Sladké potěšení i lék

Med léčí už staletí

Med spolu s dalšími včelími produkty patří k nejpodivuhodnějším přírodním lékům. Med se už před 4000 lety používal jako léčebný prostředek. Jeho cenu znali již staří Egypťané, Peršané i Číňané. Král Šalamoun doporučoval med slovy:“Synu můj, jez med, nebo dobrý jest a plást sladký dásním tvým.“

Řekové a Římané jej nazývali ambrózií a mysleli si, že je pokrmem bohů, kterým dodává nesmrtelnost. Hippokrates mu při svých léčbách s oblibou holdoval. Staří Řekové a Římané používali med k léčení ran, popálenin a kožních obtíží. Tato praktika se dochovala až do středověku. Keltové a Anglosasové připravovali z fermentovaného cukru a vody medovinu, známý povzbuzující nápoj. Jenže v 16. století vtrhl do Evropy cukr a panství medu bylo rázem svrženo. Zůstal tak jen chudším vrstvám, ti bohatší a urozenější drželi krok s módou a sladili si život cukrem dováženým nejprve ze Střední Ameriky. Koncem 17. století už se stal cukr univerzálním sladidlem a na med se začalo zapomínat...

Nedoceněný lék

S medem dostává lidské tělo nepostradatelné prvky, které mu často chybějí a které se nedají ani uměle vyrobit.

Na půl kilogramu medu je třeba šťávy asi z jednoho a půl milionu květů. Včely shánějící obživu přinášejí do úlu nektar (směs cukrů a vody) i pyl. Dělnice tam do směsi přidávají enzymy, které snižují obsah vody asi na dvacet procent a štěpí větší molekuly cukrů. Med se potom ukládá do plástů.

Pravý včelí med obsahuje okolo 30% glukózy a 40% ovocného cukru, fruktózy. Právě tyto lehce stravitelné jednoduché cukry jsou zdrojem rychlé energie, na rozdíl od sacharózy, kterou nám poskytuje rafinovaný cukr (cukru spotřebujme 45 kg ročně, zatímco medu jen půl kila). Dopřejeme-li si ráno 100 g medu, vpravíme do těla o 106 kcal méně než v případě, že si smlsneme na stejném množství cukru.

Kromě ovocného a hroznového cukru (tvoří asi 75 procent) obsahuje med stopové a minerální látky, jako vápník, železo, měď, mangan, fosfor, dusík, křemík, sodík a síru, ale také vitaminy B1,B2,B3,B6,B8 a B9. Má v sobě také antibiotické látky, takže o jeho výjimečnosti není sporu. Za zvláštní zmínku stojí obsah látky zvané acetylcholin, které reguluje krevní tlak, střevní peristaltiku a částečně i srdeční činnost.

Med se tradičně užívá jako tonikum nebo „životabudič“ a také při léčbě chudokrevnosti i ledvinových a oběhových obtíží Med je účinné přírodní antibiotikum, které působí proti zánětům a urychluje hojení povrchových ran a spálenin. Zinek, obsažený v medu, totiž podporuje růst epitelových buněk.

Ani dnešní medicína neupřela medu nic z jeho léčivých vlastností. Ví se, že podporuje krvetvorbu, pomáhá při nemocech srdce, jater, žaludku, střev.ledvin, močového ústrojí, chřipce či na rozšíření cév při vysokém tlaku

Osvědčené „babské“ recepty

Ne nadarmo se tvrdí, že ten, koho trápí nespavost, ji může zahnat teplým mlékem s trochou medu. Můžete si dopřát i sklenici vody oslazenou medem. Uklidní nervy, podpoří spánek, ráno půjdete bez problémů „na velkou“.

Při bolení v krku zkuste sklenici horkého mléka s lžičkou medu, totéž při příznacích chřipky. Při horečce si do medové vody přidejte citrónovou šťávu. Nápoj vás osvěží, vitaminy a další léčivé látky se navíc nezničí jako v horkém čaji.

Med může pomoci i pacientům se sennou rýmou. Aby byl účinný, musí se sbírat v blízkosti jejich bydliště, musí v něm být obsaženy pyly, které se v daném místě vyskytují. Užívá-li se takový med v zimě a brzy na jaře, může dojít k desenzibilizaci vůči pylům, který jsou během sezóny obsaženy ve vzduchu. Med se užívá i jako změkčovadlo a kondicionér pokožky: potřete obličej i ruce, nechte 15 minut působit a poté očistěte vlhkým flanelem.

Cukernatění není závadou

Krystalizace medu je známkou jeho pravosti a kvality. Trvale tekutý med získáme jeho ohřátím na teplotu vyšší než 50 stupňů, takový med ale ztrácí velkou část své biologické hodnoty. Při správném uskladnění – v nádobě ze skla, kameniny nebo smaltu, ve stínu a při teplotě do 15°C – si med udrží svou kvalitu dva roky.

Na účincích včelích produktů je založen celý terapeutický obor zvaný apiterapie. K léčení se vyžívá nejen med, ale i další včelí výměšky, jako je mateří kašička, propolis, vosk nebo pyl.

