Kód pojišťovny

Vidět co nejdéle

Ilustrační obrázek

Chcete-li mít zdravé oči, chraňte je a pečujte o ně stejně dobře jako o jiné části těla. Neberte jejich funkci za samozřejmost. Často jsou každý den vystaveny práci na počítači, klimatizaci nebo topení a prudkému slunečnímu záření.
Když se vás někdo zeptá, co můžete udělat pro zdravý zrak, nejspíš si vzpomenete, že nemáte číst pod peřinou při baterce, a naopak máte jíst mrkev a nosit sluneční brýle s UV filtrem. Ve skutečnosti toho pro dobrý zrak můžeme udělat mnohem víc. S tím čtením při slabém světle to není tak zlé. Vědci se aktuálně spíše kloní k tomu, že si tímto způsobem děti dioptrie nepřivodí – nicméně platí, že čtení ve špatných světelných podmínkách je pro oči zátěží a u starších lidí to může mít nepříznivé dopady.
Mrkev přínosem pro naše oči může být, nepočítejte ovšem s tím, že by vás ochránila před dioptriemi. Mrkev obsahuje betakaroten, z něhož vzniká vitamin A, který napomáhá výživě sítnice, což je samozřejmě důležité. Podobnou službu udělá i jiná zelenina – listová kapusta, špenát, zelená petrželka, která obsahuje lutein a zeaxantin. Pro výživu očí a ostrost zraku jsou užitečné i látky obsažené ve vejcích (žloutku), borůvkách, mandlích nebo některých druzích ryb (tuňák, losos, makrela). Očím prospívají i potraviny, které se doporučují jako součást zdravého jídelníčku – strava, která má chránit srdce a celý kardiovaskulární systém (celozrnné potraviny, citrusy), a také potraviny bohaté na zinek (fazole, hrášek, libové červené a drůbeží maso).

Jaké vady oka nás mohou potkat?

Refrakční vady oka – označení pro dioptrické vady oka způsobují zhoršené vidění.

Dalekozrakost (hyperopie) – vada, při které je zhoršené vidění na krátké vzdálenosti. Dioptrie na úpravu dalekozrakosti se označují znaménkem plus. Při lehké dalekozrakosti se počet dioptrií pohybuje do +3, střední dalekozrakost má obvykle hodnoty do +6 dioptrií. Vyšší hodnoty značí nejzávažnější případy dalekozrakosti.

Krátkozrakost (myopie) – krátkozrací lidé mají zhoršené vidění na dlouhé vzdálenosti. Dioptrie na úpravu krátkozrakosti mají znaménko minus. Krátkozrakost patří mezi nejčastější oční vady a týká se přibližně třetiny populace.

Astigmatismus – cylindrická oční vada, při které je snížená ostrost vidění na blízko i na dálku. Astigmatismus se mnohdy objevuje zároveň s dalekozrakostí nebo krátkozrakostí.

Mezi další častá oční onemocnění patří šedý zákal (katarakta), zelený zákal (glaukom), věkem podmíněná makulární degenerace a diabetická retinopatie.

Vitaminy pro náš zrak

Vitamin C – antioxidant, který je přítomný v každé části oka. Jde o vitamin rozpustný ve vodě, tělo si je proto nemůže ukládat do zásoby a je třeba se postarat o jeho pravidelný přísun.
Doporučená denní dávka vitaminu C je pro ženy 75 mg, pro muže 85 mg. Jeho skvělými zdroji jsou pomerančový  a grapefruitový džus. Některé druhy zeleniny přitom ovoce ještě předčí.

Vitamin E je dalším antioxidantem s vysokým potenciálem pro zdraví očí. Chrání buňky očí a brzdí vznik šedého zákalu. Jeho doporučená dávka u lidí starších 14 let je 15 mg- Nejvíce tohoto vitaminu obsahují mandle, slunečnicová semínka, lískové oříšky.

