Dopřejte vašim kloubům péči
Od starověku se kloubní nemoci označují jako revmatické. Většina z nás si pod tímto označením představí pouze osoby s oteklými klouby a deformovanými prsty, což jsme na omylu. Jedná se o porušení metabolismu kloubní chrupavky i kostí, při kterém může být poškozena kloubní dutina, výstelka, vazy, pouzdra, šlachy, svaly i pojivové tkáně. Nejčastějším kloubním onemocněním je osteoartróza (artróza), kterou trpí 10 až 15 procent Čechů, onemocnění postihuje až 70 % starší populace. V seniorském věku dokáže člověka doslova ochromit.
Se stárnoucí populací přibývá i nemocných s osteoartrózou. Začíná se hovořit dokonce o epidemii 21. století. Poměrně časté jsou případy osteoartrózy u aktivních sportovců a lidí s nadváhou. Na rozdíl od revmatoidní artritidy, kdy je zánětem postižen celý pohybový systém, jsou při osteoartritidě změny patrné jen v konkrétním kloubním spojení.
Fungování kloubů je poměrně složité a obtížné je také zjistit, která část kloubního systému nás zlobí. Klouby drží pohromadě pomocí šlach a vaziv a ty musí být v dobré kondici. Samotný kloub se skládá z kloubní jamky a kloubní hlavice, která do jamky přesně zapadá. Kloubní hlavice, stejně jako jamka, je obalena chrupavkou. Tato několik milimetrů tenká vrstva chrupavky zastává mnoho důležitých funkcí - tlumí nárazy, díky ní se klouby bez problémů ohýbají a my se tak můžeme pohybovat. Problém nastává ve chvíli, kdy se chrupavka opotřebuje. Každý pohyb nás bolí, dokonce ani v klidu kloub není bez bolesti. Právě tomuto stavu se říká artróza nebo osteoartróza.
Projevy nemoci
Bolest, ztuhlost postižených kloubů a později i omezená hybnost, nestabilita a deformity - to jsou základní projevy onemocnění. První změny probíhají v chrupavce, která postupně ztrácí pevnost a pružnost. Pozvolna ubývá a může dokonce zaniknout, takže při pohybu dochází na odhalených kostech k většímu tření a podráždění. Na okrajích kloubních ploch se vytvářejí výrůstky. Ty se snaží kloub stabilizovat, ale bohužel ho dělají méně pohyblivým a deformují ho. Objevují se zatvrdliny, dochází k degeneraci a chybnému postavení kloubu. Bolesti se vyskytují na počátku pohybu a jsou často kombinované se ztuhlostí kloubu.
Toto bolestivé onemocnění může postihnout kterýkoli kloub. Nejčastěji se projevuje u těch, které jsou staticky zatížené - tedy ve velkých, jako jsou kyčle a kolena.
Onemocnění pohybového aparátu má rychlý průběh. Dochází k omezení hybnosti, později je nutné používání francouzských holí či jiných ortopedických pomůcek, nemoc si často vyžádá operační řešení.
Ženy trpí osteoartrózou až pětkrát častěji než muži. Jde sice o nezánětlivé onemocnění, ale přechodně se mohou objevit i známky zánětu z podráždění - projeví se otokem, proteplením kloubu a zmnožením kloubní tekutiny. Lehčí formy artrózy se vyznačují tzv. startovací bolestí, která nemocného trápí po probuzení, nebo když déle sedí. Lehce ji pak rozchodí. Po větší námaze a k večeru se bolest zase vrací. V pokročilejších stadiích pak bolest přichází v klidu nebo i v noci.
Kyčel i koleno mají společné nervové zásobení. Často zde dochází k tzv. přenesení bolesti, obdobně jako se například vyskytuje bolest v rameni při infarktu myokardu. Postižení kloubu dále vyvolává změny v jeho hybnosti, které se poté přenášejí i na ostatní klouby. V případě kyčelního kloubu tyto změny (šetřící našlapování, kulhání) vedou k nefyziologickému namáhání a přetěžování kolenního kloubu (a ke zvýšenému vzniku osteoartrózy v koleni nebo i druhé končetině). Po výměně kloubu se podmínky normalizují.
Léčba
Užívané léky můžeme rozdělit do několika skupin: na potlačení bolesti, případně i zánětu (nesteroidní antirevmatika, analgetika a kortikosteroidy) a dlouhodobě působící přípravky, jejichž cílem je zpomalit nástup nemoci. Protizánětlivé léky ze skupiny nesteroidních antirevmatik by se neměly užívat dlouhodobě, ale jen při akutním vzplanutí potíží. Tyto léky mají sice nezastupitelnou roli v léčbě onemocnění pohybového aparátu. Obecně však mají malý nebo téměř žádný vliv na nemoc samotnou. Dlouhodobé užívání těchto léků by mělo probíhat pod přísným dohledem lékaře.