Mateří kašička nejen pro královnu

Včely dělnice vylučují tuto mléčnou substanci ze slinných žláz jako potravu pro vybrané včelí larvy, z nichž se mají vylíhnout včelí královny. Rozborem mateří kašičky se zjistilo, že obsahuje asi 20 aminokyselin, z nichž některé patří k esenciálním aminokyselinám, které lidské tělo nedokáže synteticky vyrobit, ale potřebuje je pro růst a obnovu tkání. Mateří kašička déle obsahuje vitaminy, vitamin C a většinu minerálů B-komplexu, a také minerály, železo, draslík, sodík a stopy chromu, manganu a niklu.

Mateří kašička se dostane koupit ve formě čisté nažloutlé tekutiny, která se musí skladovat v lednici. Někomu nevyhovuje její chuť a míchá ji s medem.
Příznivě působí na většinu forem bronchiálního astmatu, brzdí vývoj aterosklerózy a celkově zpomaluje stárnutí (to je zásluha látky zvané biopterin, díky níž žije včelí královna 6 let, zatímco dělnice maximálně 6 měsíců).
Pokud se mateří kašička užívá denně tři až pět měsíců, kromě jiného údajně dodává nebývalou energii, omlazuje tělo a bojuje proti dětské podvýživě a poporodní anémii.

Je libo jed?

Včelaři prý včelí bodnutí labužnicky vyhledávají – díky tomu prý nevědí, co je revma. Včelí jed (apitoxin) je čirá, příjemně vonící tekutina, které může ublížit i pomoci. Pro zdravého člověka nepředstavuje včelí jed větší ohrožení, nebezpečnou otravu způsobí teprve 200 až 250 žihadel. Při alergii na apitoxin ale může člověku způsobit vážné problémy i jediné žihadlo. Včelí jed se osvědčil i při léčbě dny, avšak užívání včelího jedu naráží na řadu předsudků a obav, takže není příliš využíváno.

Léčivý propolis

Kromě medu jde o nejlépe využitelný včelí produkt. Na trhu je řada mastí a tinktur s obsahem propolisu. Zastavuje množení bakterií, virů a plísní a je možné ho kombinovat i s chemickými antibiotiky.

Propolis je pryskyřice, kterou rostlina vylučuje jako ochranu svých zranitelných částí. Včely ho sbírají společně s pylem a utěsňují jím vnitřní stěny každé nově postavené buňky v plástu. Každá rostlina si pro svou ochranu vytváří propolis v úplně jiném složení, a protože jsou včely při sběru nektaru „věrné“ jednomu druhu rostliny, propolis jednoho včelstva se velice liší od propolisu z jiného, které jej sbírá na jiné rostlině. A právě tato nejednotnost a proměnnost brzdí využití propolisu v běžné medicíně.

Propolis je možné použít jako anestetikum, dezinfekci, podporuje hojení ran. Stačí kousek surového propolisu rozehřát v dlani, vytvarovat placičku na postižené místo a buď převázat obvazem, nebo zalepit náplastí. Pokožka za několik dní změkne, rychleji se hojí a další ošetření je snadnější a méně bolestivé. Trápí-li vás zuby, zkuste vložit do nebo na bolavý zub kuličku propolisu.

Dejte si však pozor – propolis je poměrně silný alergen.

Sladká pochoutka

Čistý med při vaření, v čaji a kávě výborně nahrazuje bílý cukr. Užívá se pro podlévání restovaného masa. Při výrobě koláčů, pečiva a zákusků se bílý cukr nahrazuje medem v poměru 5:4, ve stejném poměru se také sníží objem tekutin, které se do těsta přidávají. Kromě vnitřního použití se velmi osvědčuje medová masáž.

Medové pohlazení

Medová masáž má blahodárný účinek pro celé tělo, a to nejen v okamžiku, kdy vás něco bolí, ale i z hlediska prevence.
Správně namíchaný med se nanáší na různé části těla a vhodnými masážními technikami se oblast zpracovává.

Obyčejně se masírují záda, hrudník nebo končetiny. Masáž začínáme po krátké přípravě, svaly uvolněte lehkým rozhýbáním, můžete je prohřát vlažnou vodou. Před masáží potřete kůži horkým rostlinným olejem a pak na kůži naneste rozehřátý med. Ruce položte dlaněmi na kůži a ony by se vám měly „přilepit“. Pak dlaně postupně odlepujte. Způsoby odlepování jsou dva: rychlý a prudký – masáž je tím pádem intenzivnější, nebo pomalý a jemnější – provádí se například dětem, protože je citlivější a méně bolestivý. Po 15 až 20 minutách bude kůže červená a med s olejem by se měl úplně vstřebat. Během masáže se do medu vylučují všechny škodliviny z vašeho těla. Po masáži si dopřejte hrnek bylinkového čaje. Jediným mínusem tohoto potěšení je jeho cena – jedna masáž přijde minimálně na 500 korun. Tato masáž se nedoporučuje lidem s alergií na med, při větších ekzémech a vyrážkách, trombóze či infekčních chorobách.