Sluchové postižení

Každý rodič s napjetím očekává první slova svého dítěte. Schopnost komunikace řeči je jedním z nutných předpokladů pro optimální socializaci dítěte. Zdravý vývoj sluchu, především v raném období života dítěte, je rozhodující pro optimální vývoj řeči. Prvním slovům předchází několik fází vývoje řeči. Zvuk z vnějšího prostředí začíná plod zaznamenávat v 5. měsíci nitroděložního života. Období od 5. měsíce těhotenství do 18.-28. měsíce života dítěte je považováno za rozhodující pro vývoj sluchu a řeči.

První komunikační projev

Prvním komunikačním projevem je novorozenecký křik. Křik se postupně stávává méně častým a mění se podle aktuálních potřeb dítěte. Okolo třetího měsíce života utváří dítě první hlásky. Toto období se nazývá broukání nebo žvatlání. Dítě také aktivně hledá zdroj zvuku. Zhruba okolo tří až čtyř měsíců se dítě otáčí za zvukem. Mezi 9.-12. měsícem dítě začíná napodobovat a opakovat slova, která slyší ve svém nejbližším okolí. Významu slov však dítě ještě nerozumí. Dítě je schopno samostatného vyprávění v 36. měsíci. Pasivní slovní zásoba je vždy bohatší než aktivní.

Vývoj sluchu a řeči

V oblasti vývoje sluchu a řeči jsou velké individuální rozdíly. Utváření a rozvoj řeči se odvíjí od stavu a výkonnosti smyslových orgánů, individuální výkonnosti nervové soustavy a na rozvoji senzomotorických dovedností. Rozvoj řeči je nesmírně důležitý pro rozvoj myšlení a rozvoj kognitivních funkcí. Společně s řečí se také rozvíjí verbální myšlení a souvisí s postupným abstraktním rozvojem. Komunikace je úzce spjata se sdílením pocitů, potřeb a předávání osobních zkušeností. V případě dítěte se sluchovým postižením je obzvlášť důležitá zpětná vazba.

Komunikace s dítětem se sluchovým postižením

Matka by měla využít k navázání kontaktu každou příležitost (dotek, mazlení, oční kontakt). Dítě je podporováno a motivováno k rozvoji komunikace potřebou sociálního kontaktu. U dítěte se sluchovým postižením je nutné aktivně rozvíjet komunikační dovednosti a zabránit tak opoždění v oblasti osvojování jazyka, které pak může souviset se zaostáváním poznávacího, emocionálního a intelektuálního vývoje.

Vady sluchu

Jedná se o trvalé postižení, kdy není možnost úplné nápravy. Jestliže máme
podezření na přítomnost sluchového postižení u dítěte, je důležité včas určit, ve které části sluchové dráhy se porucha sluchu nachází a co je možnou příčinou. Také je důležité zjistit rozsah sluchového postižení. Lidské ucho zaznamenává zvuky o kmitočtu 16Hz až zhruba 20 000 Hz a frekvenční rozsah lidského hlasu je přibližně od 40 až po více než 2000Hz. Určení rozsahu sluchového postižení je nezbytné pro rozvoj komunikačních a především řečových schopností dítěte.

Členění dětí se sluchovým postižením

Vrozená hluchota nebo získaná v raném věku – neslyšící dítě.
Dítě se zbytky sluchu – dítě s neúplnou ztrátou sluchu.
Dítě lehce nedoslýchavé – ztráta 20-40dB, slyší řeč, nemá nápadnější poruchy komunikace, vadu je možno kompenzovat sluchadlem.
Dítě středně nedoslýchavé – ztráta 40 – 70 dB
Dítě těžce nedoslýchavé – ztráta 70-90 dB.
Dítě později ohluchlé – ke ztrátě sluchu došlo po skončení základního vývoje řeči, nutná je soustavná péče.
Kombinované vady - sluchová vada bývá kombinována s mentálním postižením, je nutno pečlivě zhodnotit podíl mentální retardace a podíl ztráty sluchu.

Jaké jsou příčiny vad a poruch sluchu?

