Stát se obětí šikany je snadné
Odhalit šikanu není vždy snadné, rodič je vyděšený v každém případě, ať už je jeho dítě obětí, nebo agresorem. Šikana se dnes objevuje v mnoha podobách – jejím cílem je zastrašit nebo ohrozit člověka, který se nedokáže bránit. Projevuje se nadávkami, zastrašováním, vydíráním, ale také fyzickými útoky. V poslední době se stále víc rozšiřuje kyberšikana – šikana šířená přes sociální sítě či mobily.
Co ji způsobuje?
Stačí překvapivě málo, aby se dítě stalo terčem posměšků, z nichž se nakonec může vyvinout šikana. Šikana je „nemoc“, která postihuje uzavřené kolektivy. V každém společenství lidí funguje takzvaná skupinová dynamika, která s sebou může nést i agresi. Tím, že jsou lidé ve skupině, jakou je třeba dětský kolektiv ve třídě, mohou se projevit osobnostní zvláštnosti jeho jednotlivých členů. Některé tak na sebe mohou narážet. Velmi důležitou roli hraje rovněž osobnost autority, která kolektiv vede.
Rodič, který má dlouhodobě dobrý vztah se svým dítětem, většinou pozná, že s dítětem není vše v pořádku. Je ovšem velmi těžké rozpoznat, zda se jedná o chvilkovou špatnou náladu, nebo o závažnější problém. Měli bychom si vždy najít čas promluvit si s dítětem o tom, co se děje ve škole, zvláště když je posmutnělé, nechce se mu do školy, nebo se u dítěte dokonce objeví somatické projevy (opakovaně ho bolí břicho, hlava, a tak nemůže jít do školy). Někdy si můžeme všimnout, že dítě má opakovaně zničené osobní věci, ztrácejí se mu, potřebuje často vyšší částky peněz a nedokáže pořádně vysvětlit proč.
Důvodů, proč je dítě šikanované, může být celá řada. Je těžké najít nějaký „prototyp“ oběti šikany. Často je okolo širší kontext, rodinné prostředí, ze kterého pocházejí agresor i oběť, která se mohou velmi lišit a vyznávat výrazně odlišné hodnoty. Pak se nemůžeme divit, že se nůžky mezi těmito jedinci tak rapidně rozevřou,
Pokud se ptáte, kde je hranice mezi šikanou a „klukovinou“, je velice tenká. Šikana bývá delší v čase, opakovaná, má vývoj, na sebe navazující stadia. V kolektivu se rozmáhá a postupně jej zasahuje celý a všichni jeho členové se začínají chovat odlišně.
Vyrovnat se s tím, že právě vaše dítě šikanuje jiné děti, není snadné. Děti, které šikanují, nemusí být nutně kruté, ale v jejich životě se přihodí něco, co je k šikanování vede. A dost často rodiče takové změny neodhalí. Rodič se většinou o neblahé úloze svého dítěte dozví, až když je šikana v kolektivu odhalená a řešená. Není neobvyklé, že agresor šikanuje na více frontách – spolužáky ve škole, sourozence, nebo dokonce i rodiče.
Co tyto děti vede k šikaně? Obvykle je to jejich malá sebeúcta, neshody v rodině, impulzivita, špatná kontrola emocí, sociální nepohodlí nebo zoufalá snaha zapadnout mezi spolužáky. A také i příliš tvrdá autoritativní výchova v rodině. Dítě se učí především nápodobou. Když dítěti říkáme, že by se mělo chovat určitým způsobem, ale sami se tím naprosto neřídíme, měli bychom očekávat, že dítě spíš okopíruje naše skutečné chování. Použijeme-li ve výchově pravidelně fyzické tresty, dítě se naučí, že se takhle řeší konflikty a nesoulad v mezilidských vztazích. Nenaučí se mluvit, aby si s protistranou vyjasnilo situaci a sáhne rovnou po násilí. Agresorem se může stát i dítě, které bylo samo šikanované.
Nápadné znaky šikany
Sledujte velmi pozorně své dítě. Mezi hlavní znaky toho, že se možná stalo terčem šikany, patří:
- Dítě bývá často doma, nechodívá ven tak jako dřív. Nemá moc kamarádů, se kterými by si hrálo.
- Za dítětem nechodí jiné děti ani ho nikam nikdo nezve.
- Dítěti se nechce do školy, i když do ní dříve chodilo rádo.
- Začalo mít problémy se spánkem, špatně se koncentruje, hůř jí.
- Může být apatické, smutné, dokonce může hovořit o sebevraždě. Může být ale také agresivnější k rodičům nebo sourozencům.
- Často se doma ztrácejí peníze, mizet mohou i věci do školy.
Hodně záleží na tom, jak rychle je šikana odhalená a nakolik se s obětí, agresorem i celým kolektivem pracuje. Je velmi důležité, jak se k šikaně postaví autority. Pokud se kolektivu i jedincům dostane odborná pomoc, nemusí být dopady šikany ničivé.