Lutein patří ke karotenoidům, které pomáhají zlepšit zdraví očí a chránit je před účinky volných radikálů. Denní dávka 10 mg luteinu dokáže snížit riziko vzniku očního onemocnění a zlepšit vidění dokonce i u nemocných se šedým zákalem.
Vaše oči budou mít prospěch z dušené či vařené zeleniny. Pokud zeleninu rozmixujete, narušíte v pokrmu vlákna celulózy a lutein bude mnohem lépe využitelný. Lutein naleznete v červeně zbarvené zelenině, v listové zelenině tmavě zelené barvy. Na lutein je bohaté vařené zelí, dále špenát, brokolice, kiwi, dýně a zelené papriky.
Látka se zvláštním názvem zeaxanthin rovněž chrání zdraví našich očí. Postačí dávka 2 mg denně. Zeaxanthin nalezneme ve vaječném žloutku, sušených meruňkách nebo oranžových paprikách.
Zeaxanthin a lutein pomáhají chránit oči před destrukcí ultrafialovými  paprsky, chovají se jako „vnitřní“ sluneční brýle.

Zinek je esenciální stopový prvek, který pomáhá transportu vitaminu A z jater do sítnice v oku, a tak pomáhá chránit oko před makulární degenerací a noční slepotou (šeroslepostí). Denní dávka zinku pro muže je 11 mg, ženy potřebují 8-9 mg. K nejvýznamnějším zdrojům zinku patří ústřice, krabí maso, dýňová semínka, tofu nebo drůbeží maso.

Selen je stopový prvek důležitý mimo jiné pro zdraví očí. Pomáhá zmírňovat zánět provázející některá onemocnění očí. Selen obsahují para ořechy, maso tuňáka, žampiony, hořčice, česnek, jogurty.

Včasné vyšetření

Prevence je důležitá jak u pacientů, kteří již oční vadu mají (aby se nezhoršovala), tak u osob, které prozatím žádné problémy se zrakem nemají. Lidé často tyto zásady podceňují a chodí k očnímu lékaři či na operaci očí až na poslední chvíli. Objednat se k očnímu lékaři na preventivní vyšetření můžete bez doporučení od praktického lékaře, a to i v případě, že nemáte zrakovou vadu nebo potíže související s očima. Důvodem k preventivní návštěvě oftalmologa by měl být také výskyt očních vad v rodině, zejména zeleného či šedého zákalu. Na oční kliniku lidé přicházejí v momentě, kdy už nějaký oční problém mají a dospěli k rozhodnutí s tím skutečně něco udělat. Diabetici nebo lidé s vysokým krevním tlakem by rozhodně k očnímu lékaři měli chodit pravidelně.

Nebezpečné slunce

Samozřejmostí by mělo být i zmíněné nošení slunečních brýlí, a to kvalitních, s garantovanou kvalitou filtru pro UVA i UVB záření. Dlouhodobý účinek UV záření podle odborníků může přispět k problémům, jako jsou šedý zákal, popáleniny rohovky, nebo dokonce rakovina očního víčka. Brýle si každopádně vždy nasaďte ve chvílích, kdy je kolem vás sníh, voda, písek nebo beton, které mohou UV záření zmnožit odrazem.
Rozhodně se nedívejte přímo do slunce! Dlouhodobý pohled do slunce může způsobit i slepotu. Opatrnost je nezbytná i v situacích, kdy hrozí úrazy očí. Například při používání motorové pily nebo sekačky na trávy, od nichž se rozlétávají kousky hmoty – proto jsou na místě ochranné brýle.

Některé chemikálie mohou být rovněž pro oči nebezpečné, proto při práci s nimi dbejte opatrnosti a zajišťujte dostatečné větrání. Rizikové mohou být i některé sporty – především ty, při nichž létá vzduchem puk, míč či jiný objekt. Především krátkozrací lidé (jejich oko má vinou vady rizikovější tvar) by také měli být opatrní při sportech, které s sebou nesou riziko utržení rohovky.

