Dodejte si energii

Pocity vyčerpání, únava, snížená výkonnost i kolísání nálady, to jsou příznaky, které nás mohou trápit na začátku jara. Příčin je mnoho: nedostatek slunce, dlouhotrvající zimní období plné šera a nevlídného počasí, často také vyčerpání po prodělaných chřipkách a nachlazeních, málo pohybu. Příchod jara tak místo nadšení mnohdy provází pocit oslabení. Odhaduje se, že tímto problémem trpí ženy až čtyřikrát častěji než muži. Na vyčerpání se podílí také nedostatek vitaminů, kterých naše tělo na začátku jara najednou potřebuje mnohem více.

Na jarní únavu platí dostatek světla a slunce. Takže choďte často ven, o polední pauze, o víkendu, využijte každou volnou chvilku. Máte-li možnost, odjeďte aspoň na víkend na hory nebo se objednejte na fototerapiii (léčba světlem) pomocí biolamp.

Jarní únava je zjednodušeně řečeno vlastně reakcí na uplynulou zimu a většinou rychle odezní. Když organismu navíc trošku pomůžete tím, že dodáte dostatek všeho, co potřebuje, vypořádáte se s ní mnohem rychleji.

Pro psychickou pohodu ještě musíte odbourat stres a další nepříjemné podněty. Nenechte se nervovat v práci, ani doma - jarní úklid není přece povinný! Důležitější je, abyste se dobře vyspali a trávili čas činnostmi, které máte rádi. Myslete na svou duševní pohodu. Jarní únava může přerůst v depresi, což už je problém závažný. Depresí, podrážděností, nechutenstvím a nezájmem o okolí se projevuje sezónní afektivní porucha. Člověk, který jí trpí, reaguje velmi silně na změnu ročních období a potřebuje pomoc lékaře.

Avitaminóza

Nedostatkem vitaminů často trpí starší lidé, u nichž potřeba vitaminů a minerálů stoupá, a mladé ženy, které organismus připravují o potřebné látky dietami.

Během zimy mnoho lidí nedostává do těla tolik vitaminů, kolik by potřebovali - scházet jim může až pětina doporučeného množství. V jídelníčku by měly přibýt červené papriky, čerstvá petrželka, citrusy, květák a další zelenina a ovoce obsahující vitamin C, který má velký podíl na překonání únavy. Čím více je v organismu vitaminu C, tím menší je pravděpodobnost vzniku bakterie Helicobacter pylori, způsobující vředy. Důležitý je i vitamin E a vitaminy skupiny B. Mnoho lidí si uvědomuje svůj nezdravý styl života a dopuje se multivitaminy. Ani to však není nejlepší řešení. Organismus si vyžaduje stálou péči a žádná zázračná tableta nevyřeší všechny problémy.

Co vám chybí?

Věčná únava může být způsobena tzv. anémií (chudokrevností). Dochází k ní při nedostatku vitaminu B 12 a železa. Začněte jíst ryby, vajíčka, mléko. Mezi potraviny bohaté na železo patří játra, hovězí a jehněčí maso, dary moře, fazole, hrách. Na chronickou únavu pomáhá i hořčík, který obsahují celá zrna, ořechy, luštěniny, tmavě zelená listová zelenina.

Nesnesitelné migrény zmírníte, když jídelníček obohatíte i vitaminy ze skupiny B, a to především vitamin B2 a B5. Obsahují je mléko, sýr, jogurt, játra, hovězí maso, ryby, celozrnný chléb, obilniny a vejce.

Vitaminy skupiny B jsou nutné k přeměně živin na energii. Zlepšují regeneraci jaterní tkáně a její odolnost vůči možným toxinům, působí na krvetvorbu, ovlivňují kvalitu pokožky. Jejich nedostatek může zhoršovat projevy stresu a nervozitu. Je-li vaše nálada často pod bodem mrazu, může to znamenat, že máte málo právě vitaminů skupiny B. Pomoci vám může hlavně vitamin B6, který se podílí na vytváření hormonu štěstí - serotoninu.

Vitamin B1 se uplatňuje při přeměně cukrů v těle. Jeho nedostatek se projevuje v nervovém systému tzv. neuralgiemi, svalovou slabostí, brněním či pocitem znecitlivění končetin a celkovým strádáním. Dávky vyšší než doporučené jsou úplně vyloučeny z těla. Denní dávku pokryje např. 100 g kuřecího masa a 100 g celozrnného chleba se slunečnicovými semínky. Dobrým zdrojem jsou pšeničné klíčky, ovesné vločky.

