Kód pojišťovny

Slezina a brzlík

Ilustrační obrázek

Jedná se o orgány, které jsou přímo zapojeny do procesu vzniku a funkčního zrání lymfocytů, což jsou buňky, které jsou obsaženy v krvi a v míze a odpovídají za imunitní reakce. S dvojí imunitní reakcí organismu souvisí také existence dvou druhů lymfocytů: B-lymfocytů, z nichž vznikají plasmocyty, a T lymfocyty, které mají zodpovědnost za „imunologickou paměť. 

B – lymfocyty vznikají z embryonálních buněk, které se nacházejí především v brzlíku. V periferních mízních orgánech (slezina, mízní uzliny) se nacházejí oba druhy lymfocytů, avšak v různých částech.

Slezina

Slezina je velmi důležitý orgán, jejíž hlavní úlohou je působit jako filtr, v kterém se pročišťuje krev a vytváří některé buňky, které se účastní imunitních pochodů. Zvětšení slezina je důležitým příznakem mnoha různých onemocnění. Důležitým z toho důvodu, že ji lékař může břišní stěnu nahmatat. Slezina tvoří také nedílnou součást lymfatického systému. Krevní zásobení tohoto orgánu je zajištěno slezinnou tepnou, která se podobně jako mnoho jiných tepen nejprve rozvětvuje na menší tepny a ty potom na menší tepénky. Tepénky jsou ve slezině poněkud neobvyklé, protože je při průchodu dření sleziny obklopují nahromaděné lymfocyty.

Má významný podíl na krevní a humorální obnově krve a také reguluje množství krve v oběhu, a to díky speciální síti cév a existenci velkého množství charakteristické lymfatické tkáně. Zanikají v ní staré červené krvinky, vznikají a rozvíjejí se B – lymfocyty a dochází zde k reakcím mezi B- a T- lymfocyty, z čehož vzniká imunitní reakce. Uvnitř sleziny se nachází bílá a červená dřeň slezinní, které jsou odděleny vazivovými trámci a jsou také bohatě cévně zásobeny. Tepnou a žilou slezinnou. Bílá dřeň slezinná je tvořena tepénkami, které jsou po vstupu z vazivových trámců do dřeně obalené pouzdrem lymfatické tkáně.

Červená dřeň slezinná

Červená dřen slezinná je složena z provázků dřeně, které tvoří podpůrnou vazivovou tkáň s hustými očky. V této části je mnoho tenoučkých tepének, které se dělí na trsy konečných tepének a končí v opouzdřených vlásečnicích. V této dřeni dochází zejména k zániku červených krvinek a v mízních obalech kolem cév červené dřeně dochází ke vzniku plazmocytů. Odtud krev putuje do cévních splavů, které ústí do žil červené dřeně slezinné a potom do trámcových žil, větví žíly slezinné.

Funkce sleziny

Slezina patří k jednomu z nejdůležitějších filtračních orgánů krve. Retikulární buňky sleziny odstraňují staré a poškozené krvinky a také zbavují krev abnormálních krvinek. Týká se to především červených krvinek, ale bílé krvinky a krevní destičky se ve slezině filtrují pravděpodobně také.  Slezina zachycuje a odstraňuje také jiné abnormální částice, které e do ní s krevním proudem dostanou. Slezina také hraje důležitou roli při obraně organismu proti bakteriím. Za určitých okolností se může slezina podílet také na vzniku nových krevních buněk. U zdravých osob se to nestává, ale bývá to časté u osob s onemocněním kostní dřeně., kdy se slezina současně s játry stává náhradním místem tvorby krevních buněk. Ve slezině se tvoří krvinky v průběhu nitroděložního života plodu a teprve až na konci těhotenství přebírá tuto úlohu kostní dřeň dítěte.

Zvětšení sleziny

Ke zvětšení sleziny může dojít z několika důvodů a lékař ji může zpravidla snadno nahmatat při běžném vyšetření břicha. Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních úkolů sleziny je odstraňování opotřebovaných a poškozených červených krvinek, zvětšuje se slezina tehdy, když probíhá její rozpad rychleji než obvykle. Děje se tak při stavech, které se nazývají hemolytické anémie. Ke zvětšení sleziny mohou vést také jiné krevní choroby – patří k nim některé druhy leukémií. Někdy se slezina při chronických leukémiích zvětší natolik, že dosahuje z levého horního rohu břišní dutiny až do jejího pravého dolního rohu. Ke zvětšení sleziny může také dojít při malárii nebo parazitárním onemocnění. K dočasnému zvětšení sleziny může dojít například při infekční mononukleóze.

