Nelehký život diabetika

Cukrovka (diabetes mellitus) patří mezi civilizační choroby. Onemocnění takzvaného druhého typu trápí především lidi s nadváhou a nedostatečnou pohybovou aktivitou.
I když léčba diabetu I. a II. typu  za poslední půlstoletí zásadně pokročila, stále jde o nemoc, která je nevyléčitelná. Lékaři cukrovku nejčastěji odhalí náhodně při preventivním vyšetření z rozboru krve, protože prvním signálům, například zvýšené únavě, nedostatečné erekci u mužů nebo větší žízni nevěnujeme pozornost. Do diabetologické ambulance pak lidé musejí docházet pravidelně. Jedním z nejdůležitějších faktorů u diabetu je to, jak se pacient stravuje a jaký je jeho životní styl. I na něm musejí pacienti začít pracovat.

Cukrovka I. typu je vzácnější, ale zato závažnější: tělo při tomto onemocnění netvoří žádný inzulin, a proto je nezbytné dodávat ho zvnějška, aby se hladina glukózy v krvi pohybovala ve zdravém rozmezí – výkyvy nad doporučené hodnoty mohou poškozovat buňky a tkáně.
Častěji se potkáváme s cukrovkou II. typu, které se dříve říkalo stařecká, to už ale dávno neplatí, onemocnění se vyskytuje i u osob středního věku. Projevuje se tím, že tělo sice inzulin produkuje, nicméně už na něj nereaguje tak, jak má, a tak se hladina glukózy v těle rovněž zvyšuje. Jedná se o velmi časté onemocnění, které postihuje 8-10 procent dospělé populace, reálné jsou odhady kolem 800 000 obyvatel Česka. Nemoc je vázána na obezitu a nadváhu, nikoli na věk. Není to onemocnění dětí či dospívajících, i když i zde se výjimečné případy u značně obézních nacházejí. Nejvíce případů se odhaduje po 40. roce věku, ale onemocnění začíná nepozorovaně o 10-15 let dříve.

Hypoglykemie versus hyperglykemie

Hyperglykemie je zvýšení krevního cukru – glukózy. Příčiny zvýšení hladiny cukru jsou různé. U pacientů s diabetem I. typu jsou zničeny buňky, které v těle tvoří inzulin vlastním imunitním systémem. U pacientů II. typu jde zčásti o genetické vlohy, ale z větší části o přejídání a zejména nedostatek pohybu. Následkem vyššího cukru v krvi jsou cévní komplikace, onemocnění ledvin, očí a nervů, ale i vyšší výskyt infarktů a mozkových příhod. Vysoká hladina krevního cukru po jídle se projevuje únavou, slabostí a závratěmi, případně ospalostí. Někdy i návaly horka, pocením, poruchami soustředění či emočními výkyvy. K důsledkům dlouhodobě neléčené vysoké hladiny krevního cukru po jídle patří kardiovaskulární onemocnění, vyšší riziko infarktu myokardu, poruchy funkce ledvin a poškození zraku. Hypoglykemie je naopak příliš velký pokles krevního cukru. Jde o následek příliš velké dávky jídla, nedostatečného jídla nebo neobvykle intenzivního pohybu, popřípadě kombinace těchto faktorů. Hypoglykemie je nepříjemná, snižuje kvalitu života pacientů, a pokud je závažná, může vést i k poruše vědomí.

Rizika onemocnění

Pokud onemocníte cukrovkou a nebudete dodržovat léčebný režim, přivodíte si spoustu potíží, které opravdu nejsou hezké: diabetická noha nebo kožní infekce. Lidem s diabetem hrozí ale také kardiovaskulární choroby, poškození nervů, které se projevuje například sníženou citlivostí v končetinách nebo trávicími problémy, poškození ledvin, oslepnutí nebo poruchy sluchu.

Přitom prevence cukrovky není nijak složitá – hlavní je dodržovat zdravou životosprávu, hlídat si váhu a hodně se pohybovat. Genetické dispozice k onemocnění tím sice nezměníte, ale uděláte maximum pro to, aby se vám cukrovka vyhnula. Uvádí se, že stačí shodit sedm procent tělesné hmotnosti, aby riziko diabetu významně kleslo. Druhým podstatným preventivním postupem jsou pravidelné preventivní prohlídky. Každé dva roky by měl lékař zkontrolovat dospělému hladinu cukru v krvi a vyptat se i na další potíže, kterými se diabetes může projevovat.
Pokud máte v rodině seniora, který k lékaři příliš nechodí, neměli byste příznaky cukrovky přehlížet. Diabetes druhého typu se projeví větší žízní a větším množstvím moči, špatným hojením drobných poranění, zvláště na nohou, a únavou. Tyto projevy však mohou být ve vyšším věku přičítány samotnému stáří.