Vitamin B2 napomáhá k udržení dobrého stavu pokožky sliznic a je významný pro dobré vstřebávání sacharidů, tuků a aminokyselin. Chybí-li nám, trpíme na záněty dásní, jazyka, trápí nás afty a únava. Tento vitamin obsahuje mléko, avokádo a mandle.

Vitamin B3 se účastní procesů získávání energie v buňce, je významný pro srdeční, nervovou a svalovou činnost a růst. Jeho nedostatek se projevuje jako problémy s kůží (suchost, záněty, vyrážka), zažíváním (nevolnosti, průjem), zhoršenou náladou. Dobrým zdrojem jsou celozrnný chléb, arašídy, tuňák v oleji, broskve.

Vitamin B6 je významný pro krvetvorbu a funkci nervového systému. Jeho deficit, který je u zdravého člověka poměrně vzácný, se projevuje právě anémií, poruchami hybnosti a nervových zakončení (brnění, mrazení v končetinách), záněty v ústech. Zdrojem jsou sardinky, kuřecí játra, banány nebo celozrnný chléb.

Trpíte častým nachlazením? Příčinou je nedostatek vitaminů A, C, E a zinku, které zvyšují odolnost organismu. Pro pokrytí denní dávky stačí sklenice mrkvové šťávy, paprika a kyselé zelí se zálivkou ze slunečnicového oleje. Zinek obsahují hovězí a vepřové maso, vejce, sýry, fazole, ořechy a pšeničné klíčky.

Vitamin A (a jeho předstupeň beta-karoten) potřebujeme pro dobrý zrak, imunitní systém, podporuje správný růst a dělení buněk, zejména kostní dřeně, kůže a sliznic. Je vhodné přijímat část vitaminu A jako již hotový vitamin A (retinol) a část ve formě karotenů z rostlinných potravin, které se v organismu přemění na vitamin A. Předávkování karoteny z běžné stravy nehrozí, ale u vitaminu A (většinou z doplňků) ano. Předávkování vitaminem A (asi 30x vyšší dávka než doporučená) vyvolává bolesti hlavy, zvracení a změny na kůži. Zdrojem karotenů jsou mrkev, špenát, mango, meruňky, brokolice, rajčata. Nedostatek vitaminu A se může projevit šeroslepostí, zákalem nebo tzv. syndromem suchých očí.

Vitamin C je skvělým antioxidantem, posiluje obranyschopnost, odstraňuje únavu, úzkost, deprese, urychluje hojení, posiluje cévy a chrání tělo před toxickými látkami. Najdeme ho v citrusech, černém rybízu, paprice, rajčatech, brokolici, zelí.

Nevhodná strava

V dnešní době už téměř nemáme čas si doma vařit zdravá jídla. Jsme odkázáni na stravování v rychlém občerstvení. Tato strava má však nízkou výživovou hodnotu a pro náš organismus je často škodlivá. Důsledkem není jen přibývání na váze, ale další zdravotní problémy. Fastfoodová jídla jsou smažená, obsahují velké množství bílé mouky, tuků a cukrů. V takovém jídle je jen minimální množství potřebných vitaminů, minerálů a vlákniny. Zdravé nejsou ani polotovary, jimiž si usnadňujeme vaření. Pokud se stravujeme tímto způsobem, začne náš organismus po nějaké době trpět nedostatkem. Podvyživení tak mohou být i lidé, jejichž váha se pohybuje na hranici obezity.

Nepravidelná strava je zátěží pro organismus, který pak musí vyvíjet větši úsilí k udržení rovnováhy. Dodržujte proto v jídle pravidelnost: stravu si rozdělte do čtyř až pěti dávek a konzumujte ji v pravidelných intervalech. Začátkem by měla být snídaně - dopolední jídelníček by měl pokrýt čtvrtinu přijaté denní energie.

V jídelníčku by mělo být dostatečné množství ovoce a zeleniny, neměly by chybět dobré tuky (tuky rostlinného původu a ryby), celozrnné potraviny a zapomínat bychom neměli na pitný režim.Každý den vypijte 2,5-3 litry tekutin. Přednost dávejte stolním vodám, bylinným a ovocným čajům. Nevhodné jsou silná černá káva nebo čaj, které působí močopudně a organismus odvodňují. Je proto důležité zapít je dalším jiným nápojem.

Pohybem proti únavě

I když se to nezdá, účinným lékem na celkovou únavu je pohyb. Každá pohybová aktivita povzbudí krevní oběh, zbaví vás stresu a špatné nálady. Začít můžete procházkami a lehkými sporty, které úplně stačí k posílení a otužení organismu. Organismus můžete posílit otužováním. Právě na jaře se s ním dá pomalu začít. Příjemně teplou vodu střídejte postupně s vlažnou a studenou, přičemž dobu pobytu v chladné vodě můžete postupně prodlužovat.