Odstranění sleziny

I když je slezina velice důležitá, existuje několik důvodů, pro které je nutné její odstranění. Kromě důležitosti sleziny pro filtrační systém se její odnětí projeví pouze malým množstvím příznaků. Může dojít k přítomnosti změn v periferní krvi, jako je například abnormální Howellova – Jollyho tělíska. Kromě toho dochází ke změnám velikosti a tvaru červených krvinek. Po úrazech, pádech či dopravních nehodách, úderech do břicha apod. dochází někdy k prasknutí sleziny. V takovém případě dochází k masívnímu krvácení do břišní dutiny a je nutné slezinu odstranit. Slezinu je také možno odejmout po břišních operacích prováděných za účelem zjištění diagnózy nebo rozsahu lymfatických nádorů – lymfomů.

Nadměrná aktivita sleziny

Někdy slezina nadměrně zvyšuje svoji aktivitu při odstraňování krvinek, což má za následek jejich výrazný úbytek. Stává se to zejména za takových okolností, kdy je slezina již předem z nějakého důvodu zvětšena. Příkladem takového stavu mohou být lymfomy nebo zvětšení sleziny při přetlaku ve vrátnicové žíle v důsledku onemocnění jater. Také v těchto případech je nutné slezinu odejmout.

Brzlík

Jedná se o dočasný orgán. U plodu je velice vyvinutý, ale postupem času dochází k jeho zmenšování. Toto postupné odumírání brzlíku má za následek zvýšenou zranitelnost organismu. Brzlík je orgán, ve kterém se z univerzálních zárodečných buněk tvoří T- lymfocyty. Zde dochází k funkčním a stavebním změnám, které je zcela nenávratně mění. K úplnému dozrání T- lymfocytů dochází v dalších periferních orgánech působením tymosinu, což je hormon produkovaný epitelovou částí brzlíku. Tento výrazně prokrvený orgán se dělí na několik částí a je tvořen dvěma laloky, jejichž prodloužené části jsou označovány jako brzlíkové rohy. Na průřezu lze vidět, že se skládá z mnoha lalůčků, v nichž je možno rozlišit kůru a dřeň. Každý lalok je tvořen nepřerušovaným provázkem dřeně, která je prokrvenější, má více mízních cév a nervových zakončení a je tvořena epitelovými buňkami a hmotou kůry.

Stavba a funkce

Brzlík obsahuje lymfocyty, což jsou malé kulaté buňky, které tvoří základní jednotku imunitního systému. Tyto buňky se nacházejí v krvi, kostní dřeni, v lymfatických uzlinách a ve slezině. Během zánětlivých reakcí se dostávají do tkání. Na zevní vrstvě brzlíku se nachází kůra, která obsahuje velké množství lymfocytů. Uvnitř se nachází dřeň, která obsahuje vedle lymfocytů také další druhy buněk. Brzlík se v prvních letech života významně podílí na „naprogramování“, jakým bude imunitní systém pracovat. Především se jedná o to, aby buňky neobracely svou aktivitu proti tkáním vlastního těla a nedaly tak důvod pro vznik autoimunitních onemocnění.

Vlastnosti imunitního systému

Brzlík má zodpovědnost za mnoho důležitých vlastností imunitního systému. V těle se nacházejí dva zcela odlišné typy lymfocytů – lymfocyty T a lymfocyty B. Lymfocyty T se nacházejí pod kontrolou a řídícím vlivem brzlíku. Jejich úkolem je identifikace cizorodých  látek a jejich likvidace., kterou provádí různými způsoby. Naproti tomu lymfocyty B nesou odpovědnost za tvorbu protilátek proti cizorodým bílkovinám, bakteriím, virům atd. Doposud není zcela zřejmé, jakým způsobem brzlík lymfocyty T ovlivňuje.

Onemocnění brzlíku

V případě vnímání brzlíku jako izolovaného orgánu jsou jeho onemocnění vzácná. Brzlík je však ve skutečnosti součástí rozsáhlého imunitního systému a jeho poruchy se mohou projevit prostřednictvím různých defektů imunity a někdy také mohou vést k závažným onemocněním.

Brzlík může být ohrožen nedostatečným vývojem v dětství nebo vznikem nádorů, které se nazývají thyomy a léčí se chirurgickým odstraněním a případně další specializovanou péčí. S brzlíkem může také souviset onemocnění zvané myasthenia gravis. K jeho příznakům patří zejména svalová slabost až obrny, které se v průběhu dne zhoršují. Příčinou jsou atypické protilátky zaměřené proti nervosvalovým ploténkám, kterými se ke svalovým vláknům připojují nervy, které je ovládají. Tyto protilátky ničí nervosvalové ploténky, a tak zabraňují přenosu nervových příkazů k uskutečnění pohybů. V některých případech tato nemoc doprovází thyomu a po jejich odstranění se zlepší nebo dochází k jejich vymizení.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.