Jarní očista
Jarní očistné kúry provázejí lidstvo odedávna. Zelené lístky bylin naplňovaly jídelníček hlavně kolem svátků jara – Velikonoc. Magdalena Rettigová doporučovala ve své kuchařce (1825) polévku z jarních bylinek. Jednalo se o směs pokrájených lístečků popence, řebříčku, čekanky a dalších jarních bylin.
Známá je velikonoční nádivka obohacená zelenými nasekanými lístky kopřiv, petrželky a jiných bylinek. Proto se první neděli po Velikonocích říkalo „kopřivová“. Vařily se „krev čisticí čaje“, které ředily „krev po zimě zhoustlou odpočíváním a tučnou stravou“.
Půst je známý téměř ve všech náboženstvích a je považován za nejlepší prostředek k očistě těla. Jedním z jeho cílů je dosažení duchovních hodnot, po delší době hladovky někdy dokonce dochází k mimosmyslovým prožitkům.
Půstu se podrobil Budha, postil se Jan Křtitel i Kristus. Dlouhé hladovky drželi i kněží v Egyptě a Persii. Obyvatelé starého Egypta prý každý měsíc po dobu tří dnů hladověli a díky tomu byli „nejzdravější ze všech smrtelníků“. Před zkouškami na univerzitě v Alexandrii prý po dobu 40 dnů hladověl i Pythagoras. Přísný půst údajně vyžadoval i od svých žáků. Desetidenní hladovku pravidelně dodržovali Sokrates a Platón. Sokrates doporučoval střídmost v jídle a osoby, které jedly častěji než dvakrát denně, považoval za barbary.
Půst může být buď krátkodobý (1-6 dnů) nebo dlouhodobý (1-6 týdnů). Dlouhodobý půst by měl vždy probíhat na základě doporučení lékaře a pod jeho dohledem. Osoby, které trpí nějakou chorobou, nebo starší lidé by se pod dohledem lékaře měli podrobovat jen krátkodobému půstu. Půst se dále dělí na úplný, tj. když se člověk zcela vystříhá jídla, a neúplný, kdy pije zeleninové a ovocné šťávy nebo jí po určitou dobu jen některé potraviny.
Důležitá je přípravná fáze na půst. Asi týden před jeho zahájením bychom měli jíst velice střídmě. Nezbytný je rovněž dostatek tekutin, především pramenité vody a bylinkových čajů. Také přechod na normální stravu po skončení půstu nesmíme nijak urychlovat, protože jinak bychom mohli své zdraví poškodit.
Pokud člověk nepřijímá potravu, čerpá jeho organismus během prvních 2-3 dnů ze zásob glykogenu, pak se odbourávají tuky a postupně i bílkoviny z méně důležitých tkání. Zdá se, že jsou použity především staré a nemocné buňky, usazeniny, ohniska nemoci atd. Proto po hladovce dochází k pročištění a biologickému omlazení organismu. Nezbytné je, aby člověk pil, aby se jeho tělo mohlo zbavit toxinů.
Při hladovce v průběhu asi prvních tří dnů pociťuje osoba silný, až vlčí hlad. Pak ale pocit hladu mizí. Dotyčný více močí a brzy se u některých osob mohou objevit první blahodárné účinky – mizí otoky, klesá vysoký krevní tlak, zvyšuje se prokrvení organismu, zlepšuje se nálada. Po osmém až desátém dnu hladovění se organismus přizpůsobuje, šetří energii, snižuje teplotu a tlak krve. Je třeba počítat s tím, že dech a pot člověka, který delší dobu hladoví, zapáchá. Většina dietologů pokládá za bezpečnou dobu půstu 10 dnů až 3 týdny. Při léčbě některých nemocí se ale úspěšně praktikuje i delší půst.
Mnohem přijatelnější variantou půstu je půst ovocný, kdy jíme výhradně čerstvé ovoce. Není to pouze skvělé odtučnění pro celý organismus, ale i kúra pro krásu pleti a vlasů. Nekalorický a netučný ovocný půst nechává přebytečná kila mizet velmi rychle. Nedostaví se ani obávaný jo-jo efekt, protože přísun a výroba energie organismu nejsou uměle snižovány, jak tomu bývá u přísných diet. Během celé ovocné kúry budete neustále fit a dobře naladěni.
Ovocný půst je mírnou alternativou k přísnému léčebnému půstu. Díky vysokému obsahu vody – ovoce obsahuje až 85% buněčných tekutin - a odříkáním každé jiné potravy je tělesná tkáň šetrně, ale důkladně pročišťována. Koktejl z čiré buněčné tekutiny a velkého množství látek důležitých pro život vyživuje pokožku, která se tak obnovuje až po nejspodnější vrstvy. Vylučováním jedovatých látek z ní mizí nečistoty.
Tip na lahodnou šťávu: potřebujete mrkev, červenou řepu, kořenovou petržel, hlávkové zelí, pár jablek a citron. Vše odšťavníte, necháte odstát a přelijete přes sítko. Koncentrovanou šťávu pak zřeďte vodou na dvojnásobek.
Rychlým dárcem energie je kiwi. Odvádí z těla jedy, pročišťuje, posiluje vazivo. Zvláště významné je při celulitidě. Jablko svým vysokým obsahem draslíku a minimálním obsahem sodíku pečuje o biochemickou rovnováhu organismu – posiluje nervy, mozek, svaly, uvolňuje jedovaté látky a dezinfikuje. Velký význam má pro pleť náchylnou ke znečistění a pro stavy vyčerpání. Ananas, mango a papája jsou bohaté na důležité enzymy podporující trávení a výměnu látek. Působí při stavbě nových buněk a krvetvorbě.
Chceme-li našemu tělu pomoci, naplánujeme si „víkendovou očistu“. Spočívá ve snížení příjmu energie v průběhu jednoho až dvou dnů. První den jezte potraviny plné vitaminů a bohaté na vlákninu, která je lehce stravitelná. Při obědě osolte zeleninu jen lehce, abyste usnadnili organismu jeho vyčistění. Nezapomeňte pít hodně zeleného čaje, který je bohatý na antioxidanty. Můžete si připravit očistný čaj z fenyklu, kmínu a anýzu a pro lepší chuť ho pít spolu s ovocným čajem. Nezapomínáme na 2-3 litry tekutin, omezíme kávu. Pokud vás přepadne velký hlad, snězte v průběhu dne jedno jablko nebo mrkev. Druhý den se zaměřte na jednu potravinu, kterou můžete jíst kdykoliv podle chuti a hladu. Například jablko je poměrně málo kalorické, plné vitaminů a bohaté na vodu. Navíc obsahuje fruktózu, která vám dodá energii. Je v něm také vláknina pektin. Ta vám pomáhá zbavovat se toxinů pocházejících z různých jídel. Typickým jedem je olovo. Nezapomeneme na vitamin C, který snižuje hladinu cholesterolu.
Během této kúry se organismus nezatěžuje těžkými potravinami, které by jinak musel trávit, a soustřeďuje tak svoji energii na boj proti toxinům, po dlouhou dobu uložených ve vašem těle. Po ukončení očistné diety zvyšujeme příjem potravy opatrně. Snídáme ovoce a jako první jídlo volíme zeleninový salát s brambory nebo rýží. Po dvou dnech zařadíme do jídelníčku bílé maso. Tučné a mastnější pokrmy jezme raději až po týdnu. Ideální je podstoupit tuto kúru dvakrát do roka.
