Reakce organismu při stresu

Při stresových reakcích dochází v organismu k vysílání signálů do hypotalamu a následně podvěsku mozkového, ze kterého se vylučují hormony pro boj se stresem (kortizon, aldosteron, adrenalin, noradrenalin), podporující uvolňování cukrů z jater a svalů do krve. Hladina inzulinu stoupá a zvyšuje se prokrvení buněk, které tímto získávají energii.

Adrenalin a noradrenalin

Vylučuje se z dřeně nadledvin a ovlivňuje zejména srdce. Zvyšuje množství krve, které srdce čerpá do krevního oběhu a zrychluje srdeční činnost. Hladina krevního cukru je vyšší, zrychluje se metabolismus a tvorba tepla. Noradrenalin se vylučuje jako adrenalin z dřeně nadledvin, stahuje cévy, zvyšuje krevní tlak. Srdce pumpuje krev proti odporu zúžených cév. Tento tlak společně v s vylučováním adrenalinu po delší době poškozuje srdeční tkáň a samotné cévy. Trvale zvýšený krevní tlak zvyšuje riziko infarktu a mozkové mrtvice.

Kortizon

Vzniká v kůře nadledvin a patří k hormonům, které nazýváme kortikoidy. Ty podporují správnou a rychlou reakci organismu na zátěž. Účastní se přeměny bílkovin na cukry, vylučování glukózy z jater, brání oxidaci cukrů. Déletrvající vylučování způsobuje zvětšení nadledvin, sníženou imunitu a oslabenou ochranu žaludeční sliznice proti kyselému prostředí., což následně může vést k žaludečním a dvanácterníkovým vředům.

Hans Selye

Byl rodák z Vídně, který byl průkopníkem stresu. Až do roku 1935 slovo stres znamenalo termín pro tlak nebo sílu, která deformuje. Původní slovo změnil Selye na syndrom napětí a stres považoval za příčinu veškerých nemocí. Rozdělil ho také na tři fáze : poplachovou reakci, rezistenci a vyčerpání. V rámci poplachové reakce se organismus připravuje na „útěků nebo „boj“ dochází k uvolnění stresových hormonů, zrychluje se dýchání, krevní oběh. Ve druhé fázi dochází k rezistencii, reakce se vracejí do fyziologické úrovně, tělo se adaptuje. Při déletrvajícím stresu nastává celkové vyčerpání, protože organismus není schopen se déle na situaci adaptovat. Mezi nemoci, které jsou ovlivněny stresem patří např. vysoký krevní tlak, cukrovka, migréna apod.

Aldosteron

Jedná se o kortizol z kůry nadledvin, udržuje stálý objem tekutin, podporuje vylučování draslíku a zadržování sodíku. Jestliže je stres dlouhodobějšího charakteru dochází v organismu k zátěžové situaci a vytváří se toxiny, zhoršuje se trávení. Mezi první známky patří únavy, zhoršení koncentrace, emoční rozladěnost, poruchy menstruace, přejídání nebo naopak nechutenství apod.

Spouštění stresu

Stresory jsou tzv. spouštěče stresu, což jsou situace, které nezvládáme. Paradoxně si je vytváříme sami. Může se jednat o konflikty, vztahové problémy, nedostatek peněz. Faktorů je celá řada a vždy záleží na jedinci, jak se k dané situaci postaví. Stresory můžeme dělit na vnější (např. prostředí – hluk, světlo, sociální vazby – agresivita, byrokratická pravidla, důležité životní události apod.) nebo vnitřní ( pesimismus, nesprávné životní návyky, duševní bloky, apod.). Vliv stresu na organismus vždy záleží na tom, jakým způsobem na stres zareagujeme nikoli na stresoru.

Subjektivní pohled

Subjektivní pohled a odolnost jedince jsou důležitými faktory při vyrovnání se stresovou situací. U stresové reakce bylo prokázáno, že mysl ovlivňuje fyzickou stránku prostřednictvím humorálních reakcí, to znamená, že mysl a tělo spolu úzce souvisí a mohou vyvolávat nemoci i uzdravovat.

Přehnané reakce

Stres tedy není to, co se objektivně děje, nýbrž jak konkrétní danou situaci prožíváme my sami. V současně uspěchaném čase neustále spouštíme mechanismus, kterým nás příroda vybavila k reagování na situace přinášející ohrožení života, ovšem za okolností, které zdaleka náš život neohrožují. Naše reakce jsou neadekvátní, ato má pro nás dost závažné důsledky. Nelze tedy opomenout vliv psychiky a stresu na rozvoj alergií a poruch imunity. V šedesátých letech byly odborníky objeveny nové druhy chemických látek, tzv. neurotransmitery. Ty přenášejí nervové vzruchy, působí jako komunikační molekuly, jejichž prostřednictvím mohou neurony mozky „hovořit“ ke zbytku těla.

