Kód pojišťovny

Virózu bychom neměli přecházet

Ilustrační obrázek

Zpočátku je problém virózu od chřipky rozlišit, protože příznaky obou onemocnění bývají podobné. Viróza je však běžnější a některé její příznaky jsou přece jen jiné než u pravé chřipky.
Viróza je odborným termínem pro všechna onemocnění způsobená viry, tedy včetně dětských infekčních nemocí nebo oparu. U nás se tento termín začal používat v užším smyslu a označuje pouze nachlazení. Některé virózy mohou mít podobné příznaky jako chřipka – vysoké horečky, bolesti svalů, malátnost.
Chřipka i viróza se šíří kapénkovou cestou – viry jsou přítomné ve slinách a neviditelných kapénkách, které vyletují z úst a z nosu, když mluvíme, kašleme, smrkáme nebo kýcháme. Nejvíce nakažlivý je člověk v době, když se ještě onemocnění neprojevilo, a přibližně sedm dní poté. Kapénky ulpívají na všem, kam dopadnou, ať už je to kůže jiného člověka, mobilní telefon, klika nebo oblečení. Virus chřipky zůstává virulentní až osm hodin.
Chřipkový virus je vnitrobuněčný cizopasník mikroskopických rozměrů. Měří přibližně 80 nanometrů. Obecně se viry nacházejí někde na hranici živých a neživých organismů. Obsahují sice ve svých nukleových kyselinách genetickou informaci vlastního růstu, rozmnožování, získávání a ukládání energie však schopné  nejsou – k tomu potřebují hostitelskou buňku. Virus musí vyvinout sílu, aby se dostal do hostitelské buňky, pronikl jejím obalem dovnitř, využil její síly a v klidu si kopíroval svou genetickou informaci. Aby se virus do buňky mohl vůbec dostat, musí mít buňka na svém povrchu takzvané receptory, tedy jakási čidla, na která se virus naváže.

Typická chřipka

Typicky česky znějící slovo chřipka má pravděpodobně svůj původ ve staročeském slově chřípěti, které označovalo chraptění nebo sípání. Ve většině ostatních evropských jazyků je chřipka označována jako „influenza“. Tento název vychází z latinského označení  „influere“ – vtékat, vlévat se. Souvislost chřipky a tečení lze vnímat jako by rozlévající se epidemii.
Chřipka má obecně rychlý nástup a zpravidla začíná poměrně vysokou teplotou okolo 38°C, výjimkou nejsou ani „čtyřicítky“. Horečku pak provází zimnice a třesavka, silné bolesti hlavy, někdy spojené se světloplachostí či ztuhlostí šíje, a nastupuje také suchý a dráždivý kašel. Běžným příznakem chřipkového onemocnění jsou bolesti kloubů, svalů, zad, nohou a celková zchvácenost. Dalšími možnými projevy, které upozorňují na to, že se potýkáme s chřipkou, jsou nevolnost, zvracení, průjem nebo naopak zácpa a nechutenství. U nekomplikovaného průběhu trvá chřipka sedm až deset dnů a obvykle postačí léčba zaměřená na zmírňování jejích příznaků. Kromě podání léků proti bolesti a horečce, nejčastěji s obsahem paracetamolu, je při léčbě chřipky důležitý fyzický i duševní klid. V lékárnách jsou k dispozici i vícesložkové léky, jež odstraňují několik symptomů najednou. U nich je třeba dávat pozor na kontraindikace a interakce s jinými léky. Tak například většina není vhodná pro pacienty s vysokým krevním tlakem, kardiovaskulárním onemocněním, s poškozenými játry nebo ledvinami., diabetem, při užívání některých antidepresiv.
Snadnějším cílem pro chřipku jsou lidé oslabení stresem, únavou či zdecimovaní jinou chorobou. Věk hraje rovněž svou roli – je všeobecně známo, že senioři jsou k onemocnění mnohem více náchylnější než mladí lidé.

