Potíže s lymfou
Máte pocit, že jste neustále unaveni, přibíráte, aniž byste se přejídali, a otékají vám končetiny? Pak můžete mít problém s lymfatickým systémem. Zejména u žen po třicítce se jeho činnost začíná zpomalovat. Ale příčiny nesprávně fungujícího lymfatického systému mohou být zcela jiné, nejen náš věk.
Lymfa, nebo jinak míza, proudí spletí cév a uzlin, zachytává cizorodé částice a mikroorganismy a vstřebává tuky, které pak odvádí z těla. Právě proto je důležitá pro náš imunitní systém. A často také hraje roli v tom, když se nám nedaří zhubnout, nebo dokonce bezdůvodně tloustneme.
Lymfa je nažloutlá tekutina, která vzniká u lidí a některých živočichů v mezibuněčných prostorech z tkáňového moku a koluje v lymfatickém systému. Během 24 hodin se jí v těle vytvoří asi 2,5 litru, běžně jí naše tělo obsahuje zhruba litr. Má podobné složení jako krevní plazma, avšak obsahuje mnohem méně bílkovin.
Míza se nejprve shromažďuje v mízních vlásečnicích. Odtud pokračuje dál širšími cévami a na různých místech těla se pročišťuje v lymfatických uzlinách. Lymfatické cévy se postupně spojují do tzv. ductus thoracicus, která mízu odvádí do žilního systému. Necirkuluje tedy jako krev v uzavřeném oběhu.
Složení lymfy není zcela stejné, záleží na tom, v kterém orgánu vzniká. V kapilárách ještě lymfa neobsahuje žádné buňky – ty se do ní dostávají až ve chvíli, kdy projde některou lymfatickou uzlinou. V dustus thoracicus má lymfa narůžovělou barvu, je kalná a obsahuje mnoho buněk. Má i schopnost srážet se, podobně jako krev. Celých 99 procent buněk mízy tvoří imunitní buňky lymfocyty.
Varovné příznaky
Na to, že něco není v pořádku nás upozorní pocity celkové únavy a psychické nepohody, častá infekční onemocnění, otoky v oblasti kotníků, obličeje a později i břicha. Zpočátku bývá otok nenápadný a vadí nám hlavně v pohybu. Nebolí, nedoprovází ho zánět, nerudne ani nemodrá a při doteku není ani horký. Později však kůže v místě otoku tuhne, protože se v podkoží hromadí bílkoviny.
Špatně fungující lymfatický systém může být příčinou hromadění tuků, soli a vody v tkáních. Lymfatický systém může být důvodem celulitidy. Výkyvy pohlavního hormonu estrogenu, ať už jsou způsobeny nadměrnou fyzickou zátěží, extrémními dietami či něčím jiným, způsobují totiž změny v podkožním vazivu. Všechny jeho pevné provazce jsou umístěny souběžně a kolmo k povrchu kůže. Uzavírají mezi sebou shluky tukových buněk a vytvářejí pomyslné kapsy. Jestliže pak tukové buňky zbytní a začnou se vytlačovat nahoru. A tak vzniká celulitida – hrbolatá pomerančová kůže, která trápí téměř všechny ženy, i ty štíhlé.
Co můžeme dělat?
Musíme se snažit oběh lymfy znovu „zapnout“ a pořádně rozproudit. Na rozdíl od krevního oběhu nemá míza vlastní pumpu, která by ji vháněla do sítě v těle. K tomu, aby proudila v lymfatických cévách a kapilárách, potřebuje kosterní svaly. Ty se natahují a zase smršťují a tím masírují lymfatické cévy umístěné ve většině orgánů těla. Díky tomu se může míza posunovat. Jestliže tedy má být lymfa aktivována, musíme zapojit co největší počet svalů a dobře prokrvit pokožku.
Vhodné jsou dynamické pohybové aktivity, které zapojují co největší množství svalstva. Do určité míry může pomoci i terapeut či masér, který speciálními hmaty a odstraní svalové blokády, které toku lymfy brání. U lidí, kteří netrpí žádnými zdravotními potížemi, pomůže i přístrojová lymfodrenáž. Nutností je změna jídelníčku a dostatečný pitný režim. Pokud se vám nedaří, a jde tedy o skutečnou poruchu lymfatického systému, vyhledejte centrum specializované péče s vyškolenými lékaři, a to lymfology a lymfoterapeuty. Léčba spočívá v ruční či přístrojové lymfodrenáži, kompresivní terapii a speciálních cvičeních. Nezbytnou součástí je i pravidelné péče o kůži k prevenci infekcí a případně užívání léků.