Kód pojišťovny

Potíže s klouby

Ilustrační obrázek

Klouby společně s našimi kostmi jsou součástí pohybového aparátu. V lidském těle se nachází přes dvě stě kostí mající různou velikost, kloubní rozsah a také svou funkci. Hlavní funkcí kloubů je zajistit pohyb v různém rozsahu a při různém vykonávání pohybu. Klouby jsou chráněny vazy a nejsilnějším klubem lidského těla je kloub kyčelní. Kloubní konce jsou chráněny kloubní chrupavkou, která napomáhá k tlumení nárazů. V mladém věku je chrupavka hladká a jemná a s postupem věku dochází k jejímu vysychání a degeneraci. Chrupavky nemá vlastní krevní cévy a její regenerace v případě poškození je takřka nemožná.

Synoviální tekutina

Kloub je zpravidla tvořen kloubní jamkou na jedné kosti a kloubní hlavicí na kosti druhé a vše uzavírá kloubní pouzdro, které kloub chrání a stabilizuje. Kloub je vystlán synoviální vrstvou zajišťující zásobování kloubu vazkou synoviální tekutinou, která vyživuje chrupavku a napomáhá snižovat tření kloubu při pohybu.

Kolagen

Jedná se o stavební látku chrupavky, kterou si tělo samo tvoří, avšak s postupem času tato schopnost slábne, a proto se doporučuje konzumace látek podporujících přirozenou tvorbu kolagenu. Jedná se zejména o hořčík a vitamin C. Obě tyto látky se nacházejí v běžných potravinách (banány, mandle, šípek, červená paprika atd.). Odborníci také doporučují preferovat ovoce jako borůvky, brusinky, maliny, dále ryby a dostatek vitaminu E. Abychom klouby nepřetěžovali, je vhodné si udržovat optimální tělesnou hmotnost a nosit kvalitní obuv.

Co kosti nejvíce ohrožuje?

Kosti jsou ohroženy nalomením, naštípnutím nebo úplným zlomením kostí. Velká část zlomenin vzniká v důsledku úrazu, kdy je na kost vyvinut nadměrný tlak nebo velká námaha. V menších případech se objevují patologické zlomeniny, které jsou spojeny s onemocněním kostí. U dětí se často vyskytují růstové bolesti v období zrychleného růstu kostí. Nejčastěji se vyskytují na dolních končetinách v klidu, to znamená  večer nebo v noci. Růstové bolesti jsou příznakem samy o sobě a nebývají spojeny s otokem nebo teplotou.

Zánět kostní tkáně

Označuje se pod názvem osteomyelitida. Může dojít k postižení vlastní kostní tkáně kosti a kostní dřeně. Napadení kostní tkáně infekcí bývá často spojeno s bolestí a horečkou. Okolí zánětu je prosáklé, oteklé a na dotek bolestivé. Vznikají hnisavé zánětlivé ložiska neboli abscesy a v některých případech se jedná o komplikaci chirurgických a ortopedických zákroků.

Osteoporóza

Řídnutí kostí patří k nejčastější metabolické nemoci kostí. Při odvápnění dochází ke snížení jejich pevnosti, kosti jsou křehčí a při fyzické námaze dochází k bolestem a zvyšuje se riziko zlomenin. Osteoporóza se častěji vyskytuje u starších jedinců, zejména u žen po přechodu, kdy příčinou je pokles hladiny estrogenu. Mezi rizikové faktory patří věk, nedostatek pohybu, nízký příjem vápníku, deficit vitaminu D, nevhodné stravovací návyky a životní styl a v neposlední řadě také genetika. Velkou pozornost je nutné věnovat prevenci v době dospívání, kdy se ukládá vápník spolu s fosforem do kostí.

Artróza

Časté kloubní onemocnění, které se řadí mezi degenerativní nemoci, jež způsobují postupné opotřebení kloubní chrupavky. Nejvíce postiženy bývají především kyčle, kolena nebo páteř a ramena. Potíže mají postupně se zhoršující charakter, kdy nejprve chrupavka ztrácí svou pevnost a pružnost a postupně dochází k tvorbě trhlinek a ztenčení chrupavky. Artróza vzniká často v důsledku opotřebení, stáří a zvýšené zátěže. Za další možnou příčinu vzniku artrózu považují odborníci překyselení organismu, kdy má tělo snahu svou kyselost vyrovnat odebráním zásaditých látek z kloubního mazu a dochází k jeho zahuštění. Ve spojitosti s uloženými krystalky solí se vytvoří hmota, která při každém pohybu poškozuje chrupavku a později také způsobuje bolest.

Koxartróza

Patří mezi nejčastější onemocnění kyčelního kloubu degenerativního původu. Po dlouhou dobu se může ohlašovat pouze bolestmi v kříži. Zpravidla omezení pohybu v kyčli začíná velmi pozvolna. Omezení pohyblivosti nemusí jít ruku v ruce se stadiem degenerativních změn. Rozhodující jsou funkční změny nejen v oblasti bederní páteře, ale zejména v oblasti celého svalového pletence kolem kyčelního kloubu a svalů, které pohybují dolní končetinou. Bolesti při koxartróze se odvíjí od rychlosti, vzniku onemocnění a stadiu postižení. Onemocnění kyčelního kloubu se může také hlásit pouze bolestí kolena. Kromě medikamentózní léčby je důležité cvičení a fyzikální léčba.