Obecně lze projevy chřipky v organismu rozdělit na dvě základní skupiny – na vlastní chorobný stav a na reakce imunitního systému. Pocit únavy a malátnost, to jsou chorobné projevy organismu, v jehož buňkách se množí viry. Horečka, ucpaný nos a kašel – to jsou obranné reakce imunitního systému. Zvýšením teploty tělo reaguje na disharmonii v buňkách a likviduje tak viry, jež jsou právě na teplotu velmi citlivé. Pamatujte však, že zvýšená teplota je přirozenou reakcí těla při boji s infekcí a je známkou aktivace imunitního systému. Její předčasné potlačení tělu znesnadní a zkomplikuje tento souboj. Dospělí by měli sáhnout po léku až ve chvíli, kdy teplota dosáhne 39°C. U dětí, starších osob a chronicky nemocných je ale nutné vždy navštívit lékaře a nespoléhat na samoléčbu.
Ucpaný nos je snahou organismu o zničení cizorodých látek, které se společně s hlenem vylučují z těla.
Nebezpečné jsou komplikace chřipky, které bývají pro změnu bakteriálního původu – zasahují průdušky, plíce a nevyhýbají se ani srdci nebo ledvinám. Dají se zvládnout pouze pomocí antibiotik. Ta však na klasickou chřipku nebo virózu nezabírají, protože jsou určena k léčbě bakteriální infekce.
V 10-20 % případů se chřipka rozvine v druhotnou bakteriální infekci, jež může vést k zánětu průdušek nebo zápalu plic, zánětu osrdečníku nebo srdečního svalu, v ojedinělých případech k meningitidě, v krajním případě k smrti (velmi závažný je chřipkový zánět plic – pneumonie, kterému i přes intenzivní péči podlehne až polovina pacientů).

Očkování proti chřipce se provádí každý rok aplikací vakcíny ještě před předpokládaným obdobím chřipkové epidemie, neboť očkovaný je chráněn teprve za 14 dní po aplikaci. Očkovat jde v odůvodněném případě i během chřipkové epidemie, je však nutné počítat s tím, že očkovaný může onemocnět ještě před nástupem ochranných titrů protilátek. Očkování proti chřipce samo o sobě nemůže vyvolat onemocnění, vakcína obsahuje pouze části usmrceného viru. Vzhledem k tomu, že virus chřipky je proměnlivý a zatím neexistuje univerzální dlouhodobá vakcína, je každoroční revakcinace nutností. Očkováni by měli být senioři, malé děti, těhotné ženy a chronicky nemocní lidé. Osobám starším 65 let proplácejí vakcínu zdravotní pojišťovny. Dále ji hradí lidem s chronickým onemocněním dýchacího systému, srdce, cév, ledvin, jater, imunitního systému nebo osobám trpícím cukrovkou.

Viróza je častější onemocnění než chřipka. Projevuje se především únavou a psychickým vyčerpáním, bolestmi a pálením v krku, zvýšenou teplotou okolo 38°C, tekutou rýmou a bolestmi kloubů, bolestmi hlavy a vzácněji kašlem. Virózu stačí pár dní vyležet v posteli – k znovuzískání síly obvykle postačí 4-5 dní. Vyšší teplotu srážíme paracetamolem, na bolest svalů zabírá ibuprofen. Pozor na předávkování paracetamolem, které by mohlo vést k nevratnému poškození jater. Přestávky mezi jednotlivými dávkami paracetamolu a ibuprofenu by neměly být kratší než čtyři hodiny.
Jedním z nejčastějších příznaků virových onemocnění horních a dolních cest dýchacích je kašel, nejprve suchý a dráždivý, který později přechází ve vykašlávání hlenů. Mezi další běžné symptomy patří otok a překrvení sliznice, pálení v nose, zvýšená teplota, únava, bolest kloubů a svalů.

Ohleduplnost a prevence

Jste-li nemocní, měli byste omezit kontakt s okolím a vyhýbat se místům s větší koncentrací lidí. Nejrizikovější je totiž užší kontakt s kašlajícím nemocným, což je zhruba do jednoho metru. Virus chřipky ale přežívá i v jakémkoli prostředí několik dní v závislosti na typu povrchu teplotě a vlhkosti a je možné se nakazit i z kontaminovaných předmětů. V době epidemie chřipky pak zvyšte svou hygienu, myjte si často ruce, nemněte si oči a obličej a často si větrejte.

