Chytré technologie škodí našemu zdraví
Bez chytrého telefonu, čtečky nebo tabletu si nedokážeme představit náš život. Ale mnohdy nás nenapadne, že nám tito chytří pomocníci mohou spíš škodit. Všechny tyto technologie nám mohou ublížit. Ptáte se jak? Kam pokládáte tablet, když jej používáte? Asi na klín nebo ho držíte v rukou. Ani čtečku nebo mobil nezvedáte do úrovně očí. Naopak – díváte se dolů, přičemž dochází k velkému předklonu a předsunutí krční páteře a hlavy. Výsledkem jsou zvýšené napětí a bolesti v oblasti ramen nebo krční páteře vinou přetížení ramenních svalů. Často se přidávají i bolesti hlavy a částí nebo celých horních končetin. Proto se i velmi mladí lidé potýkají s problémy s ploténkami.
Při práci s novými technologiemi bychom měli dbát na dobrou oporu zad, hlavy a rukou. Ruce bychom si měli opřít o stůl nebo alespoň o trup. Při práci s tabletem můžeme použít stojan a vůbec ho v rukou nedržet. Prostě byste se měli raději než dolů dívat před sebe. Svaly trupu a horních končetin bychom měli mít povolené a k ovládání přístrojů bychom měli používat jen ruce.
Jedná se o závislost?
Stalo se vám, že jste slyšeli zvonit váš telefon nebo jste cítili vibrace příchodu zprávy, a pak jste zjistili, že se vám to jen zdálo? Za vše „může“ jen naše hlava. Neustále jsme vystaveni nějakým stresům. Mozek se přizpůsobí všemu, co se kolem nás děje, a začínáme vnímat i ty nejjemnější zvuky. Proto slyšíme zvonit mobil, který nezvoní. Právě proto si více než polovina uživatelů sociálních sítí zkontroluje ihned po probuzení, co se dělo v době, kdy spali. Za technostresem stojí nutkavá potřeba být neustále ve střehu, online a nepřijít o nic, co se děje. Důsledkem pak může být neklid, úzkosti, deprese a další duševní či tělesné potíže.
Propadli jste kyberchondrii? Trápí-li nás nějaké otázky ohledně našeho zdraví, sedáme k internetu a hledáme „zaručené“ informace. Naštěstí se většina z nás nechá přesvědčit lékařem, že rozpoznané symptomy nemusí vypovídat o tom, co jsme si vyhledali. Ale pro ty, kteří mají sklon k hypochondrii, mohou být takové informace cestou k neurózám, úzkostem, nebo dokonce k přesvědčení o tom, že brzy zemřou. Právě tomu se říká kyberchondrie. Lékaři pak mají dost práce přesvědčit pacienta o opaku a informace o nemoci uvést na pravou míru.
Nomofobie je psychiatrická porucha 21. století. Jde o chorobný strach ze ztráty mobilního telefonu, z toho, že se mu vybije baterie, nebude k dispozici signál nebo mobil přestane fungovat. Nejedná se ani tak o klasickou fobii jako o úzkostnou poruchu. Dojde-li k situaci, že dotyčný nemůže použít mobil, pak reaguje stresem, panikaří a objevují se u něj příznaky, jako jsou například bušení srdce, třes rukou či dušnost.
Poznáváte se?
Mezi příznaky nomofobie patří:
- Neustálá kontrola, zda nedošla SMS či někdo nevolal.
- Sklon ke stresovým reakcím, pokud mobil není v dosahu.
- Mobil musí být neustále po ruce – i v koupelně nebo na WC.
- Telefon je v ruce i v dopravních prostředcích, majitel si s ním neustále hraje.
- Ideální je mobil se všemi vychytávkami, proto je třeba sledovat všechny novinky.
Základem léčby je psychoterapie, při které se dotyčný učí zvládat pocity strachu. Někdy lékař předepíše antidepresiva nebo léky proti úzkosti.
Sáhněte po knize
Neseďte u počítače a otevřete si knihu. Neurologické studie dokazují, že lidé si lépe pamatují to, co si přečetli z papíru než z monitoru. Výzkumy již také prokázaly, že empatie a schopnost mozku překonat například úzkost a deprese přímo souvisí s časem věnovaným čtení fiktivních románů. Při této aktivitě si totiž mozek představuje různé varianty vývoje dějů a dosazuje se do pozice osoby, o které čte. To vede k lepší schopnosti přemýšlet o alternativách při řešení skutečných problémů. Sociální sítě nic takového nenabízejí. To je také důvod, proč pravidelní uživatelé Facebooku hůře vyjednávají a jsou méně spokojeni než ti, kteří pravidelně čtou.