Hlídat si cukr v krvi a stravu

Na pozoru by se při stravování měli mít zejména lidé, kteří musejí být léčeni inzulinem. Riziko příliš vysoké hladiny krevního cukru po jídle se týká pacientů s oběma typy diabetu. Diabetiků I. typu, kterých je u nás asi 60 000, se vysoká hladina krevního cukru po jídle týká více než z 90 %. Totéž platí o pacientech s diabetem II. typu, kteří se léčí inzulinem. Těch je asi 160 tisíc.
Hladinu krevního cukru je potřeba sledovat nejen kvůli aktuálnímu zdravotnímu stavu, ale také s ohledem na pozdější možné komplikace diabetu.

Pokud se pacienti nestarají o svůj stravovací režim, nedodržují správné načasování inzulinu a nekontrolují si hladiny krevního cukru, vystavují se riziku akutní hyperglykemie a s tím spojenému bezprostřednímu riziku zhoršení celkového stavu, včetně možné poruchy vědomí. Zároveň s každým zvýšením krevního cukru nad doporučené cílové hodnoty významně stoupá riziko pozdních komplikací diabetu s poruchou funkce důležitých orgánů.

Stravování, složení stravy a léčba inzulinem jsou velmi komplikovaná záležitost. Zejména u pacientů s diabetem I. typu, kde je inzulin jedinou možností léčby, se nevyhneme jeho pečlivému dávkování tak, aby po jídle byla hodnota krevního cukru v rozmezí.
V České republice se v současnosti jiná než moderní inzulinová léčba nepoužívá. Léčí se bazálními inzulinovými analogy, které mají prodloužený a vyrovnaný účinek a které se musejí užívat 20 až 30 minut před jídlem. Nově jsou ale k dispozici i rychlé inzulinové analogy k jídlu, které mají účinek rychlejší. Nejnovější rychle působící inzulin má nové složení, díky němuž se rychle vstřebává i působí, a proto je možné ho podávat bezprostředně před jídlem většině pacientů, kteří krátkodobě působící inzulin k jídlu potřebují. I při moderní inzulinové léčbě je třeba znát zásady flexibilního dávkování inzulinu, kdy pacient musí umět počítat sacharidy v jídle a znát svou citlivost na inzulin tak, aby si aplikovat správnou dávku.

Diabetici si musejí hodnotu glykemie po jídle hlídat, protože jen tak předejdou řadě zdravotních komplikací. Opakované výkyvy hladiny krevního cukru totiž ohrožují jejich zdravotní stav – mohou způsobit například postižení ledvin, ztrátu zraku, mozkovou mrtvici nebo infarkt myokardu. Výkyvy hladiny krevního cukru po jídle znepříjemňují každodenní život – ovlivňují pracovní výkon i celkovou kondici. Hladina krevního cukru po jídle se může dostat do příliš vysoké hodnoty například vlivem špatného načasování aplikace inzulinu. K tomu dochází, pokud pacienti nedodrží většinou nezbytný dvaceti- až třicetiminutový interval aplikace před jídlem. Z praxe je však zřejmé, že jen velmi málo pacientů toto doporučení dodržuje, většina z nich upřednostňuje aplikaci inzulinu těsně před jídlem a někdy i po něm.