Při chřipce i respiračních onemocněních hrají zásadní roli prevence a posilování imunity. Základem je dostatek vitaminu C, který najdete vedle citrusových plodů například v domácím kysaném zelí, růžičkové kapustě nebo šípcích. Oblíbené citrusy mohou být pro přecitlivělý žaludek příliš agresivní a rovněž se nemají rády s některými léky. Zkuste nejprve něco chuťově neutrálního, například banány nebo strouhaná jablka. Výborné je smoothie z těchto surovin se špetkou kurkumy.Volte raději české a lokální suroviny, ve kterých je vitaminů více než v ovoci, které k nám putuje tisíce kilometrů a dozrává pod umělým světlem. Například i rakytník je skvělým zdrojem vitaminu C. Důležité je myslet i na vitaminy E, D nebo zinek a hořčík.

Co „na talíř“ a čemu se vyhnout

Silný slepičí nebo hovězí vývar, ve kterém uvaříte kořenovou zeleninu. Zelenina dodá tělu vitaminy a minerály, maso zase bílkoviny, jež pomáhají tělu při zotavování. Horký vývar pomůže při uvolňování ucpaného nosu. Skvěle funguje, když do misky s vývarem vymačkáte stroužek česneku. Česnek je známý jako přírodní univerzální lék, obsahuje přibližně 400 různých látek – k vitaminům C, A, E se přidává i hořčík nebo draslík a také sirné silice s antiseptickými účinky. I proto se mu občas přezdívá přírodní antibiotikum. Při vysoké horečce však s vývarem počkejte a podávejte raději vlažné tekutiny.
Hovězí maso vede. Zinek je jednou z látek, které podporují imunitu a hovězí maso je jedním z bohatých zdrojů zinku. Není-li maso součástí vašeho jídelníčku, dejte si sušené meruňky, dýňová nebo slunečnicová semínka, popřípadě ořechy.

Zázvor je pomyslným antivirovým králem. Čerstvý oddenek zázvoru můžete cucat při bolestech v krku, nastrouhaný a uvařený pijte jako čaj.
Přirozeně protivirový účinek mají kapky grapefruitových jader. Stačí nakapat pár kapek do vody a vypít. Kapky rovněž poslouží jako éterický olej s dezinfekčním účinkem do aromalampy a nakapané na hadřík se dají použít k dezinfekci ploch.

Vyřaďte sladké nápoje – cukr v nich obsažený podporuje v těle zánět, což organismus, už tak vyčerpaný infekcí, opravdu nemůže potřebovat. Takže máte-li virózu, odpusťte si sladkosti, koláče i cereálie, které jsou velmi často slazené. Pijte dostatečné množství čisté vody, nejlépe v pokojové teplotě. Ideálním zdrojem tekutin jsou přírodní minerálky, které doplňují tělu důležité minerální látky (hořčík, draslík, vápník, fluor)
Pozor na rafinované cukry – různé sušenky nebo krekry. Jsou plné solí a karbohydrátů, jež se rychle rozloží na jednoduché cukry a glukózu, která se okamžitě dostává do krevního oběhu a zase odejde pryč. A vy máte zase chuť na něco sladkého, slaného…organismu pak vyvíjí mnoho síly na trávení, místo aby se soustředil na odpočinek a boj s infekcí.

Mléko může zahleňovat – to je známý fakt. Ne však vždy a všechny. Pokud patříte mezi konzumenty, kteří mléko a mléčné výrobky snášejí bez potíží, klidně v jeho pití pokračujte. Mléko a mléčné produkty zásobují tělo nezbytným vitaminem D, který pomáhá tělu zbavit se infekce. Jogurt je navíc zásobárnou probiotik, která pomáhají udržovat střevní rovnováhu a pomáhají tak lépe bojovat proti infekci.

Alkohol nám v boji s nemocí rozhodně nepomůže. Panák možná zabije viry v krku, nakonec ale organismus dostanete do stavu velké únavy a dehydratace. A s tou se těžko bojuje. V boji s nemocí potřebujete klid – dodržujte pitný režim, ale bez alkoholu. Ten vám přivodí opilost mnohem dříve, než kdybyste byli zdraví.