Revmatoidní artritida

Je autoimunitní onemocnění, při kterém jsou postiženy zejména malé klouby. Protilátka, která se u revmatoidní artritidy vytváří, se nazývá revmatoidní faktor. Ve většině případů se projevuje nejprve zcela nenápadně a později se objeví zduření a silná bolestivost, která vede ke zhoršení flexibility daného kloubu. Kloub se postupně deformuje a stává se obtížně pohyblivý.

Dna

Jedná se o metabolické onemocnění, které vede k zánětlivému postižení kloubů. Za vnikem problémů stojí zvýšená hladina kyseliny močové v krvi, která se v podobě krystalků solí ukládá v kloubech a způsobuje zánětlivou reakci. V důsledku nedostatku zásaditých látek později dochází ke shluku zásaditých látek do malých krystalků v pojivovém vazivu. Zasažený kloub zčervená, má tendenci ke vzniku otoků a velmi nepříjemně bolí. Nejčastější potíže jsou v oblasti palce u nohy. Důležitá je změna a udržování vhodné životosprávy a nošení vhodné obuvi.

Degenerativní změny a vertebrogenní poruchy

Tato onemocnění se týkají změn vzniklých na páteři. Degenerativní změny se týkají změn tvaru páteře a jejich vývoj bývá zpravidla velice dlouhodobý a vleklý. Je výrazně ovlivňován odolností pojivové tkáně, chrupavek a kostí. Degenerativní změny vznikají v důsledku nerovnoměrného zatěžování páteře a dlouhodobě se opakujícího přetěžování některých úseků páteře, při kterých vznikají drobná mikroskopická poškození. Degenerativní změny vznikají v segmentech, kde je zvýšená pohyblivost neboli hypermobilita. Na vzniku degenerativních změn se podílejí také různé poruchy látkové přeměny (dna, cukrovka, osteoporóza atd.).

Reflexní změny

Bolestivé podněty jsou vyvolány kromě bolesti také reakcí vegetativního nervového systému, která je buď místní nebo celková. Místně může dojít k například ke zvýšení kožní citlivosti, svalovým spasmům a mezi celkovou odezvu patří například pocení, zrychlení dechu, tepu, krevního tlaku atd. Intenzita těchto projevů může být různá a veškeré tyto reakce na podráždění nazýváme reflexní změny. Celkové vegetativní reakce bývají vyvolány zejména působením psychických podnětů. Například ve strachu dochází k zrychlení srdeční činnosti, zvýšení krevního tlaku, dýchání apod.

Přetěžování páteře

Přetěžování a nevhodné zatěžování páteře jsou nejčastější příčinou vzniku funkčních poruch páteře. Mezi důvody vzniku těchto potíží patří například krátkodobé přetížení některého úseku páteře v důsledku nevhodně zaujímané polohy. Při kratší nebo delší době vzniká bolest, která člověka donutí ke změně polohy a bolest potom vymizí. Někdy může dojít při změně polohy k zvukovému fenoménu, který je laicky nazýván jako lupnutí. Jedná se o velmi lehké blokády, které se změnou polohy odstranily. Při opakovaném déletrvajícím přetížení nebo špatném zatížení dochází ke vzniku svalového spasmu a reflexním změnám. Změna polohy již nestačí k odstranění bolesti ani k odstranění blokády. Při náhlém a neopatrném pohybu může dojít k nesprávnému rozložení sil v kloubu a vzniká funkční kloubní blokáda s dalšími následky. V důsledku špatného pohybového návyku dochází k dlouhodobému přetěžování a nesprávnému zatěžování páteře.

Úrazy

Jsou další příčinou vertebrogenních poruch. Může se jednat o drobné úrazy, které mohou být

zcela podceňovány. Při některých úrazech jsou funkční vertebrogenní poruchy takřka pravidlem. Například při otřesu mozku se nárazem hlavy na překážku prudce pohne v určitém směru i krční páteř, a tak často vznikají poruchy její funkce, funkční blokády. Ty mohou přetrvávat, i když příznaky otřesu mozku dávno odezněly. Některé funkční blokády bývá tzv. „klinicky němé“, což znamená, že nemocnému nepůsobí žádné bolesti. Teprve v důsledku úrazu se ohlásí bolestí a dochází k omezení pohybu.

Funkční kloubní blokády

Působí zpětně na velké svaly, například zádové, které se stáhnou a fixují obratle v poloze obtížně umožňující uvolnění blokády. Jedná se o obranný proces organismu, který vyvoláním bolesti a jejím udržováním chrání kloubní části před trvalým poškozením vlivem dalšího přetěžování.

