Kód pojišťovny

Nenechte váš mozek „zestárnout“

Ilustrační obrázek

Vědci se dlouho domnívali, že počet mozkových buněk se v průběhu života nemůže zvyšovat. Předpokládali, že není možné, aby se případná poranění mozku zahojila bez následků a místo poškozených buněk narostly nové. Poslední výzkumy ukazují, že to není pravda - mozkové buňky mohou dozrávat i v dospělosti, dokonce mohou vznikat i nové.
Není tedy pravda, že vyšší věk musí nutně znamenat úbytek duševních schopností.

Schopnost učit se novým věcem a přizpůsobovat se okolí tedy nesouvisí se stárnutím, ale s  tím, jak moc mozek trénujeme.

Výbava do světa

Na svět přicházíme s 25 miliardami nervových buněk. Podle posledních údajů přijdete za celý dospělý život zhruba od 20 do 99 let, při normálním průběhu stárnutí přibližně o 10-15 procent neuronů. Ale pozor! Přestože takříkajíc ode dne narození dochází k ubývání mozkových buněk, přesto zhruba do třiceti let věku mozek zvětšuje svou hmotnost, a to přibližně až na trojnásobek.

Úbytek neuronů je proces nevyhnutelný, proti tomu nic nezmůžete. Říká se, že kdybychom je uměli používat jen z 50 procent, nevyrovnal by se nám sebedokonalejší počítač.

To, co určuje naše schopnosti, duševní vlastnosti, ale není počet neuronů, nýbrž počet a způsob jejich spojení nazývaných synapse. Větší nebo menší duševní kapacita, vaše inteligence a intelekt, to vše je určováno právě počtem synapsí.

Čím více mozek užíváme, tím více spojů se vytváří - a naopak. „Co nepoužíváte, s tím se rovnou rozlučte," varují neuropsychologové. Na udržování nečinných nervových spojů totiž mozek energii neplýtvá.

Přibližně do třiceti let věku pracuje váš mozek za vás. Buňky sice ubývají, ale počet a uspořádání jejich spojení neustále roste a to je i vysvětlení zvyšování hmotnosti mozku. V dalším údobí života nejenže ztrácíme mozkové neurony, ale začínají se vytrácet rovněž synapse. V jejich případě ovšem nejde o proces neměnný, takže záleží skutečně na každém z nás, jaký postoj zaujme ke stárnutí svého mozku. Ubývání synapsí vede k tomu, že řešíme problémy stále stejným způsobem, hůře si pamatujeme a využíváme jen nepatrný zlomek našich možností.

Neurony musejí komunikovat

Nestačí spoléhat na to, že šedá kůra mozková vyprodukuje denně několik desítek neuronů. Nové neurony jsou totiž aktivní jen v případě, že mají dostatek podnětů z okolí. Čím víc je mozek namáhám, tím více je „ochoten" nové neurony produkovat. Ti, co navzdory zvyšujícímu se věku stále něco dělají, jsou mnohem výkonnější než jejich vrstevníci, kteří se oddávají jen odpočinku. Pokud se člověk učí čemukoliv novému, vytváří se nové synapse. Učení lze také charakterizovat jako změnu spojení neuronů.

Zpátky do dětství

Dětství je obdobím, které se co do objemu nabytých vědomostí a schopností nemůže srovnávat s žádnou jinou etapou života.
Některé schopnosti, především fenomén lidské řeči, mají svá kritická období, po jejichž uplynutí končí příležitost si danou schopnost dobře osvojit.
Americký psycholingvista E.H.Lenneberg prokázal, že v průběhu vývoje se tvoří synapse ve třech prudkých skocích.

První ve věku kolem dvou let, kdy se dítě učí mluvit a chodit. Druhý ve věku kolem šesti let, jakmile začíná číst, psát a počítat. A třetí ve věku kolem dvanácti let, kdy začíná abstraktně myslet. Poté už k žádnému dalšímu skoku nedochází a předpokládá se, že v dalších obdobích je už proto učení novým věcem podstatně složitější. S tím souvisí známá zkušenost s učením cizích jazyků, které je po skončení základní školy těžší.

Dovednosti, které si člověk osvojí v raném věku, bývají v systému mozkových buněk zapsány tak silně, že je lze zprovoznit kdykoliv v pozdějším období.

Mozek, strava, alkohol

Pro rozvoj duševních schopností je třeba také upravit své stravovací návyky, především omezit množství tuků a bílkovin. Naopak je třeba dbát na dostatečný příjem vitaminu B1, jehož nedostatek může vést k poruchám paměti.

Ke zhoršení duševního výkonu může také přispět nedostatek vápníku způsobující nadměrné opotřebení spojení mezi neurony.

Ernesto Pollitt z Vědeckého centra zdraví Texaské univerzity v Houstonu porovnával školní výkony dětí, které nesnídaly, s výkonem dětí, které se ráno najedly dobře. Nasnídané děti dělaly méně chyb. Pollittovy studie potvrdily jeho závěry i u dospělých.

Je všeobecně zámo, že negativně na mozkové buňky působí alkohol. Alkoholici a těžší pijáci přijdou denně o přibližně 60 000 neuronů více než stejně staří jedinci, kteří nepijí.

Obecně řečeno stárnutí samo o sobě funkci mozku nepoškozuje. Hlavními viníky jsou především alkohol, některé léky, dlouhotrvající onemocnění, zvláště srdeční, špatná výživa, deprese a dlouhodobý smutek, sedavý způsob života, nedostatek podnětů.

Spousta velikánů vědy i kultury zůstala činná až do pozdního věku. Jejich posedlost zkrátka nedala mozku možnost, aby přestal fungovat. Edison, Goethe, Monet či Tizian vytvořili některá ze svých nejlepších děl, když jim bylo sedmdesát i osmdesát let. Někteří dokonce, jako například Shaw nebo Picasso, byli aktivní ještě ve svých devadesáti letech.

Hormony ovlivňují vše

Na duševní schopnosti má významný vliv také hormonální hladina.
Bez ohledu na hormonální hladinu je ženský výkon ve srovnání s muži lepší v testech změřených na slovní úlohy než v testech koordinace jemné motoriky. Muži naopak vynikají nad ženami v matematických a prostorových testech.

Duševní výkon žen je ovlivněn menstruačním cyklem. S růstem hladin hormonů docilují ženy lepších výsledků ve slovních dovednostech a koordinaci jemné motoriky a nižších výkonů v matematických a prostorových dovednostech. V průběhu menstruace (kdy je hladina estrogenu a progesteronu nejnižší) dosahují ženy v prostorových dovednostech vyšších výkonů.

Mužský výkon je v matematických testech nejvyšší v ranních hodinách, kdy je nejvyšší hladina testosteronu. Pokud tedy od mužů chcete, aby řešili problém, na který je třeba se velmi soustředit, sejděte se s nimi v ranních hodinách. Pokud však naopak chcete snadněji získat jejich souhlas, sjednejte si schůzku na večer, kdy muži bývají méně útoční.

Užívejte svůj mozek, pokud o něj nechcete přijít. Co to obnáší? Vstaňte alespoň občas od televize a věnujte se činnostem, které vyžadují vaše aktivní zapojení, učte se soustavně novým věcem. Jakmile přijatou činnost zvládnete natolik, že se pro vás stane rutinní, je to signál k tomu naučit se něčemu novému.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.