Vědecký svět se o účincích potravních doplňků na klouby stále ještě pře. Lékaři, kteří přicházejí do styku s pacienty, ale tvrdí, že klouby, o které se pečuje preventivně, so poznají naprosto jasně.
Velký efekt přináší fyzioterapie. V některých případech může ortoped, revmatolog nebo rehabilitační lékař doporučit i komplexní lázeňskou léčbu. Tady pacient absolvuje cvičení zaměřené na svalstvo a hybnost postiženého kloubu a úpravu pohybového stereotypu. Ordinována je vodoléčba, cvičení v bazénu, plavání, vířivky, elektroléčba apod.
Pro prevenci onemocnění kloubů je důležitý dostatek bílkovin, kosti a klouby zužitkují hlavně vápník. Ten se ale nevstřebá a vyloučí se z těla, pokud se nesloučí s vitaminem D. Jestliže vám vápník chybí, třeba kvůli momentálnímu výkyvu ve stravě, je třeba jej doplnit formou potravinových doplňků. Schopnost vstřebávání vápníku i jiných minerálů bývá snížena nebo zcela zablokována, užíváte-li kortikosteroidy (léčba astmatu), léky na snížení cholesterolu nebo imunosupresiva. Tyto skupiny léků snižují kyselost žaludku. Ten pak není schopen vstřebávat vápník.
Dostatek přiměřeného a pravidelného pohybu má prokázaný pozitivní vliv jak v prevenci, tak v léčbě v podstatě všech onemocnění postihujících pohybový aparát. Důležité je kloub nepřetěžovat - často střídat činnosti, často odpočívat a mít dost pohybu. Doporučují se především takové aktivity, jež vedou k posílení svalstva obklopujícího postižené klouby, tedy aerobní zátěž alespoň třikrát týdně. Vhodné je plavání, aquaaerobik, jízda na kole, nordic walking. Nevhodné jsou sporty, při nichž dochází k otřesům a tvrdým dopadům. Péči věnujte také výběru obuvi. Je-li klenba nohy nesprávně a nevyváženě zatížena, dochází k jednostrannému přetěžování celé nohy a propadu klenby chodidla. Výsledkem tak bývají bolesti nejen chodidel, ale i ostatních kloubů a páteře.
Potravinové doplňky
Potravinové doplňky nakupujte jedině v lékárně. Problém doplňků stravy často spočívá v tom, že v sobě mají málo účinné látky, takže i když tato má pozitivní vliv na zdraví, v tak malém množství, jaké dostanete v tabletách, se to neprojeví. Proto musíte důkladně sledovat složení preparátu a hlavně množství uvedené látky. Velmi důležitá je kromě složení ještě doba užívání. a by rozhodně neměla klesnout pod tři měsíce. Studií zabývajících se hlavními účinnými látkami je mnoho a nejsou jednotné. Obecně lze říci, že pro hlavní složky, tedy glukosaminsulfát a chondroitin sulfát se pozitivní výsledky po tříměsíčním podávání pohybovaly mezi 60-70%.
Závěry některých výzkumů ukazují, že zvýšená konzumace potravin bohatých na želatinu může částečně zmírňovat potíže (především bolest) u osteoartrózy, nemá ale vliv na celkový průběh onemocnění. Živočišná želatina sice obsahuje aminokyseliny obsažené v chrupavkách (v kolagenu obecně), ale postrádá další aminokyseliny nezbytné pro syntézu nových chrupavek. Stále mnoho z nás si myslí, že konzumace gumových medvídků pomůže našim kloubům. Lékaři tuto tezi ale zcela vyvracejí, protože bychom jich museli sníst několik desítek kilogramů. Kolagen v tabletách je mnohem koncentrovanější. Jeho účinek ale nespočívá v tom, že by se kolagen prostřednictvím preparátu dodal přímo do chrupavky kloubu, ale působí přeneseně přes buňky imunitního systému ve střevě.
Umělý kloub
K totální endoprotéze (náhradě kloubu) se přistoupí ve chvíli, kdy se stav nemocného dlouhodobě nelepší. Je poslední možností, jež zaručí znovu pohyblivost a snížení či ztrátu bolestivosti na dlouhou dobu. Dnes je možné operovat i ve velmi vysokém věku. Po operaci následuje lázeňská léčba.