Příčiny a vady sluchu můžeme rozdělit do třech skupin:

Získaná vada sluchu nebo vada sluchu, která je způsobená vlivy prostředí, které ovlivnily dítě prenatálně, natálně i postnatálně.
Dědičné nebo genetické faktory.
Neznámé příčiny.

Prevence a včasná diagnostika

Prevence a diagnostika sluchových vad je důležitým předpokladem pro řešení této problematiky. Na vadu sluchu mnohdy upozorní sami rodiče, bohužel však až při zjevném opoždění řeči. V případě, že dítě vyrůstá v nepodnětném prostředí a rodiče nemají zkušenosti se zdravým vývojem dítěte a celkově přistupují k výchově nezodpovědně, hrozí dítěti další přidružené komplikace v jeho vývoji.

Prevence a rizika pro vznik sluchových vad

Prevence sluchových vad vždy vychází ze zjištění poznatků o jejich příčinách a vzniku. Velmi pečlivá prevence by měla začít již genetickým vyšetřením rodičů, a to především u neslyšících rodin. K poškození vývoje sluchu může dojít již období prenatálním, např. vlivem infekčního onemocnění matky, užitím léků apod. Významnou součástí prevence je pak sledování účinků vybraných léků, především antibiotik. Každý novorozenec by měl podstoupit pravidelné preventivní prohlídky. Mezi nejčastější rizika případného vzniku sluchových vad patří: výskyt virového onemocnění, výskyt meningitidy, vážný úraz s frakturou lebky.

Speciální pedagogická centra

Jedná se o školské účelové zařízení, které je svou činností zaměřeno na děti se zdravotním postižením předškolního věku. Odborný tým tvoří pedagog, psycholog a sociální pracovník. Tým může být doplněn dalšími odbornými pracovníky podle druhu a stupně zdravotního postižení. Cílem činnosti je zajištění speciálně pedagogicko- psychologická další podpůrné práce dětem se zdravotním postižením a jejich zákonným zástupcům, pomáhat jim v procesu pedagogické a sociální integrace.

Rehabilitace dětí se sluchovým postižením

Je důležité, aby rehabilitace dětí se sluchovým postižením byla prováděna od nejútlejšího věku pod vedením zkušených odborníků. Rehabilitační péče se skládá z několika složek, které se navzájem prolínají. Jedná se především o rozvoj sluchového vnímání a rozvoj komunikačních schopností. Sluchová výchova je součástí celého dne. Správné využití zbytku sluchu má kladný vliv na rozvoj řeči a odezírání, na kvalitu hlasu a výslovnost, na melodii hlasu. V případě, že nejsou výkonná sluchadla pro dítě s těžkou vadou řeči dostatečná, je možné využít metodu kochleární implantace.

Použití sluchadel

V případě, že dítě používá sluchadla, je nutné rodiče seznámit s jejich údržbou a obsluhou.S postupem času se dítě osamostatňuje a učí se, jak se sluchadly zacházet. Je důležité na dítě mluvit co nejčastěji a obklopovat ho adekvátním množstvím podnětů.

Odezírání

Je to přirozená schopnost člověka. Každý jedinec je ovšem pro tuto schopnost jinak nadán. U dětí se sluchovým postižením je nutné odezírání rozvíjet od raného věku. Při komunikaci dítě vnímá pohyby mluvidel, výraz obličeje, gestikulaci rukou, prostředí a další složky neverbální komunikace. Aby se schopnost odezírání rozvíjela, je nutné, zajistit vhodné podmínky. Obličej mluvícího musí být dobře osvětlen, ve správné vzdálenosti od obličeje dítěte. Oba obličeje jsou ve stejné výšce a předmět komunikace je v blízké vzdálenosti. Artikulace i mimika musí být zřetelná, ale ne přehnaně afektovaná.

Co jsou to sluchadla?

