Úrazy hlavy

Kostra hlavy je tvořena lebkou, pevnou kostěnou schránkou, která chrání mozek a orgány sluchu, rovnováhy, zraku, chuti a čichu. Lebka se skládá ze dvou částí – z mozkovny obsahující mozek, z obličejové části zahrnující kostru nosu, očí a tváře. Osm kostí mozkovny je v dětství navzájem spojeno pomocí chrupavek (lupínky, fontanely). Ty umožňují deformaci hlavy v průběhu porodu a průchod hlavičky porodními cestami. V průběhu prvních 18- 24 měsíců života jsou chrupavky postupně nahrazeny kostí a lebka se stává zcela pevnou.

Mozek a mícha

Lebeční dutina tvoří mozek, což je měkká gelovitá hmota, která je citlivá na stlačení, roztržení nebo rozmačkání. Mozek je chráněn pomocí lebečních kostí, dále tuhou vazivovou blánou. Zevnitř je lebka pokryta tvrdou plenou mozkovou, tzv. podlebnicí (dura mater). Tyto ochranné obaly jsou nepoddajné. V případě, že mozek vlivem nějakého onemocnění oteče a dojde ke zvětšení jeho objemu, tlačí se proti svým obalům a může dojít k jeho vážnému poškození.

Pohyby hlavy

Na spodině lebky se nachází několik otvorů, kterými procházejí tepny, žíly a nervy. Největším z nich, velkým otvorem v tylní oblasti, prostupuje mícha, která pokračuje směrem dolů skrz obratle páteřním kanálem, který se postupně zužuje a v dolní oblasti je nejužší. Lebka je umístěna na prvním krčním obratli, který se nazývá atlas a spojuje se s kloubem s druhým krčním obratlem, čepovcem. Tyto dva obratle umožňují pohyb hlavy dopředu a dozadu a také její otáčení. Jestliže dojde k přerušení páteřní míchy v tomto místě, dochází k okamžité smrti.

Poranění hlavy

Poranění hlavy vzniká ze dvou příčin: zpomalení, kdy se pohybující hlava náhle dostane do klidu, například nárazem na čelní sklo automobilu nebo při dopadu na tvrdou zem při pádu a zrychlení, kdy je hlava uvedena náhle do pohybu, například nárazem, úderem druhé osoby apod. Důsledkem těchto událostí dochází k silným otřesům mozkové tkáně. Podstatné je, zda došlo k poranění krevních cév nebo ne. V případě, že nastane krvácení, obklopí vylitá krev mozkovou tkáň a zabere značný prostor. Jelikož je mozek uzavřen v kostěném obalu, může jej tlak vyvolaný vylitou krví poškodit. Většímu poškození mozku lze předejít včasným zastavením krvácení nebo uvolněním přetlaku.

Diagnostika

Úrazy hlavy se dělí z lékařského hlediska do tří skupin: pacienti, kteří jsou při vědomí, pacienti s krátkodobým bezvědomím, pacienti, kteří do bezvědomí upadli až po úraze. Pro diagnostiku je nejdůležitější odlišit otřes mozku, z něhož se postižený zotaví zpravidla bez následků, a krvácení do nitra lebky, které může vést k vážnému poškození mozku nebo dokonce smrti.

Lehká poranění

Vzniká nejčastěji jako důsledek pádu, kdy dojde k nárazu hlavy na tvrdý předmět. Zpravidla následují tyto příznaky otřesu mozku: bezvědomí, které trvá málokdy déle než několik vteřin, postižený mívá také často mžitky před očima. Také se může objevit bolest hlavy, která se zhoršuje pohybem. Postižený si někdy nemůže vzpomenout na události, které následovaly bezprostředně po úrazu. Takovému stavu se říká poúrazová amnézie a příznaky netrvají většinou déle než několik málo hodin.

Vážná poranění

V případě, že postižený zůstane po úraze v bezvědomí, je situace velmi vážná. Postiženou osobu je potřeba uložit na bok, aby se neudusila. Při těchto poraněních může nastat krvácení do lebeční dutiny. V některých případech je zraněná osoba při vědomí a v průběhu několika hodin upadne do bezvědomí. Je to typické pro krvácení ze střední mozkové tepny v oblasti spánku, která je poměrně zranitelná. Krvácení vede k vytvoření krevní sraženiny mezi mozkem a lebkou. Ke komplikacím dochází v případě, kdy sraženina zabere příliš velký prostor a začne utlačovat mozek.

Vznik komplikací

V případě, že se krev vylije do prostoru mezi mozkovými plenami a samotnou mozkovou tkání, dochází k vytvoření tzv. subdurálního hematomu. Stav bezvědomí se může objevit náhle i několik týdnů po prodělaném úrazu. Léčba spočívá v co nejrychlejším odsátí sraženiny a zmírnění nitrolebního tlaku.