě zbarvené sputum. Kašel doprovází také akutní zánět průdušek (bronchitidu).

Úporný a zhoršující se kašel je jedním z příznaků závažných plicních chorob, jako jsou tuberkulóza a rakovina plic, k dalším příznakům patří dušnost, hubnutí, zvýšená únavnost a pocení se ve spánku. Pokud někdo kašle a hubne, nemusí hned myslet na nádorové onemocnění nebo TBC, příčinou může být i některý druh netuberkulózního zánětu plic vyvolaného viry, chlamydiemi, legionelou.

V každém případě si dlouhotrvající potíže s kašlem nebo dechem zasluhují vyšetření dýchacího ústrojí, neboť kašel není příznakem k přehlédnutí, zejména pokud trvá déle než dva měsíce.