Proto lékaři vítají možnost nové rychlejší léčby. Moderní inzulinová léčba, při které se krátkodobě působící inzuliny aplikují těsně před jídlem, znamená pro pacienty méně plánování – nemusejí tak hlídat minuty a získají větší volnost při svých každodenních aktivitách. Krátkodobě působící inzulin k jídlu, u kterého stačí aplikovat dávku jen několik minut před jídlem nebo dokonce těsně před jídlem, přispívá ke správnému přesunu glukózy z krve do buněk organismu. Hladina krevního cukru, tedy glykemie, se nepřiměřeně nezvedne a pacient si drží hladiny cukru pod kontrolou. Lze tak výrazně zlepšit kompenzaci diabetu jenom tím, že snížíme vzestupy glykemie po jídle.
Správná dávka inzulinu ve správný čas může při vhodném stravování přispět k výborným výsledkům při léčbě diabetu. I proto by se každý diabetik měl zajímat o hladinu krevního cukru po jídle, pečlivě si ji sám měřit a konzultovat výsledky měření se svým ošetřujícím lékařem. Cílem léčby diabetu je výkyvům hladiny krevního cukru předcházet a zajistit, aby byla co nejstabilnější. Moderní terapie, při níž se inzulin aplikuje k jídlu, se snaží co nejvíce napodobit fyziologickou sekreci inzulinu u osoby, která nemá diabetes, a zároveň dopřát diabetikovi co nejpohodlnější načasování podání inzulinu – tedy přesně před jídlem.

Léčba může být jednoduchá

Základem léčebného režimu při cukrovce je dodržování doporučeného jídelníčku a pohybová aktivita. Dieta bývá poměrně striktní; stanovuje přesně, kolik čeho může pacient sníst – pokud ji ale dodržuje, může to s hladinou cukru v krvi udělat opravdu zázraky, zvláště v případě, že dotyčný trpí počínajícím diabetem II. typu. Při léčbě cukrovky II. typu lze podávat léky, které snižují množství glukózu v krvi – takzvaná perorální antidiabetika. Jde o několik léků s různým mechanismus účinku (například  snížení množství cukru vytvářeného v játrech, zvýšení spotřeby cukru ve svalech, stimulace slinivky k vyšší produkci inzulinu, zvýšení citlivosti těla na inzulin). Tyto léky mohou pomoci, mají ale své nežádoucí účinky, a v případě, že je cukrovka pokročilá, už nepostačí. Při cukrovce I. i rozvinutého II. stupně je potřeba tělu dodávat přímo inzulin. Protože by tento hormon nepřežil průchod krevním řečištěm, nemůže se podávat ústy a aplikuje se injekčně pod kůži. Dnes už existuje celá řada šetrných a efektivních metod, jak lék do těla dostat: kromě inzulinových per, která tenoučkou jehlou tvoří jen malý vpich v kůži, jsou to například inzulinové pumpy, které jsou do těla trvale zavedeny a hormon dodávají průběžně – tělo se tak vyhne skokům v glykémii.

Žena diabetička

Cukrovka ztíží život každému. Zvládnout toto onemocnění bývá pro ženy náročnější než pro muže.
První zkouškou, kterou mladá žena diabetička prochází, je nástup menstruace, která v průměru přihází o rok později než u zdravých žen. Hladina krevního cukru je u diabetičky vysoká a existuje i vyšší možnost menstruačních obtíží, jako je nepravidelná menstruace nebo amenorea – vynechání krvácení. Před nástupem menstruačního krvácení rovněž dochází ke zvýšení hladiny glykemie, což bývá problém pro řádnou kompenzaci cukrovky.
U žen s diabetem I. typu nutí ženu vzestup glykemie ke zvyšování dávek inzulinu a špatně se odhaduje návrat k původním dávkám. V důsledku toho může docházet k hypoglykemiím přes přetrvávající zvýšené dávky inzulinu. Jedinou možností, jak zmírnit tyto obtíže, je pečlivé monitorování hladiny krevního cukru před započetím menstruace.

Diabetičky často trpí zánětem pochvy způsobeným kvasinkami rodu Candida albicans. V pochvě je za normálních okolností kyselé prostředí, které ničí potenciálně nebezpečné mikroorganismy. Vlivem zvýšené hladiny krevního cukru, ke které může dojít třeba i při užívání antikoncepce nebo antibiotik, se prostředí v pochvě mění za zásadité. Poševní hlen se stává zakaleným, s bělavou, sýrovitou konzistencí, svědí a způsobuje ženě problémy. Sliznice pochvy je u diabetu citlivější a původ potíží může být i zdánlivě nesouvisející – příliš častý sex nebo používání spodního prádla z umělých materiálů.
Těhotenství ženy diabetičky je vždy rizikové jak pro matku, tak pro dítě. Zvláště v prvních šesti týdnech je pro ženu s cukrovkou velikou zátěží. Je to proto, že se v tomto období formují orgány a končetiny. Pokud  není hospodaření s cukrem v pořádku, vlévá se extra příděl glukózy a ketonů přes placentu k plodu a zvyšuje se tak riziko komplikací a porodních defektů. Důsledná musí být kontrola, zda nedochází k rozvoji diabetických komplikací. Těhotenství ženy s diabetem I. typu není nic neobvyklého, ale s řádnou přípravou rizika minimalizuje. Užívání folátů, vápníku, vitaminu D může snížit riziko preeklampsie a porodních defektů. O doplňcích stravy by se žena měla poradit s diabetologem a gynekologem.