Bolesti v kříži

Bolest v kříži představuje velkou skupinu potíží nejrůznějšího charakteru, lokalizace a vyzařování bolesti. Bolesti jsou vyvolány nejrůznějšími příčinami. Bederní páteř a křížobederní přechod patří k velmi namáhaným úsekům. Pánev spolu s kyčelními klouby představuje podstavec, na kterém spočívá celá váha trupu, hlavy a horních končetin. Prostá bolest v kříži je většinou lokalizovaná uprostřed kříže, odkud se může šířit do obou stran. Do dolních končetin nevystřeluje. Tyto bolesti mohou být vyprovokovány nějakým pohybem (předklonem, nezvyklou námahou atd.).

Akutní ústřel bederní páteře

Známý pod pojmem „hexenšus“ nebo „houser“. Vzniká nejčastěji při náhlém nekoordinovaném pohybu, jako např. rychlý předklon spojený s rotací a úklonem trupu nebo při náhlém a nečekaném pohybu. Akutní lumbago může být vyvoláno zvednutím těžšího předmětu z nevhodné pozice, nebo jakékoliv zvednutí těžšího předmětu, pokud organismus není dostatečně trénován a pohyb není dobře koordinačně zvládnutý.  V důsledku toho dochází k náhlému a velkému přetížení mezipáteřních kloubů a ostatních struktur.

Bolest v oblasti kyčelního kloubu

Bolest v krajině kyčelního kloubu nemusí vždy znamenat onemocnění kyčelního kloubu. Bolest kyčle funkčního charakteru (koxalgie) vzniká po náhlém pohybu, především rotací trupu, který je spojen s úklonem a předklonem. Bolest pak vyzařuje do hýždě a do boku, na zevní stranu hýždě, do třísla. Pohybem nebo delším stáním dochází ke zhoršení stavu. Kolem kyčelního kloubu jsou mohutné vazy a mnohé svaly. Bolest v oblasti kyčle může být způsobena zkrácením nebo ochabnutím svalů kolem kyčelního kloubu, či bolestivým svalovým úponem.

Jóga

Z ortopedického hlediska doporučují odborníci pro tělo nejvhodnější pomalý, plynulý, řízený pohyb, při kterém klouby nezatěžujeme. Jedním z těchto vhodných aktivit je právě jóga.  Vhodnost cvičení jógy pro náš pohybový aparát potvrzují mnohé vědecké studie. Jóga tělo zbytečně nepřetěžuje a zachází s ním velice opatrně a citlivě. Cvičení a jednotlivé jeho postupy vznikaly stovky a tisíce let. Jóga stimuluje posílení a protažení těla, správné dýchání, povzbuzuje činnost vnitřních orgánů a harmonizuje žlázy s vnitřní sekrecí. Pomáhá zlepšit krevní oběh, zmírňuje bolest a zánětlivé procesy v těle a také posiluje imunitní děje. Jóga přispívá k rozhýbání všech obratlů páteře a kloubů, a při pravidelném cvičení lze docílit velmi dobrých výsledků.

Poslouchejte své tělo

Ve zdravých kloubech je kloubní maz, který vyživuje chrupavku. Ten se právě při jemných rotacích vytváří a pohyb tak prokrvuje kloubní pouzdro a struktury kolem něj. Abychom docílili tvorby mazu, musíme jeho vznik podpořit pohybem.  Pokud nám jóga nevyhovuje, můžeme vyzkoušet například pilates nebo jiný typ cvičení. Při cvičení bychom vždy měli poslouchat své tělo a zbytečně se nepřemáhat.

Rotoped a chůze

Je velmi vhodný ke cvičení, protože nezatěžuje klouby. Šlapku bychom si měli nastavit tak, aby koleno bylo propnuté s nohou na nejnižší poloze. Začneme pěti minutami a postupně můžeme cvičení prodlužovat nebo zvyšovat zátěž. Chůze pomáhá posílit svaly, odlehčit klouby a dodává sebedůvěru. Začínáme postupně deseti minutami, nejlépe pětkrát týdně a trasu postupně prodlužujeme.

Jiné příčiny bolesti kloubů

Bolest kloubů nebo dokonce kloubní onemocnění nemusí být vždy problém pouze lokální, ale může se týkat nesouladu ve funkčním okruhu určitého orgánu. Velké množství energetických drah prochází také oblastí kloubů. Bolest, ztuhlost nebo otok kloubu často představuje, že vzdálený orgán, jehož energetická dráha prochází kloubem, je v disharmonii.

Co říká ajurvéda

Podle ajurvédské medicíny je příčinou bolesti u artritidy zvýšená energie váta a hromadění amy (toxických látek v důsledku špatného trávení). Nahromaděná ama koluje v těle, a jestliže se usadí v kloubech, může při zvýšené vátě (pohyb, vítr) dojít ke vzniku zánětu.

Masáže

Jemná zdravotní masáž pomocí sezamového, ricinového nebo jiného masážního prostředku, který zmírňuje bolestivé stavy, kloubům velmi prospěje a zmírní bolest postiženého kloubu. Vhodná je také vodoléčba nebo jiná forma fyzikální léčby.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.