Kód pojišťovny

Zase ta chřipka

Ilustrační obrázek
Cítíte se hodně unavení až nápadně vyčerpaní, bolí vás doslova „celý člověk“, sužuje vás tři čtyři dny horečka, zimnice, bolesti hlavy neustávají, stejně jako silný kašel? Pak má váš organismus co dělat s chřipkou.

Doprovází ji ztráta chuti k jídlu, objevit se občas může i rýma a bolest v krku. U některých jedinců se mohou dostavit komplikace, bronchitida – zánět průdušek, nebo dokonce zápal plic.

Chřipkou se můžete nakazit několikrát po sobě, ale vždy jiným virem. Za jeden až dva týdny se může nakazit 10 až 40 procent populace. Během epidemie dostane chřipku až 45 procent dětí.

Jediná prevence – očkování

O rozsahu každoroční chřipkové epidemie rozhoduje i to, kolik z nás se nechá včas očkovat. Očkování je totiž zatím jediná známá obrana proti tomuto virovému onemocnění. Chřipka je nakažlivá, přenáší se především kapénkovou infekcí a její inkubační doba je 12-48 hodin.

Při epidemii je důležitá včasná izolace chřipkového viru s přesným určením jeho typu. Každým rokem se napříč kontinenty vydávají stále nové chřipkové kmeny, základem však zůstávají tři označené jako A,B,a C. Zvláště první z nich má schopnost mutovat, tedy přizpůsobit se prostředí a měnit své složení.

Proto se každý rok vyvíjí nová vakcína a očkování je třeba rok co rok opakovat. Po celém světě působí sto deset národních chřipkových center. Shromažďují údaje o typu chřipky, která se vyskytla na jejich území. Výsledky pak předají do národní laboratoře v Londýně, kde odborníci rozhodnou o složení očkovací látky pro následující rok. Toto doporučení je pak závazné pro všechny výrobce vakcín.

Chřipka není nemocí 20. století

Každý rok se objevují nové chřipkové viry, které vznikají křížením stávajících. Chřipka postihne rok co rok zhruba 10% světové populace. V případě pandemií je postiženo 40 až 50% lidstva, na chřipku umírají tisíce lidí.

Chřipková epidemie řádila už za Hippokrata v roce 412 před naším letopočtem. Věhlasný lékař tehdy nemohl tušit, že jeho myšlenky a chřipka překonají staletí a dostanou se až k nám. Jednou za dvacet až třicet let se stává, že svět ochromí úplně nový virus. Očkovací látka pak neúčinkuje a následuje celosvětová epidemie, které se říká pandemie. V takovém případě musí laboratoř vyvinout zcela novou vakcínu.

První pandemie s miliony mrtvých byla podrobně popsána v roce 1580. Vzešla z Asie, obešla Afriku a nakonec svoji pouť ukončila v Evropě. K jejím hrůzným rozměrům přispěla nízká úroveň hygieny a časté pouštění žilou a výplachy.

Stejné důsledky měla i španělská chřipka z let 1918 až 1919, kdy onemocněla čtvrtina obyvatel naší planety. Ve Spojených státech řádění viru tehdy ochromilo hospodářský život. Přestaly fungovat obchody, veřejná doprava a nemocnice byly přeplněné. Další pandemie se objevily v letech 1946 s označením „australská“, 1957 „asijská“, 1968 „hongkongská“ a 1976 „ruská“ chřipka. Ale už z 18. a 19. století se můžeme z dobových písemností dovědět nejméně o deseti velkých epidemiích chřipky.

V České republice zemřelo na chřipku v uplynulém desetiletí přes tisíc osob a na její komplikace 36 000 lidí ročně. Mutovaná chřipka, na niž není účinný lék ani očkování, by měla velké šance na celosvětové rozšíření. Tím spíše, že by proti ní nikdo neměl v těle protilátky.

Komplikace spojené s chřipkou

Jednou z hlavních příčin úmrtí v zimních měsících jsou komplikace způsobené chřipkou, zejména zápal plic. Nejvíce ohrožuje starší osoby. Rizikovou skupinou jsou diabetici, lidé s onemocněním ledvin, srdce i plic. Ti všichni by se měli nechat očkovat.

Kardiakům a lidem s chorobami plic a ledvin očkování hradí stát. Vakcínu jim vydají hygienické stanice a výkon proplatí zdravotní pojišťovny. Chřipka může ohrozit i život malých dětí, které ještě nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém. Očkování je možné od šestého měsíce života. Nevhodné je pro těhotné ženy v prvním trimestru.

Ochrání očkování doopravdy?