Ženy s vysokou hladinou cukru v krvi mají až třikrát vyšší riziko časného vzniku kardiovaskulárních komplikací. Snížit riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění pomůže mimo jiné také výběr stravy. Neměly by v nich chybět fytosteroly, obsažené například v listové zelenině a ořeších, vláknina, jejímž zdrojem je celozrnné pečivo, hladinu cholesterolu snižují ovesné vločky.

Menopauza u žen s diabetem přichází v průměru o několik let dříve a potíže s ní související mají také delší čas na rozvinutí. Období přechodu bývá pro ženu velice stresující, což často vyústí ve změnu nálady a vznik depresí. V takovém stavu žena často povolí uzdu svým povinnostem včetně důsledné kontroly diabetu. Se snižováním hmotnosti to také není příliš růžové. Během stresových situací, kterých rozhodně v životě ženy v menopauze není málo, dochází k vylučování glukózy játry, což vede k dalšímu zvýšení hladiny krevního cukru. Mizející ženské hormony ovlivňují stav poševní sliznice, zeslabuje sliznice pochvy a celkově se snižuje její elasticita.

Kůže diabetika

Kůže pacienta, který má diabetes kratší dobu nebo jej má dlouhodobě dobře léčený a nemá žádné komplikace, se většinou vůbec neliší od kůže zdravých osob. Není-li však cukrovka pod kontrolou, mohou se rozvinout komplikace včetně těch kožních. Díky horší citlivosti se mohou na dolních končetinách rozvíjet různé otlaky nebo i defekty a infekce, které mohou být v horším případě i život ohrožující nebo vést ke ztrátě končetiny.

U pacientů, kteří mají dlouhodobě neuspokojivou kompenzaci diabetu, se rozvíjejí problémy s cévním řečištěm a prokrvením. Kvůli tomu může docházet k prodlouženému a zhoršenému hojení ran, defekty kůže se mohou snadněji infikovat, infekce se v nich udržuje déle a hůře se léčí antibiotiky. Při takzvané neuropatii, jedné z velmi častých komplikací diabetu, může být skutečně kůže v dolní části těla (nejčastěji na dolních končetinách) sušší, snáze se poškodí, hůře se hojí. V některých případech přispěje ke zhoršenému stavu kůže na dolních končetinách i uzávěr velkých tepen. V takovém případě je kůže  bledá, jemná a dochází i ke ztrátě ochlupení, potních a mazových žláz.
Defekt na chodidlech je nutné ve spolupráci s lékařem pravidelně ošetřovat a hlavně na končetiny nenašlapovat až do úplného zhojení.

Jak se starat o kůži?

Suchou kůži je vhodné promazávat krémem, aby nepopraskala. K promaštění kůže lze používat běžné krémy, případně tzv. emoliencia, což jsou přípravky, které používají lidé s atopickým ekzémem a které uzamknou mastný film v pokožce a udrží ji déle promaštěnou. Důležité je udržovat pravidelnou hygienu, umývat je každý den. Vždy důkladně osušte oblast mezi prsty. Objeví-li se kožní mykózy, je nutné je včas léčit. Diabetik by měl pravidelně kontrolovat své dolní končetiny, zda se neobjevil nějaký otlak, poškození kůže, otok nebo zarudnutí. Na hůře přístupná místa si vezměte zrcátko nebo požádejte o pomoc další osobu. Včasné ošetření může někdy pomoci zachránit celou končetinu.
Jakmile se už nějaké komplikace rozvinou, včetně těch kožních, je obvykle velmi obtížné je léčit. Nejlepší cesta je jim vždy předcházet. Masáže ani cvičení ke zlepšení kožních problémů nepomáhají. Cvičení je však velice důležité při léčbě od samotného začátku, protože pomáhá udržet fyzickou kondici, pacienti zvládají víc pohybu, který pomáhá k udržení normálního krevního cukru a přispívá ke správnému prokrvení.

