Poznejte kouzlo hry

Malé dítě je plné života a úlohou dospělých je dítě doprovázet. Jestliže je dítě podporováno a má radost z objevování, dochází k aktivaci mozku a dítě se tak stává stále více tvořivější a motivovanější. Jedním z hlavních neuropřenašečů je dopamin, což je hormon, který se spolupodílí na tom, že si dokážeme užívat život naplno a dává nám potřebnou vitalitu, dynamiku a odvahu a také vytrvalost nutnou k tomu, abychom plány, které si vytýčíme dotáhli do konce. Dopamin se také uvolňuje, když jsme odměněni nebo v možnou odměnu doufáme. Tato látka se také podílí na mezilidských vztazích, zejména na citových vazbách. Když se rodič mazlí se svým dítětem, oxytocin spouští sekreci dopaminu, endorfinů a serotoninu, které přinášejí pocit intenzivního štěstí, a ten v nás opět probouzí touhu zažívat tyto příjemné chvilky opakovaně.  Jestliže není systém dopaminu podporován, může být hladina dopaminu nízká. Takový jedinec ztrácí motivaci a radost ze života a má sklon odkládat vše na jindy.

Přílišná opatrnost

Pokud rodič při výchově byť v dobré víře dítě při každém pokusu o objevování světa, brzdí jeho snahy a neustále ho nadměrně ochraňuje, dítě postupně ztrácí veškerou chuť zkoušet nové věci. Podporovat a stimulovat životní elán dítěte je pro jeho vývoj naprosto zásadní. Mnoho rodičů žije strnule a nemá dostatek energie ke změně. Většinou je to proto, že oni sami byli vychováváni podobným způsobem. Je zcela pochopitelné, že v důsledku nejistoty, strachu, úzkosti nebo izolace dítě svůj životní elán ztrácí. Dítě má pak velmi nízkou energii a sebemenší překážka ho odradí.

Smějte se a hrajte si

Podle předních pediatrů dochází při hře dětí k podpoře růstu neuronů a synapsí některých nervových cest. Obvody, které regulují emoční chování se vyvíjejí až do začátku dospívání. V pubertě pak dospívající přejdou od dětských her k jiným druhům potěšení, které odpovídají jejich věku. Kontaktní hry zcela přirozeně snižují úzkost. Když se dítě pošťuchuje s kamarádem, válí se po zemi a hraje si, dochází k silné stimulaci sekrece endorfinů, a tím ke změně emoční rovnováhy. Endorfiny přinášejí hluboký pocit štěstí a radosti a současně tlumí stres a úzkost.

Hrou k lepší inteligenci

Jestliže si dítě každý den dostatečně dlouho hraje, přispívá to k rozvoji jeho sociální a emoční inteligence i k jeho celkové duševní vyrovnanosti. Hry nejsou finančně nákladné. Nejmenší děti se spokojí s tím, když si hraje s modelínou, vodou apod. Ke štěstí jim stačí zcela obyčejné předměty. S růstem dítěte se zvyšuje jeho potřeba prostředí a hraček, které probouzí jeho zvědavost a rozvíjí tvořivost. Když si dítě hraje, učí se poznávat samo sebe i druhé. Fyzická aktivita uvolňuje motorické napětí. Díky hrám dítě chápe, že existují nějaká pravidla, kterými je nutné se řídit, učí se prohrávat, aniž by se z toho hroutilo. Her je mnoho a každá z nich rozvíjí zcela jiné dovednosti a znalosti. Jsou hry, které rozvíjí hmat, zrak, sluch. Chuť a čich. Jiné probouzejí zvědavost, představivost nebo touhu něco postavit.

Poznejte kamarády

Je vhodné, když otevřeme dům pro kamarády našeho dítěte. Dítě se tak naučí hrát si jinými dětmi, půjčovat si hračky, vycházet spolu. Jedná se v podstatě o začátek učení se samostatnosti. Jestliže na dítě příliš dohlížíme a poučujeme ho, jakým způsobem si má hrát, ztrácí sebedůvěru a nenaučí se být zodpovědný za své činy. Hra by rozhodně neměla vypadat jako autoritářské vedení dospělého. Dítě vycítí, pokud si rodič hraje pouze z povinnosti a nebaví ho to. Je na rodiči, aby našel hru, která jeho samotného bude bavit, a čas, kdy je pro dítě k dispozici. Oba pak společně tráví příjemné chvíle.

Videohry a internet

V současné době tráví děti stále více času před svými obrazovkami než ve škole. Videohry, internet, televize a chytré telefony jsou fascinující předměty, které zaujaly v jejich životě významné místo. Rodičům však způsobují mnoho napětí a potíží.  Pochopitelně také dětem otvírají mnoho nových obzorů a nekonečných objevů, avšak tyto nástroje je potřeba umět využívat, aby nezpůsobovaly více škody než užitku. Dospělý by měl v každém případě korigovat čas, který dítě takovýmto způsobem stráví. Dítě postupně pochopí, že mezilidské vztahy a kontakty jsou nenahraditelné, že tělesná aktivita přináší potěšení, že existuje mnoho jiných způsobů trávení volného času.

Násilí na obrazovce

Dospělí by měli vědět, že obrazy násilí se ukládají do mozku. Jestliže sledujeme násilnou scénu, náš mozek ji přehrává a opakuje stejná gesta. Jakmile dítě sleduje násilný film, učí se násilí a ukládá si ho do paměti. To v něm podporuje agresivitu. Když se děti, které jsou mladší tří let dívají na televizi, stávají se agresivnějšími. Kromě zmíněné agresivity, má televize také hluboce negativní vliv na jejich rozumový vývoj, školní výsledky, řeč, pozornost a vede také k pasivnímu trávení volného času a postupně k obezitě.

Pocit sdílení

Celková rodinná atmosféra, kulturní i sociální prostředí se dítěti otiskuje do paměti, do jeho celé bytosti. Pro dítě je úžasné, když může mít dospělého, který s ním sdílí to, co má rád, co ho zajímá a motivuje. Jestliže se dospělí zajímají o sebe, své okolí a o život , probouzejí v dítěti povědomí o tom, že je součástí vesmíru a svou úlohu v harmonii světa. Když s dítětem trávíme důvěrné chvilky, podporujeme tím u něj radost ze života a dítě se cítí milováno a v pozdějším věku pak bude umět také dávat lásku, a to jak v dětství, tak později i v dospělosti. Dítě tak může čerpat z této zásobárny citové výživy, která je nezbytná pro to, aby mohla rozvinout vlastní schopnosti lásky.