Někteří lidé tvrdí, že po očkování dostali slabou chřipku. Lékaři něco takového popírají. Vakcína totiž neobsahuje živé viry, ale jenom jejich části. Právě ty se vpraví pod kůži, kde stimulují nákazu. Tělo se brání a snaží se vytvořit protilátky.

Vakcína nás ochrání zhruba deset až patnáct dní po očkování. Po vpichu může místo zarudnout nebo otéci, a nemusíte se vždy cítit ve své kůži, ale nežádoucí účinky do dvou dnů odezní. Nepočítejte s tím, že vás vakcína ochrání před kašlem, rýmou nebo jinými respiračními chorobami. Ta vás potkají v jakoukoliv roční dobu. Očkování není vhodné pro osoby alergické na vejce. Současné vakcíny se kultivují na kuřecích embryích a stopy jejich bílkoviny mohou alergika dráždit.

Jak chřipku léčit

Je třeba zdůraznit, že antibiotika nejsou v žádném případě léky proti chřipce ani jiné virové nákaze. Antibiotika mají smysl jen při komplikacích, které způsobily bakterie.

Tělo potřebuje v akutní fázi chřipky pro svoji obranu tři složky: látku snižující zvýšenou teplotu, nadbytek vitaminu C a látku snižující průvodní slizniční otok. Pokud včas nezareagujeme podáním vhodného přípravku, horečka stoupá, bolesti svalstva se prohlubují.

Důležitý je tělesný klid na lůžku, teplo a zvlhčený vzduch v místnosti pacienta. Zvyšte denní porce čerstvého ovoce a zeleniny, zejména citrusových plodů, a také zeleniny, důležitý je také i dostatečný pitný režim. Osmileté dítě by mělo vypít nejméně čtyři dvoudecilitrové sklenice vody denně, dospělý 2,5 l.

Otéká-li sliznice hrtanu a průdušek, vytváří se hojně hlenu. Vyhněte se mléčným výrobkům, které zvyšují zahlenění. Aby se udržely dýchací cesty v plné funkci, je třeba hlen zředit a usnadnit odkašlávání a také zvlhčit hrtan, který je poškrábaný kašlem. Pomáhá inhalace ohřáté minerální vody se zvýšeným obsahem hořčíku, do níž přidáme několik kapek silice z máty. Na kašel je účinný cibulový sirup. Do hrnce s dvojitým dnem dáme 5-6 nakrájených bílých cibulí, dvě hodiny vaříme na mírném ohni, scedíme a přidáme půl šálku medu. Užíváme teplý 6 až 8x denně.

Lidové recepty

Moraváci tvrdí, že bacily se spolehlivě leknou lektvaru z vína a rumu. Musíte ale začít hned s prvními příznaky. Potřebujete litr červeného vína a litr rumu, půl kilogramu citrónů, 10 hřebíčků, 5 kuliček nového koření, 5 jalovce, 5 pepře a skořici. Do deci vody dáte povařit polovinu koření, až je voda hnědá. Dolijete vínem a rumem, vymačkáte šťávu z citronů a teplé vypijete. Po této dávce budete schopni ještě uvařit druhou. Pro jistotu ji ale pijte už v posteli. Nejosvědčenější je ale každé ráno štamprle slivovice s medem. Jiní nedají dopustit na česnek.

Na Opavsku chřipku léčí namazáním hrudníku uzeným špekem. Na něj přiloží list pergamenu a hrudník zabalí plenou. K tomu se uvaří lipový čaj s medem a dospělí si mohou dát i slivovici s mlékem.

V raném stadiu prý proti chřipce pomůže celerová šťáva ochucená trochou citrónu. Tuto léčbu může podpořit i tzv. ovsovka. K její přípravě potřebujeme litr ovsa, trhaného nejlépe před dozráním. Dobře ho propereme, zalijeme asi dvěma litry vody a vaříme tak dlouho, až se polovina vody vyvaří. Do scezeného teplého odvaru přidáme dvě lžíce medu, dvě lžíce šalvějové a stejné množství jitrocelové šťávy, a uložíme do chladna. Mírně přihřátou ovsovku pijeme ráno a večer po jednom šálku.

Na Valašsku bojují proti chřipce hlavně slivovicí, cibulí, česnekem a bylinkami. Tyto ingredience vzájemně kombinují. Hospodyňky také dělají z bobulí černého bezu sirup. Když se k němu přidá slivovice, je to prý účinný lék na nachlazení. Dětem se zase podává medicína smíchaná z litru domácí šťávy a půl kilogramu medu.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.