Cukrovka a intimní problém

Co se stane, máte-li diabetes a nemáte jej pod kontrolou? Hladina cukru zůstává dlouhodobě zvýšená. A nejen ve vaší krvi, ale také v moči. V takovém prostředí se daří bakteriím a kvasinkám. Močová infekce je pak nejčastějším onemocněním v oblasti vývodných močových cest (močovodů, močového měchýře a močové trubice).

V organismu nemocného dochází ještě k dalšímu procesu – nervy diabetika, zvláště trpí-li nemocí dlouho a není stabilizovaný, přestávají plnit svou funkci. U starších diabetiků bývá jen otázkou času, kdy tato neuropatie postihne také močové cesty včetně měchýře. V některých případech celá situace neskončí jen zánětem, ale dochází rovněž k močové inkontinenci, a pokud se bakterie dostanou výše, mohou trpět i ledviny.
Na častější infekce močových cest trpí také pacienti, kteří mají vrozené či získané zúžení močové trubice. To pak působí jako mechanická překážka volného odtoku moči, které se může městnat v močovém měchýři.

Infekce močového traktu může probíhat pod různými klinickými obrazy. Spektrum se pohybuje od tzv. asymptomatické bakteriurie, kdy bakterie přítomné v moči nevyvolávají u člověka žádné příznaky infekce, až po prudké horečnaté onemocnění s celkových schvácením organismu. Častým projevem jsou nepříjemné pocity při močení (lokální pálení, řezání), které nazýváme „dysurie“, u někoho může infekce vyvolat častější nucení na močení.
Má-li pacient při infekci močových cest příznaky jako neustupující nepříjemné pocity při močení nebo zvýšenou tělesnou teplotu či přímo horečku, je namístě antibiotická léčba podle doporučení lékaře. Při opakující se infekci je možné navíc využít i některé léky na podporu imunity. V případě častějšího užívání antibiotik nebo chemoterapeutik je vhodné zakoupit si probiotika – preparáty na podporu přirozeného mikrobiologického osídlení organismu.

Při každé močové infekci a zároveň i jako její prevence jsou dobrý pitný režim a dostatečná hydratace organismu jedněmi ze základních principů léčby. Ohledně diety záleží na tom, s jakým onemocněním se dotyčný potýká. Pokud má cukrovku, platí pro něj obecná doporučení diabetické diety. Jestliže má pacient potíže i s ledvinami, je třeba jíst kvalitní bílkoviny v množství doporučeném lékařem a hlídat si například i obsah soli ve stravě.

Co diabetikům prospívá 

Plavání lze doporučit jako jednu z forem fyzické aktivity. Pokud nemáte žádné problémy se srdcem, krevním tlakem a dýcháním, není třeba se obávat ani sauny. Máte-li nějaké problémy na kůži (oděrky, trhliny na kůži, infikované rány), pak byste do bazénu nebo sauny neměli až do úplného zhojení ani vkročit.

Doma se sprchujte vlažnou vodou a používejte šetrná mýdla či sprchové gely; přispějete tím k zachování normální ochranné vrstvy kůže. Vhodné prostředky najdete  v oddělení s dětskou kosmetikou. Po koupeli se utírejte šetrně, není nutné se agresivně drhnout ručníkem. Stačí pokožku jen jemně osušit a pak nechat doschnout.

Jakmile hladina glykemie stoupá, buňky ztrácejí vodu, což se odrazí na pokožce: ta začíná být dehydratovaná. K dehydrataci dochází proto, že diabetik častěji močí. Pijte proto dostatečné množství tekutin, nejraději vody a nápojů bez cukru a kofeinu.
Mějte na paměti, že strava bohatá na ovoce, zeleninu a zelené listy povzbudí váš imunitní systém. V období nedostatku čerstvé zeleniny si dopřejte doplňky s obsahem vitaminu C, B, A, nezapomeňte na probiotika pro dobrou funkci trávení. Jezte jídla bohatá na omega-3 mastné kyseliny (lososa, sardinky, tuňáka, vlašské ořechy a lněná semínka). Tyto potraviny zmírňují zánět na kůži a vyživují ji zevnitř.