Sluchadlo je elektroakustický přístroj, který zesiluje a modeluje zvuky. Je nutné, aby zvuk byl sluchadlem nejen dostatečně zesílen, ale musí také speciálně zvuk modulovat tak, aby to odpovídalo charakteru sluchové vady. Rozlišujeme několik typů sluchadel,které se navzájem liší:

Kapesní sluchadla – v současné době se již používá nejméně.
Závěsné sluchadlo – na pohled vypadá jako malý rohlíček a zvěšuje se na ušní boltec.
Nitroušní sluchadlo – je nejmenším typem sluchadla a vkládá se přímo do ucha
Brýlová sluchadla – provedení se neliší od běžných brýlí.

Kochleární implantaace

Jedná se o metodu rehabilitace dětí s těžkým sluchovým postižením, u nichž jsou obvyklá sluchadla nedostačující. Kochleární implantát je elektronická funkční smyslová náhrada, která přenáší neslyšícím sluchové vjemy přímo elektrickou stimulací, drážděním sluchového nervu uvnitř hlemýždě vnitřního ucha. Vnější část tvoří mikrofon s vysílací cívkou a tyto části mají za úkol přenášet informace do vnitřního přijímače, a řečovým procesorem. Kochleární implantát slouží především dětem ohluchlým po zánětu CNS a pro děti, které se narodily s oboustranným těžkým postižením sluchu. Nejvhodnější doba implantace je mezi 2 a 4 rokem věku dítěte.

Úspěšnost kochleární implantace

Úspěch kochleární implantace se odvíjí jednak od včasně provedeného zákroku a souvisí také s inteligencí dítěte, nadáním pro řeč, přítomností přidružených problémů. Podstatnou úlohu hrají rodiče a podnětnost prostředí ve kterém se dítě nachází. Nutno podotknout, že kochleární implantace není zázračnou rychlou metodou, ale vyžaduje důslednou rehabilitační práci. Výsledky kochleární implantace je nutno posuzovat individuálně a také je nutno i časově počkat (zhruba po pěti letech po zavedení implantátu). Odborníci konstatují, že větší úspěšnost v rozvoji řeči je pozorován u dětí, kterým byl implantát zaveden v raném věku.

Integrace dětí se sluchovým postižením

Integrace je nenásilné a přirozené začlenění jedince se zdravotním postižením do společnosti. Děti jsou nejvíce přizpůsobivé vlivům sociálního prostředí v raném věku, ale proces integrace je proces celoživotní. Z tohoto důvode je důležité zahájit integrační proces včas a respektovat specifické potřeby dítěte. Dítě se sluchovým postižením by mělo přirozeně vyrůstat ve společnosti věkově blízkých šlyšících dětí, kde by mohlo nápodobou získávat celou řadu zkušeností a dovedností.

Školní docházka

Integrace žáka může být individuální nebo skupinová. Pod pojmem skupinová integrace se rozumí zařazení dítěte do speciální třídy. Individuální integrace je zařazení žáka do běžné třídy, která není samostatně určena pro děti se specializovanými potřebami nebo do třídy speciální školy samostatně určené pro děti s jiným druhem nebo stupněm postižení. V současné době rozhodují o zařazení dítěte do určité školy rodiče.

Kde hledat pomoc?

Rodiče mohou hledat pomoc ve speciálních pedagogických centrech, kde je zajištěná odborná péče. Integrace dětí se sluchovým postižením v oblasti vzdělávacích institucí vyvolává celou řadu otázek a bohužel také problémů. Dítě se snadno a lépe zapojí v raném věku, s menším postižením sluchu a mluvou, protože v raném věku se více uplatňuje neverbální komunikace, hra a sociální nápodoba. To všechno dítěti usnadňuje a napomáhá ke komunikaci. V rámci předškolní přípravy je vhodná především integrace, která probíhá v upraveném prostředí s využitím speciálních pomůcek a metod.

Sociální oblast

Narození dítěte se zdravotním postižením vytváří pro rodinu zcela novou situaci. Rodiče se potřebují s novou skutečností nejen vyrovnat, ale také se potřebují zorientovat v oblasti práva. Aby mohli rodiče uplatnit nároky, které plynou ze zdravotního postižení dítěte, je nutné posouzení posudkového lékaře.

Zpět