Češi jsou tlustý národ
V posledních letech se u nás počet obézních lidí zdvojnásobil, takže jsme se dostali na druhé místo v Evropské unii a třetí místo v Evropě po Jugoslávii a Řecku. Nadváhu dnes má polovina Čechů a jedna pětina je obézní. Nadváhou nebo obezitou trpí tři ze čtyř mužů a dvě ze tří žen. Počet obézních dětí se za deset let zvýšil na dvojnásobek a normální váhu má jen polovina z nich.
Mohou za to jen geny?
Lze říci, že obezita se do určité míry projevuje jako rodinná zátěž. Může to být důsledek genetického dědictví – někteří lidé jsou k obezitě náchylnější než jiní. Ale mnohem častěji se obezita vyskytuje jako dědictví špatných stravovacích návyků získaných v rodině – konzumace jídel doslova nabitých kalorickými tuky a cukry, svačiny složené ze sušenek, bonbónů, koláčů či smažených lupínků doplněné tabulkami čokolád. V mnoha případech však hrají při přejídání zcela rovnocennou roli faktory citové, emocionální. Někdy to dojde až tak daleko, že vznikne porucha stravovacích návyků známá jako přejídací orgie. Někteří lidé se často utíkají k jídlu jako k utěšiteli v případech depresí, což se za čas v konečné podobě projeví jako obezita. To, jak vypadají, v nich následně vzbuzuje depresi, kterou řeší tím, že jedí ještě víc.
Kolik jídla?
Jestliže dospělý člověk sní průměrně 14 kg potravin týdně, udržuje si po mnoho let pořád stejnou tělesnou váhu. Nicméně přijímané množství potravy není u všech lidí stejné. Člověk, který těžce fyzicky pracuje, například zedník nebo profesionální sportovec, bude zřejmě na to, aby jeho svaly byly dostatečně výkonné, potřebovat denní množství energie dvojnásobně vyšší než člověk pracující v kanceláři. Novorozenec, který rychle roste, potřebuje v poměru k tělesné váze dvakrát tolik energie jako dospělý člověk.
Nadváha nebo obezita
Jakýkoliv člověk, jehož hmotnost přesahuje o dvacet procent jeho hmotnost ideální, je považován za člověka obézního. Chcete-li si alespoň orientačně zjistit, jak na tom jste, vypočítejte si svůj Body Mass Index (BMI). Svou hmotnost v kilogramech vydělte výškou v metrech umocněnou dvěma. Pokud je váš BMI pod 19, máte podváhu, BMI od 19 do 25 znamená normální váhu, od 25 do 30 nadváhu a nad 30 obezitu. Pozor! Výpočet BMI nebere v úvahu věk, pohlaví ani hmotnost kostí ani podíl svalové hmoty a tělesného tuku.
načnou nevýhodou BMI je tedy skutečnost, že nevypovídá nic o rozložení tělesné hmotnosti na jednotlivé tkáně. Nevíme, kolik procent (kilogramů) jde na vrub kostry a svalů (pozitivní kilogramy) a za kolik může tuk. Z tohoto vyplývá, že jedinci, a to nejen sportovci, kteří mají robustní kostru a vyvinuté svalstvo, „spadnou“ i při minimu tělesného tuku do stejného pytle s lidmi mírně obézními. Typ kostry i sklon k tvorbě svalové tkáně jsou do jisté míry vrozené. I když se jedinec, kterému dala příroda do vínku silné kosti a svaly, rád hýbe, stejně si nižší BMI nevyběhá, spíše naopak mu narostou svaly, které jsou těžší než tuk. Platí to však i obráceně. Dle BMI může mít křehké stvoření v těle tolik tuku, že je ohroženo chorobou jako viditelně těžce obézní.
Jablko nebo hruška?