Odpočinek pro oči

Zvýšená soustředěnost, například při práci na počítači, čtení knihy či řízení auta, naše oči namáhá a unavuje. Věděli jste, že pokud se soustředíte na práci za počítačem, zamrkáte za minutu zhruba osmkrát, zatímco když jsou oči v klidu a jste uvolnění, zamrkáte asi třiadvacetkrát? Kromě čtení, sledování televize a zmíněného počítače oči unavuje i pobyt v přetopených místnostech, klimatizace, smog, prach, vítr a cigaretový kouř.

Vzhledem k tomu, kolik času dnes trávíme soustředěným pohledem do elektronických přístrojů nebo do knih či dokumentů, jsou oči dost namáhané. Odpočinout si při pohledu do zeleně či obecně na různorodé předměty venku je potřebné. I proto je podle vědců dobré, když děti tráví alespoň dvě hodiny ve venkovním prostředí a oči používají „k vidění“, ne k soustředěnému „zírání“. Jestliže pracujete na počítači, dbejte na to, abyste oči co nejvíce šetřili:

  •          Oči by měly být stejně vysoko jako horní hrana monitoru, abyste se na obrazovku dívali trochu shora.
  •          Chraňte oči před odlesky: u brýlí používejte antireflexní filtr, u monitoru je možné používat speciální fólii.
  •          Dbejte na správné osvětlení. V monitoru by se neměl odrážet jiný zdroj světla. Zářivky, zvláště pokud blikají, jsou pro oči nepříjemnou zátěží. Monitor (ale týká se to i televizní obrazovky) by neměl být jediným zdrojem světla v místnosti.
  •          Na displeji či monitoru si nastavte kontrast a jas tak, aby byl pro vaše oči co nejpříjemnější. Příliš vysoký jas vnímá většina lidí jako zdroj světla; pokud ale při pohledu na monitor máte pocit, že je pozadí příliš tmavé, máte kontrast nastaven příliš nízko.
  •          Neméně důležitá je i velikost písma – zvolte takové, abyste je mohli přečíst bez většího soustředění a námahy. Vzdálenost očí od monitoru je individuální, ale v průměru by měla být 60 centimetrů.
  •          Nechte oči odpočívat. Alespoň jednou za dvacet minut zaměřte oči do větší vzdálenosti – ideálně do zeleně za oknem – a nejdéle po dvou hodinách si dávejte čtvrthodinovou přestávku.

Mějte k dispozici oční kapky. Lidské oko má tendenci při soustředěném pohledu na displej či monitor méně mrkat, a proto povrch oka snadno vyschne. Prostudujte si pečlivě složení kapek: některé se mohou používat jen omezeně, jiné zase obsahují konzervanty, které nejsou pro oko ideální. Pro dlouhodobé používání jsou vhodné tzv. umělé slzy.

Pokud máte pocit unavených očí, může to souviset i s nižší tvorbou slz. V takovém případě nastávají příznaky jako pálení, řezání, pocit písku v očích. Pak je potřeba více mrkat nebo kapat zvlhčující oční kapky. Kapky určené pro unavené nebo suché oči je zvlhčují, a zabraňují tak jejich podráždění. Aplikujte je rovnou před činnostmi, které zhoršují vaše potíže.

Nejlepší způsob, jak se vyvarovat příznaků unavených očí, je zvýšit frekvenci mrkání nebo na krátkou dobu zavřít oči a lehce si promnout víčka. Jako součást tohoto rituálu zařaďte i uvolnění krční páteře.

Chybu neuděláte, pokud svým očím dopřejete i péči v podobě kosmetických zklidňujících krémů a gelů. Unavené oteklé oči, ale také tmavé kruhy pod očima, signalizují únavu. Proto nezapomínejte na kvalitní spánek. Na unavené oči můžete využít i přírodu – přiložit na oči kolečka salátové okurky, obklady ze zchladlých nálevů z heřmánku nebo světlíku lékařského; ty jsou navíc účinné i na otoky. Vhodná je i oční chladivá maska – stačí dát do lednice a v případě potřeby ji vyndat a přiložit na oči.

