Kód pojišťovny

Stres je špatným pomocníkem

Ilustrační obrázek
Stres pomáhá našemu tělu zvládat těžké situace, ale když trvá příliš dlouho, ničí zdraví. Vypjaté situace patří ke každodennímu životu, záleží jen na nás, jak se s nimi vypořádáme. Někdo je dokáže brát s nadhledem, jiného drtí.

Stres mobilizuje celý organismus

Stres je odezva těla, která nám odedávna pomáhá přežít nástrahy a nebezpečí. Aktivuje náš nervový systém a nadledvinky (vyplavují hormony adrenalin a kortizol). Stačí okamžik a náš organismus se přepíná na jiné obrátky – je připraven k obraně (boji) nebo útěku. Úkolem stresových hormonů je tedy připravit člověka na boj nebo útěk. Našim pravěkým předkům tento systém zaručoval přežití v krutých a drsných podmínkách.

I když stres obvykle vnímáme jako cosi tělu nebezpečného, některé stresové reakce tělu prospívají. Takové pozitivní psychické i tělesné změny způsobené stresem nastávají ve chvíli, kdy si tělo oprávněně myslí, že je ohroženo. Jde tedy o stres, jehož cílem je tělo chránit. Pokud ovšem i po odeznění nebezpečí nepřestanou pracovat mechanismy, které vyvolávají napětí, mluvíme o stresu negativním.

Stres a hormony

Nejenže se začnou tvořit stresové hormony, stoupá nám krevní tlak, zrychlí se dech a činnost štítné žlázy, srdce se rozběhne jako o závod a naopak trávení se zpomalí. Krev začíná rychleji proudit a v mžiku se přesouvá do orgánů, které ji mohou postrádat, jako je kůže nebo střeva, do těch, které bychom mohli potřebovat. Tedy do svalů, srdce, plic a mozku. Výkon srdce se zvyšuje ze 4,5l krve/min. na 25l !

Zbystří se sluch a zrak, stoupne hladina cukru v těle (abychom měli více energie) a napnou se svaly. Jsme připraveni čelit nebezpečí.

Tváří v tvář nebezpečí je mozek stimulován k reakci. Pomocí hormonů dá podnět žlázám nadledvin, aby vyráběly hormony stresu, adrenalin a kortizol. Adrenalin vyvolává zmíněné zrychlení srdečního rytmu a podporuje prokrvení svalů, zvyšuje bdělost a schopnost reagovat. Kortizol potom umožňuje větší využití tělesné energie, čímž se organismus lépe brání nebezpečí. Kortizol snižuje ve chvílích stresu imunitní reakci, proto onemocníme, až když se dostaneme do klidu.

Pozor na dlouhodobý stres

Dlouhotrvající stres může způsobit celá řada věcí. Nadmíra pracovních povinností, manželské či rodinné problémy, finanční potíže, nedostatek odpočinku a také strach z vážných onemocnění.

Častým důsledkem dlouhodobého stresu bývají psychické poruchy, především deprese. Mladí lidé mezi 30-35 lety trpí depresemi nejčastěji. Vyrovnaného jedince stres motivuje, nevyrovnaného sráží. Takový člověk propadá stavům úzkosti. Lidé trpící úzkostí mají kvůli častým obavám stále napjaté svaly, připravené k akci, a nedochází k uvolnění. Objeví se nepříjemné bolesti hlavy, svalů, zad, svírání na hrudi.

Chronické napětí, nervozita a stres mohou rozbourat celý imunitní systém, který nás neubrání před infekcemi (angíny, virózy). Stres snižuje výkon lymfocytů, jež v těle bojují proti infekci, proto se mohou objevit vyrážky, akné, dalším problémem může být vypadávání vlasů a zhoršená kvalita pleti.

Pro stresové situace je charakteristické rychlé dýchání, které způsobuje takzvanou hyperventilaci. Narůstá nejenom hladina cukru v krvi, ale zvětšuje se i množství špatného cholesterolu. To vše jsou důvody, proč může dlouhodobý stres vyvolat astmatický záchvat, srdeční infarkt nebo záchvat mrtvice.

Pomalejší trávení pak vede k zažívacím potížím a až k žaludeční neuróze. Patří sem i průjmy nebo naopak časté zácpy či časté nutkání na močení.

Při chronickém stresu navíc dojde ke snížení množství užitečných bakterií ve střevech.Rozbíhají se i gynekologické záněty, nepravidelná menstruace, nebo dokonce její vymizení. U mužů pak snížení plodnosti.

Zvýšená hladina glukokortikoidů vyvolává zhoršení paměti.

