Návykové látky I

Závislost člověka na návykových látkách je známa od nepaměti. Odjakživa byl nejrozšířenější látkou alkohol, který je celé populaci běžně dostupný. Přestože jeho zneužívání má závažné zdravotní i sociálně ekonomické důsledky, existuje mnoho dalších látek, jejichž používání má důsledky daleko drastičtější, a to jak pro jedince užívajícího látku, tak pro společnost, ve které daný jedinec žije.

Z farmakologického hlediska vzniká závislost jedinců na působení látek, z nichž některé jsou užívány jako léky. Vhodné je tedy používat pojem látková závislost. Pojem „ drogová“ závislost pramení pravděpodobně z chybného překladu anglického „ drugs“ ( látky). Ve farmakologické literatuře je pojem „ droga“ vyhrazen rostlinným surovinám.

Zneužívání návykových látek se často označuje jako abúzus a vzniklý stav jako syndrom závislosti. Tento syndrom je charakterizován skupinou fyziologických jevů, duševních poruch a poruch chování.

Látková závislost je charakterizována třemi základními jevy:

1. Psychická závislost – je charakterizována nutkavou touhou po dalším přívodu látky
2. Tolerance – dlouhodobý přívod látky vede ke snižování jejího účinku, z čehož pramení nutné zvyšování dávek k dosažení původního efektu
3. Fyzická závislost – je charakterizována velmi výraznými projevy způsobenými vymizením zneužívané látky z organismu nebo zrušením jejího účinku

Tyto tři jevy nemusí být u všech návykových látek stejně vyznačeny.

S látkovou závislostí se setkáváme u různých chemických skupin látek a podle Mezinárodní klasifikace nemocí se řadí do těchto skupin:

• poruchy vyvolané používáním alkoholu
• poruchy vyvolané používáním opioidů
• poruchy vyvolané používáním kanabinoidů
• poruchy vyvolané používáním sedativ a hypnotik
• poruchy vyvolané používáním kokainu
• poruchy vyvolané používáním jiných stimulancií ( včetně kofeinu)
• poruchy vyvolané používáním halucinogenů
• poruchy vyvolané používáním tabáku
• poruchy vyvolané používáním organických rozpouštědel
• poruchy vyvolané používáním několika látek a používáním jiných psychoaktivních látek

Mezi závislosti se v Mezinárodní klasifikaci nemocí řadí i tzv. Patologické hráčství.

K látkám, které vedou nejčastěji ke vzniku závislosti patří takové, které vyvolávají některé z těchto účinků: zlepšují náladu, vyvolávají euforii nebo jiné příjemné pocity, snižují strach a napětí, zvyšují duševní a tělesný výkon, mění smyslové vnímání a chování. Mezi látky ovlivňující především psychickou závislost patří kokain, marihuana, amfetaminy, LSD a další halucinogeny. Závislost psychickou i fyzickou vyvolávají především opioidy, barbituráty, alkohol. Stejně silný nebývá ani rozvoj tolerance, velmi malou toleranci navozuje např. kokain.

Alkohol

Chronické používání ethanolu ( alkoholismus) vede k velmi silné závislosti. Současně často vzniká tolerance, a po vysazení látky může vzniknout syndrom z vysazení ( fyzická závislost). Jako alkoholici jsou označováni jedinci, u nichž je látková závislost většinou provázena tolerancí. Pijáci sice spotřebovávají velká množství alkoholu pro jeho euforizující účinky, ale látková závislost u nich nevzniká. Konzumenti pak pijí alkoholické nápoje pro jejich chuť

Chronické užívání alkoholu se z počátku projevuje některými nepříjemnými účinky např. agresivita, úzkost, nespavost, impotence, asociální chování, později vznikají poruchy paměti, paranoidní příznaky a halucinace, delirium tremens. Dlouhodobý alkoholismus je prakticky vždy provázen dyspepsií, gastritidou, cirhózou, kachexií a vyskytují se taky neuropathie v důsledku hypovitaminóz B.

Terapie je velmi obtížná, dlouhodobá a úspěch závisí především na ochotě a vůli pacienta. Základem jsou režimová opatření a psychoterapie.

Opioidy

Jako opioidy označujeme látky izolované z opia ( zaschlá šťáva z makovic) a dále látky o nichž je známo, že jejich účinky jsou podmíněny ovlivněním specifických, tzv. opioidních receptorů. Hlavními představiteli této skupiny jsou opium, morfin, heroin a kodein. Metadon se většinou užívá terapeuticky ke zvládání příznaků při odnětí morfinu nebo heroinu.

Akutní intoxikace je charakterizována euforií, hypotenzí, ospalostí, miózou, bradykardií, poklesem kožní teploty, někdy se dostavuje zvracení. Nakonec dochází k útlumu dechového centra, které může vést k úmrtí. Tyto účinky je možné odstranit podáním specifického antagonisty naloxonu.

Látková závislost je charakterizována nutkavým pocitem užít další látku, rozvojem tolerance vedoucímu k neustálému zvyšování dávek a rozvojem fyzické závislosti. Fyzická závislost i tolerance se vyvíjejí rychle a mohou být pozorovány již po pravidelném třídenním podávání terapeutických dávek. U těžce nemocných, např. onkologických pacientů, však k návyku nedochází.

Syndrom z odnětí látky charakterizují přesně opačné příznaky. Hlavním příznakem je zvýšení dechové frekvence v klidu, dále je přítomna mydriáza( rozšíření zornice), slzení, svalové záškuby. Život pacienta není ohrožen. Tyto symptomy nastupují např. po heroinu již za 4- 6 hodin po přerušení přívodu látky a trvají okolo dvou týdnů.

Látková závislost s sebou přináší i řadu komplikací jako např. plicní onemocnění, neurologické poruchy, poruchy jater a imunologické abnormality. Při intravenózní aplikaci hrozí riziko přenosu infekce např. AIDS a hepatitidy B. U těhotných žen látky procházejí placentární bariérou a po porodu nastává u novorozence syndrom z odnětí látky.

U vyléčených pacientů hrozí stálé riziko relapsu užívání opioidů.

Marihuana a hašiš

Marihuana je běžně používaný nazev pro části rostliny Cannabis sativa. Hašiš je pryskyřice získávaná z Cannabis indica. Vlastní účinnou látkou je ∆9 - tetrahydro-kanabinol ( THC). Drogy ( látky rostlinného původu) se nejčastěji užívají ve formě kouření nebo i per os např. přidáváním do cukrovinek.

Po vykouření jedné cigarety nejčastěji nastává pocit duševní pohody, relaxace a euforie. U nezkušených může nastat pocit strachu. Je zesíleno vnímání zvuku a dalších smyslových podnětů, zeslabeno je vnímání bolesti. Vyšší dávky zhoršují krátkodobou paměť, myšlení a koncentraci. Nastává ataxie, svalová slabost.

Při intoxikaci vznikají halucinace,bludy a vyvíjejí se paranoidní představy. Intoxikovaní mají pocit hladu a žízně, někdy dochází ke zvracení. Frekvence srdce a krevní tlak se zvyšují.

Dlouhodobé kouření marihuany vede k bronchitidě až astmatickým záchvatům. Je zde několikanásobně vyšší nebezpečí vzniku bronchiálního karcinomu než u kouření obyčejných cigaret. Děti matek kouřících marihuanu mohou mít více malformací a mohou se u nich projevovat duševní poruchy.

Příznaky z odnětí látky zde nejsou vyznačeny, přestože se vyskytuje velká touha po podání další dávky.

Pokračování článku...