Opatrnost při nošení kontaktních čoček

Pokud používáte kontaktní čočky, dbejte na bezpečnost a na veškerá pravidla, která se s jejich používáním pojí. Pečlivě si myjte ruce před každou manipulací s čočkami, správně je skladujte a nikdy nepřekračujte předepsanou dobu nošení. Pro jejich údržbu používejte pouze doporučené přípravky. Nenoste čočky na denní nošení během spánku – ani při krátkém odpoledním šlofíku – a vyhýbejte se jejich nošení v bazénu nebo v moři: látky obsažené ve vodě je mohou poškodit. Pokud už si necháte čočky při plavání, vyndávejte je velmi opatrně, aby nasáklá čočka nepoškodila oko, a vždy je poté vyhoďte. Buďte opatrní při práci s chemikáliemi, aby výpary kontaktní čočky nenarušily.

Nepodceňujte problémy se zrakem

Pokud máte problémy s viděním nebo s očima, vyhledejte pomoc lékaře nebo v lékárně.

Pokud se vám do oka dostane cizí těleso (zrnko prachu), vypláchněte oko čistou vodou nebo solným roztokem.
Na červené či podrážděné oči použijte kapky, v případě alergické příčiny pak antihistaminika.
Jestliže příznaky nepolevují nebo máte jiné problémy (bolest oka, oči slzí nebo máte příznaky zánětu – otok, výtok – nebo na světle reaguje přecitlivěle), navštivte lékaře.
Důvodem návštěvy lékaře jsou i jakékoli změny vidění: tmavé skvrny, záblesky, zamlžený zrak.

Pro očního lékaře bude důležitá vaše kompletní anamnéza. Potíže očí totiž může ovlivnit celá řada jiných zdravotních problémů: vysoký krevní tlak, cukrovka, imunitní problémy (plíce, štítná žláza), roztroušená skleróza, aneurysma, rakovina. Lékaře budou zajímat i oční onemocnění ve vaší rodině.

Zarudlé oči

Zarudlé a pálící oči pocítíme po náročné noci, nebo když dlouho pracujeme na počítači. Ale zarudlé oči nemusí znamenat jen únavu, příčinou může být i zánět spojivek. Viníkem může být i prach, zranění, podráždění cizím předmětem, alergická reakce, chemické látky nebo nadměrné vystavení slunci a další důvody, mezi něž patří syndrom suchého oka. Zarudlé oko však může být i příznakem vážného nitroočního zánětu nebo jiného problému, což je pak spojeno se zhoršením zraku, bolestí a světloplachostí. Příčinou zarudnutí, zhoršení zraku a bolestí očí bývají nejen oční onemocnění, ale i pracovní vypětí, vyčerpanost a také psychický stav člověka.

Naše oči vypovídají mnohé nejen o našem fyzickém, ale také i psychickém zdraví. Každý z nás zná problém se začervenalýma očima, svědění či pálení očí nebo pocit cizího předmětu v oku. Zarudlé oči jsou příznakem podráždění.

Příčin může být celá řada. Mírné podráždění může způsobit suché a větrné počasí, výraznější podráždění pak souvisí se zánětem víček nebo očních spojivek – zánět může být alergický, virový nebo bakteriální.

Make-up oči zatěžuje

Tekuté či krémovité přípravky na oči – řasenka, linky, stíny – by ideálně neměly být starší než tři měsíce: v otevřených baleních se množí bakterie. Když se u vás rozvine zánět oka, otevřenou kosmetiku vyhoďte. Kosmetiku pro oblast očí si nepůjčujte. Pečlivě si čistěte pleť před nanesením očního make-upu i po jeho odlíčení. Nemalujte se uvnitř linie řas.

Pokud vás oči po nalíčení štípou nebo rudnou a otékají, je na čase vybrat jinou značku kosmetiky. Místo příliš mastných formulí, které způsobují otoky očních víček, zvolte tekutější a svěží přípravky. Používejte kosmetiku pro citlivé oči. Ty neobsahují dráždivé složky, které by mohly způsobit i alergii, a zajišťují dermatologické a oční pohodlí. Ideální je používat celou řadu vybrané značky, aby se zbytečně nekombinovaly různé účinné látky. Pokud nosíte kontaktní čočky, nasazujte si je před líčením.