Neurotransmitery

Jsou to vlastně běžci, kteří běhají do mozku a z mozku a každému orgánu sdělují naše city, přání, vzpomínky, intuice a sny. Jsme – li smutní nebo naštvaní, jsou smutné a naštvané veškeré naše buňky. Žádná z těchto událostí není omezena pouze na samotný mozek a není pouze striktně duševní, protože jsou zakódovány do chemických informací. Kamkoli chce jít myšlenka, musí jít také tyto chemické látky. Bez nich nemůže žádná myšlenka existovat a realizovat se.

Myšlení je proces

Myšlení představuje využívání mozkové chemie a pomocí něho vyvoláváme celou škálu odpovědí v celém organismu. Neurotransmitery pomáhají vyplnit mezeru, která zcela zjevně odděluje mysl a tělo. Je to jedno z dalších neprobádaných oblastí, jemuž stojí člověk, který uvažuje o tom, kým je a kam vlastně směřuje.

Co nám neprospívá?

Rafinovaný a bílý cukr – způsobuje nestabilní hladinu krevního cukru

Kofein – jeho přemíra způsobuje vylučování stresového hormonu adrenalinu

Alkohol – vyvolává v organismu stres, zvyšuje krevní tlak

Volné radikály - jedná se o neúplné molekuly kyslíku, které reagují s jiným molekulami a poškozují buňky i genetickou výbavu DNA. Neustále vznikají v živých organismech v důsledku pochodů látkové výměny při výměně energie a jako součást systému obranných reakcí, jimiž se člověk a jiní živočichové brání proti útoku mikroorganismu z okolí. Radikály mají schopnost rychle poškozovat i organismu vlastní lipidové (tukové) látky v buněčných membránách.

Stres a vznik nemocí

Stres se významně podílí na vzniku civilizačních onemocnění, mezi které patří např. srdečně – cévní onemocnění, deprese obezita, poruchy menstruačního cyklu, kožní onemocnění, stav snížené imunity organismu apod.

Srdeční choroby

Při stresu dochází ke zvýšení krevního tlaku, tvorbě krevních sraženin, které mohou způsobit mozkovou mrtvici nebo infarkt myokardu. Příčinou, která stojí nejčastěji za rizikem srdečně – cévních nemocí, není vysoká hladina cholesterolu, ale oxidativní stres a zánět, které až následně vedou k usazování cholesterolu v narušené cévní stěně. V krvi kolují EPC buňky (cirkulující endoteliální progenitorové), které mají za účel opravovat poškozené buňky cév. Tyto EPC buňky jsou stresem poškozeny a nejsou schopny nahrazovat nefunkční buňky novými, zdravými.

Migrenózní bolesti hlavy a deprese

Migrény bývají často spojeny s každodenním chronickým stresem, ale také s deficitem spánku. Zcela běžně se popisují tzv. tenzní bolesti hlavy, ale neurologové tyto bolesti řadí mezi migrény. Deprese se objevují také u zdravého člověka, ale recidiva této nemoci je velice přesvědčivým ukazatelem souvislosti mezi stresem a chronickým onemocněním.

Obezita

Nezdravá a nevyvážená výživa skládající se z rafinovaného cukru, kofein, alkoholu, červeného masa a smažených jídel působí stresově a lidé se pak následně ve stresu přejídají ještě více. Když k tomu ještě přidáme pracovní shon, nepravidelný pracný režim, genetické dispozice apod., tak máme brzy co dočinění s obezitou. V důsledku nadměrné stresové aktivity dochází ke snižování vylučování trávicích enzymů, zažívacím potížím, plynnosti a zácpě. Dochází k vylučování kortizonu, který zvyšuje ukládání tuků v tukové tkáni na břiše (zde se nacházejí receptory pro tento hormon) a zvyšuje se hladina krevního cukru. Pro udržení tělesné hmotnosti je důležité jíst v pravidelných tří až čtyřhodinových intervalech.

Harmonizujte své tělo

Žijte v pocitu uvědomění a veškeré pocity omezení odhazujte vždy, když budete mít čas na vnitřní meditaci a uklidnění. Stále se snažte žít v radosti, i když to vždy není jednoduché a radujte se z maličkostí, protože nikdy nevíte, co nám přinese zítřejší den. Propojení fyzické a psychické stránky života nám může pomoci ukázat např. jóga nebo jiné pomalé cvičební techniky tzv.body and mind a na tyto typy cvičení není v našem životě nikdy pozdě.