Úzký pas je určitě objektivnějším měřítkem ohrožení. Uvádí se, že ženám, které mají pod 80 cm, a mužům s 95 cm v pase nehrozí rizika spojená s obezitou. Někteří autoři se opírají o ještě objektivnější hledisko: poměr mezi obvodem pasu a boků (u žen 0,8, u mužů 0,85 – maximálně 0,9). Absolutní hodnota obvodu totiž nezohledňuje typ a výšku postavy. Za obezitu ohrožující zdraví se považuje obvod pasu nad 102 cm u mužů a 88 u žen. Index pas/boky vypovídá o mnohém – nejen o atraktivitě jedince. Silný pas svědčí pro mužský typ obezity (typ jablko) s větším množstvím tzv. viscerálního tuku v těle. To jsou faktory, které zvyšují riziko zdravotního ohrožení.
Není řeč o ovoci, ale o typu obezity. Ženy, díky hormonálnímu vybavení, mají svou hruškovitou obezitu – silná stehna a zadek. Tento typ obezity nebývá spojen s tak značným zmnožením viscerálního tuku, a tudíž s sebou nenese tak vysoké zdravotní riziko. Hůře se však shazuje. Avšak i ženy mohou trpět mužským typem obezity. Obezita mužského typu vede často k rozvoji cukrovky a následně k poškození cév, tedy k infarktu či mozkové mrtvici.
Zdravotní rizika
Obezita představuje šesté největší riziko pro lidské zdraví, které je dokonce vyšší než kouření. V Česku skutečně v poslední době umírá na choroby spojené s obezitou více lidí než na důsledky kouření. Tloušťka nadměrně zatěžuje srdce a cévní systém. Ve spojení s nevhodnou stravou a nedostatkem pohybu způsobuje vysoký tlak a cévní onemocnění. Na cévní mozkovou příhodu u nás umírá každý sedmý člověk a na nemoci oběhové soustavy polovina lidí. Tloušťka hraje významnou roli při vzniku cukrovky – osmdesát procent dospělých diabetiků jsou obézní lidé.
Obezita je rizikovým činitelem i při vzniku nádoru dělohy, prsu a tračníku. Kilogramy navíc zatěžují plíce, přetěžují klouby, zejména kyčle, kolena a dolní část páteře. Obézní ženy častěji trpí poruchami menstruačního cyklu, gynekologickými onemocněními a komplikacemi při porodu. Mnoho obézních se cítí společensky diskriminováno, má problémy s navazováním vztahů, trpí komplexy a depresemi.
Hubnutí není snadné
I když se nadváha pojí se zdravotními potížemi, jako je vysoký tlak nebo třeba cukrovka, stačí trvale zhubnout o pět až deset procent a už výrazně omezíte zdravotní rizika, která by vám jinak hrozila. Pouze při BMI nad 40 je potřeba zhubnout o více než 20 kg, aby se to výrazně projevilo. Mnoho studií naznačuje, že spíše než mírná nadváha ohrožuje zdraví podváha nebo kolísání váhy v důsledku různých hladovek a diet.
Každé rychlé snížení váhy o více než dvě kila týdně může mít vedlejší účinky jako nebezpečné snížení krevního tlaku, svalové křeče, únavu nebo tvorbu žlučových kamenů. Módní diety se rozhodně nehodí k léčbě obezity. Jakýkoliv obézní člověk, který chce zhubnout a navíc trvale zůstat štíhlý, musí tomuto cíli zcela přizpůsobit veškeré své stravovací návyky.
V některých případech pomohu i léky. Trpíte-li těžkou obezitou, je nejvhodnější navštívit některé z center pro léčbu obezity, kde vám lékař po důkladném pohovoru skutečně může předepsat léky. Léky fungují tak, že zrychlí metabolismus a zároveň zvyšují pocit sytosti a snižují pocit hladu. Speciální laparoskopická bandáž žaludku přichází v úvahu u pacientů, jejichž BMI je vyšší než 35, kteří se už před tím podrobili neúspěšné neoperační léčbě. Žaludek se stáhne speciální manžetou tak, že připomíná přesýpací hodiny. Nemocný pak nemůže sníst tolik potravy jako předtím. Po operaci musí pacient dodržovat dietní režim. Za tři roky může zhubnout o 35 až 40 kg.