Můžeme se zbavit brýlí na čtení?

Proč máme problémy s očima při čtení? Pro bezproblémové čtení textu, sledování displeje na mobilu nebo třeba kontrolu jízdního řádu je potřeba, aby oko pružně reagovalo a správně zaostřovalo na běžnou vzdálenost potřebnou ke čtení.
Tato schopnost oka se ale s přibývajícím věkem zhoršuje a čtení se může stát problematickou záležitostí. Typickým projevem je oddalování textu od očí, například natahováním rukou při čtení. Další známkou je záměna některých písmen nebo číslic při čtení. Pokud se tyto problémy týkají i vás, pravděpodobně se potýkáte s presbyopií (laicky označovanou jako vetchozrakost). Vetchozrakost je fyziologický stav, při kterém se snižuje schopnost člověka zaostřit na blízké předměty. Stav, kdy oko začne mít tyto problémy, se objevuje přibližně ve 45 letech. Presbyopie je tedy přirozeným jevem, který je možné korigovat pomocí brýlí na čtení, kontaktními čočkami nebo oční operací.

Korekce presbyopie brýlemi nepřestavuje žádná zásadní rizika. Podle potřeb zákazníka se využívá buď korekce od dálky do blízka progresivní čočkou (tato čočka využívá možnosti plynulého přechodu zón dálka – střed – blízko), nebo pokud klient potřebuje brýle více na práci s počítačem, lze použít čočky kancelářské, tedy s kratší, avšak pohodlnější zónou od střední vzdálenosti do blízka. Pro klienty, kteří chtějí brýle opravdu jen na čtení, dodávají optiky jednoohniskové čočky.

Nejmodernějším postupem při řešení presbyopie je aplikace intraokulární (nitrooční) čočky. Tato metoda však není vhodná pro každého. Velmi závisí na kondici sítnice a stavu klienta. V případě implantace se navíc jedná o invazivní metodu, což nezaručuje vždy stoprocentní úspěšnost. Nejmodernější nemusí vždy znamenat nejlepší a nejbezpečnější. Korekce intraokulární čočkou je vhodnější při řešení kombinace vetchozrakosti a dalekozrakosti.

Stále oblíbenější metodou korekce vetchozrakosti jsou multifokální kontaktní čočky. Je potřeba si uvědomit, že vetchozrakost nastupuje po 40. roce života, což je v současné době věk nejvyšší profesní aktivity, mnoho lidí má v této době malé děti. Kontaktní čočky jsou proto pro značnou skupinu osob s presbyopií praktickým řešením. U korekce kontaktní čočkou je omezení dáno dioptrickým rozsahem, kvalitou slzného filmu a jemnou motorikou klienta. Na čočku je potřeba si zvyknout, avšak jiná omezení, než je vlastní trpělivost a spolupráce s optikem, v tomto případě nejsou.

Umělá nitrooční čočka se zavádí do oka při operačním zákroku a nahrazuje původní čočku. Tímto postupem je možné upravit libovolný počet dioptrií. Ambulantní zákrok se provádí s místním znecitlivěním oka a trvá řádově minuty až desítky minut. Pacienti mohou obvykle bez problémů číst už druhý den po tomto zákroku. Pokud implantaci nitrooční čočky nebrání jiné důvody, je možné toto řešení zvolit v jakémkoli stadiu presbyopie. Problémy se čtením jsou tak vyřešeny nastálo. Nitrooční čočky mohou být jednoohniskové, bifokální nebo trifokální. Oba zmíněné poslední typy zajistí ostré a čisté vidění na blízko i na dálku. U trifokálních nitroočních čoček je navíc zajištěno ostré vidění i na střední vzdálenosti. Při výběru vhodného typu čočky hraje roli řada faktoru včetně typu zaměstnání a obvyklých aktivit, kterým se pacient věnuje.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.