Polévka nás postaví na nohy

Polévky jsou ideální pro zdraví hlavně proto, že jsou lépe stravitelné než třeba salát z čerstvé zeleniny. Nastartují nás v zimních měsících a posílí pře rekonvalescenci. Zelenina vařená v polévce má v sobě spoustu vitaminů  a minerálů, jsou dobrým zdrojem draslíku – tento minerál pomáhá kompenzovat nadbytečný příjem sodíku ze soli. Masové vývary obsahují především bílkoviny včetně kolagenu a také mnoho dalších důležitých minerálů jako vápník, hořčík či křemík ve formě, kterou organismus dokáže jednoduše a beze zbytku vstřebat. V chladných měsících se potřebujeme zahřát a zároveň dodat organismu energii. Do zimní polévky patří veškerá kořenová zelenina, ale také brokolice, kapusta, čočka, cizrna, kysané zelí, pohanka nebo jáhly. Pro zahřátí můžeme polévku obohatit zázvorem, kurkumou. Síla hutných polévek tkví rovněž ve schopnosti zvednout hladinu hormonu štěstí serotoninu. Stojí za tím především kyselina listová, neboli vitamin B9, jenž je hojně zastoupen v řepě, zelí, zelené petrželce, droždí, fazolích. Kyselina listová se podílí na tvorbě hormonu noradrenalinu, jemuž vděčíme za pocit nadšení z akce, do které jsme se pustili, ale také za výdrž, nezbytnou pro dokončení náročných úkolů. Při tepelné úpravě však vyprchává, proto je dobré přidat na talíř nasekanou petrželku nebo celerové lístky.

Maminkám zesláblým po porodu i starým nemocným lidem dodá sílu polévka ze slepice. Silný slepičí vývar pomůže i při chřipce a nachlazení. Vývar je navíc jemný pro náš žaludek. Do polévky můžete přidat i kysané zelí, které tělu dodá energii, čistí střevní mikroflóru a tím také posiluje obranyschopnost. Slepičí vývar má slabý antibiotický účinek, uvolňuje ucpané dutiny, pohladí žaludek. Dávka prolisovaného česneku do hotové polévky navíc zesílí léčivé vlastnosti – česnek působí dezinfekčně, ničí bakterie a vypuzuje z těla parazity. Při horečkách lépe funguje polévka chladná. Lze ji využít všude tam, kde je potřeba tělu dodat určité množství energie, vlákniny či minerálních látek a je limitované množství stravy.

Méně vydatná polévka tvoří předehru k hlavnímu jídlu, podporuje totiž žaludeční sliznici k trávení a mírným podrážděním zvyšuje vylučování žaludečních šťáv. Povzbuzuje motorickou funkci zažívacího traktu.
Většina polévek obsahuje zeleninu, jež zásobuje tělo antioxidanty a minerálními látkami. Je zároveň zdrojem vlákniny, která pomáhá činnost střev a usnadňuje trávení.
Vhodně připravení polévka je nízkokalorická – její konzumace nevede ke zvýšení hmotnosti. Je prokázáno, že polévka přijímaná před hlavním chodem rozloží příjem stravy do delšího časového úseku a v dalším jídle již nedochází k příjmu tak velkého množství stravy. Pro lehkou stravitelnost polévku dobře snášejí i lidé se špatnou chutí k jídlu, děti, nemocní i rekonvalescenti.

Malým dětem, lidem se slabým žaludkem i lidem nachlazeným udělá dobře polévka z dýně, která je bohatá na minerály, například hořčík, draslík a železo, obsahuje například vitamin C, B1, B2. Je močopudná, protože čistí i ledviny a je pokládána za životabudič.
Červená řepa obsahuje velké množství beta-karotenu, železa, vápníku a kyseliny listové, jejichž kombinace posílí mozkovou činnost a srdečně-cévní systém. Také projasní kůži, zpevní nehty a dá vlasům lesk. Skvěle se hodí k detoxikaci organismu. Díky hojnosti křemíku pomáhá vyplavovat toxický hliník.

V některých zemích se polévka také snídá. Může nám to připadat velice zvláštní, ale jen proto, že na to nejsme zvyklí. Polévky ale lidé ve starších dobách běžně snídali i v našich zemích. Polévky ráno přinášejí do těla vlhkost, teplo a zásaditost. Zvyk snídat polévku z miso pasty přetrvává třeba v Japonsku. Pasta se vyrábí ze sójových bobů, mořské soli a rýže koji, jež se nechají společně zfermentovat. Fermentované potraviny jsou nejsilnějšími přírodními antibiotiky, obsahují enzymy účinné při detoxikaci organismu. Navíc nás obohatí o vitamin B12 a železo.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.