Co můžeme zdědit?
Sklon k určitým onemocněním můžeme zdědit po rodičích. Cukrovka, onemocnění srdce, vysoká hladina cholesterolu, astma. To je jen částečný výčet onemocnění, která nás mohou v našem životě nepříjemně překvapit. Například riziko, že onemocníme během života alergií či astmatem, vzrůstá až na 70 procent, mají-li astma oba rodiče. Na případná rizika sice může upozornit praktický lékař, ale ani ten nemůže vědět vše, pokud mu nesdělíme v rámci rodinné anamnézy to, co trápilo naše předky, případně na co zemřeli, pak může lékař vědět, před jakou konkrétní nemocí nás má včas varovat.
Co je dobré vědět
Pokud se srdečně-cévní onemocnění (infarkt nebo mrtvice) vyskytlo u příbuzného 1. typu – u otce, bratra, syna do 55 let věku nebo u matky, sestry či dcery do 65 let věku, může se zvýšit riziko, že vás postihne totéž, až o 30 %. Častěji bývá postižen někdo z mužské linie rodiny. Na vzniku onemocnění se však podílí i mnoho dalších faktorů – nezdravý životní styl, konzumace alkoholu a nedostatek pohybu.
Co můžeme udělat sami? Nechte si pravidelně kontrolovat hladinu cholesterolu a krevního tlaku. Máte-li nadváhu, snažte se jí zbavit. Nekuřte, a pokud kouříte, snažte se to omezit. Skvělou prevencí srdečně-cévního onemocnění je pohybová aktivita. Vyhněte se všemu, co vašemu srdci neprospívá. Hlídejte si krevní tlak – dobré je pořídit si přístroj na jeho měření domů.
Cukrovkou I. typu trpí v naší populaci necelých 7 % diabetiků. Jde o dědičnou chorobu, přesto však riziko, že dítě bude mít tento typ cukrovky, činí 2-3 %. Riziko postižení potomků vzrůstá u matek diabetiček, které samy onemocněly před 8. rokem svého věku. Je-li otcem diabetik, je pravděpodobnost vzniku diabetu u jeho dětí 7-9 %. Jsou-li oba rodiče diabetici I. typu, riziko onemocnění u dítěte je až 30 %. Jak je to s cukrovkou II. typu? Riziko onemocnění u potomka jednoho diabetického rodiče je 3,5x vyšší. Častěji se dědí diabetes s ranějším nástupem (horší vyhlídky má ten, jehož rodiče nebo sourozenci onemocněli v mladším věku). I na cukrovku je dobré být připraven. Pokud víte, že trápila jiné členy rodiny, nechte si co nejdříve u svého praktika ověřit svou hladinu krevního cukru a začněte s vhodnou prevencí v podobě zdravějšího stylu života.
Rovněž sklon k alergiím je zakódovaný do genů, které se přenášejí z rodičů na děti. Jsou-li oba rodiče alergičtí, máte vy sami až 80 % riziko, že budete mít stejné obtíže. Je-li alergikem jenom jeden rodič, máte „šanci“ tak 20-50 %. Toto onemocnění je dobré podchytit co nejdřív. Proto si nechte udělat testy na alergologii, léčba je dlouhodobá, dávky léků se mohou měnit podle závažnosti příznaků. Účinnou pomoc přináší alergenová imunoterapie. Používá se u běžně se vyskytujících alergií, jako je senná rýma, alergické astma a přecitlivělost na hmyzí jed. V současné době je to jediný léčebný postup, který pozitivně změní průběh alergického onemocnění.
V České republice zažívá každý 20. obyvatel depresivní stavy, které postihují více ženy než muže. Na depresi má dědičnost také částečný podíl. Člověk musí být pro depresi určitým způsobem zranitelný, připravený, už když se narodí. V biochemii mozku jsou určité změny. Ke vzniku deprese pak přispívají i psychosociální faktory – v čem vyrůstáme, jak žijeme, s čím se setkáváme, jaké závažné životní události nás potkají. To vše může člověka přivést k tomu, že onemocní depresí.
Jestliže se deprese objevila i ve vaší rodině, zvyšte i vy sami pozornost a při prvních projevech tohoto onemocnění vyhledejte odbornou pomoc.
O vzniku psychických chorob je celá řada teorií, nepochybně jsou některé deprese způsobeny geneticky, hraje tu roli i metabolismus a nelze vyloučit ani stresové působení. Nejpravděpodobnější je proto komplexní pohled, tedy multifaktoriální původ chorob. Tento původ umožňuje, že za příznivých podmínek se psychická choroba neprojeví, jindy však stačí nadprahová zátěž či tělesné onemocnění a choroba vzplane. Deprese patří mezi onemocnění, které do této kategorie patří, a proto nelze spolehlivě určit, kdy a zda touto chorobou člověk onemocní.
Všichni se obáváme rakoviny. Ne každé onkologické onemocnění je dědičné. Kromě jiného se možnost, že onemocníte rakovinou, odvíjí od stylu života, místa pobytu či práce v nevhodném prostředí. Jestliže se rakovina stejného typu ve vaší rodině vyskytla vícekrát, poraďte se co nejdříve se svým lékařem, jakým příznakům věnovat pozornost a čeho se vyvarovat.
Podle posledních průzkumů trpí u nás každá třetí žena řídnutím kostí. Na jejich křehkost často upozorní až náhlá zlomenina. Osteoporóza v rodině, především v ženské větvi, signalizuje, že riziko jejího vzniku je pro daného člověka vysoké, především pak pro ženy v přechodu. Pravděpodobnost, že se zákeřná nemoc vkrádá i do vašich kostí , je vysoká. Dvě třetiny vzniku osteoporózy jsou genetického původu. Významnou roli hraje ale také řada dalších faktorů, jako dostatek pohybu a zdravá životospráva bohatá na vápník, vitamin D a kostní minerály.
Křečové žíly nemůžeme přehlédnout – ženy trápí tento estetický nedostatek, který však není nejzávažnější. Potíže s žílami jsou dědičné a mohou vést až k trombóze a dalším komplikacím. Má-li je jeden rodič, zdědíte je až z 80 % i vy, po obou rodičích je riziko až 90 %. Jsou křečové žíly i ve vaší rodině? Objevily se vám už na nohou metličky? Pak si nechte končetiny co nejdříve zkontrolovat. Tomuto zdravotnímu problému můžeme také předcházet změnou životního stylu a volbou vhodného zaměstnání.
Menopauza u žen přichází mezi 45. a 55. rokem. Zeptejte se své matky, kdy a jak tato fáze probíhala u ní. Můžete tak získat představu, kdy můžete očekávat potíže spojené s poklesem pohlavních hormonů. V menopauze se u žen výrazně zvýší riziko infarktu, mrtvice a osteoporózy (v souvislosti s úbytkem hormonů). Mnoho žen se bohužel v době menopauzy začne vyhýbat preventivním prohlídkám u gynekologa a tím se připraví o možnost zvládnout tuto životní etapu s co nejmenšími obtížemi.