Akutní stres

Náhlý stres někdy vyvolá tak obrovský příliv adrenalinu, že bleskové přemístění krve způsobí člověku mdloby nebo dokonce srdeční příhodu. Člověk se projeví emocemi blízkými hysterii nebo agresi, dělá si starosti, které neumí řešit, bývá zmatený, má nepřiměřené reakce. Většinou říkáme, že má podivné chování. Co to znamená? Většinou hádky, vyčítání, ale i uražené mlčení. V tomto stavu je nejlepší zhluboka dýchat, chvíli relaxovat, například v teplé vaně.

Pozitivní stres

Umírněná tvorba stresových hormonů aktivizuje činnost mozku a podněcuje jej k lepším výkonům. V tomto případě se jedná o takzvaný eustres. Tento druh stresu znají třeba herci jako trému. Ta u nich vyvolává jisté napětí a právě to jim umožňuje podat dobrý výkon.

Pozor na čokoládu

Třetina lidí ve stresu sahá po sladkostech a zdůvodňuje to tím, že „cukr obaluje nervy“. Čokoláda obsahuje kakao, které stimuluje centrální nervový systém a vyvolává pocity blaha. Ve chvíli, kdy se zvedá hladina cukru a mozek začne „omývat“ serotonin, máte opravdu dojem, že se vám ulevilo. Je to ale jen zdání – ve skutečnosti svému tělu spíš škodíte. Nadledvinky totiž samy reagují na nepříjemnou situaci tím, že vyplavují stresový hormon adrenalin, který uvolňuje ze zásob cukr. Když zároveň mlsáte, tělo má najednou příliš mnoho energie, neví si s ní rady a začne ji ukládat! Navíc se dostaví pocit viny, jenž je sám o sobě stresující.

Lidé pod vlivem dlouhodobého stresu nevědomky mění svůj jídelníček. Sahají mnohem více po tučných a nezdravých jídlech a téměř ignorují ovoce a zeleninu. Navíc nekontrolují své porce.

Ženy nebo muži?

Ženy se ke stresu častěji přiznávají. Muži trpí stresy stejně jako ženy, nevyhýbají se ani jejich silným náturám, doba se podepisuje na obou pohlavích stejně. Muži se však za pocity úzkosti a napětí stydí a neventilují je. O to je těžší jim pomoci.

U žen hrozí větší nebezpečí „domácího léčení“. Většinou je v každé spíži láhev rumu do těsta, zrádná první pomoc.

Děti ve stresu

Děti si stres nejčastěji přinášejí ze škol. Důvodem bývá pocit, že dítě nezvládlo učivo, je vyřazeno z kolektivu, děti se mu smějí. Dítě si může přivodit stres i ze špatných rodinných poměrů, klasikou jsou vášně mezi rodiči, za které se dítě cítí zodpovědné.

Stresy dětí se projevují bolením břicha, hlavy, neprospěchem ve škole a zlobením. Důležitou otázkou v psychice dětí je správný denní rozvrh. Dítě by nemělo být přetěžováno, mělo by dostatek času trávit sportem a na zdravém vzduchu, mělo by být vtaženo do domácího dění, pomáhat s nákupy nebo úklidem.

Jak poznat stres

  • Máte po většinu dne napjaté svaly.
  • Jste unavení a nevíte proč.
  • Míváte často bolesti hlavy, jednou až dvakrát týdně.
  • Špatně spíte, nejste ani v noci uvolnění.
  • Míváte bolesti žaludku.
  • Cítíte vnitřní napětí nebo se vám třesou končetiny.
  • Jste podráždění a snadno se dáte vyprovokovat k hádce.
Důležitý je způsob, kterým čelíme negativním situacím. Je také dobré vědět, že to, co pro jednoho znamená stres, pro jiné může být normální situace, kterou přejdou bez mrknutí oka. Většinou sami nejlépe víme, co v nás stres vyvolává.

Pokud těžkosti přijímáme jako něco, co lze překonat, jsme pravděpodobně velmi brzy schopni znovu obnovit psychickou rovnováhu a zabránit tak škodám, které může tělu stres způsobit.

Každý z nás má starosti, ale ne každý jim dává stejnou váhu. Starosti nás nutí k řešení, ale pokud se nám vymknou z kontroly, přestáváme rozlišovat, co je opravdovým problémem a co je věcí, nad kterou můžeme mávnout rukou.

Stres není „věc“, která přichází zevnitř jako nemoc. Je to zátěž působící zvenku a my na ni různým způsobem reagujeme.

Je také načase pochopit, že nic se nejí tak horké, jak se to uvaří, a že co můžete udělat dnes, docela klidně vydrží i do zítřka.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.