Nebezpečná klíšťata
Klíště obecné žije v Evropě takřka všude, kde nalezne vhodné životní podmínky. Těmi se myslí značná vlhkost a mírná teplota. Je rozšířeno od mořských břehů až do výšky okolo dvou tisíc metrů. V České republice pouze do 700-800 metrů. Optimální životní podmínky pro klíšťata jsou okraje lesních porostů, travnatá zákoutí mezi keři, skupiny stromů. Vhodné podmínky poskytuje také lesní půda, pokrytá spadaným listím.
S klíšťaty se můžeme setkat od jara do podzimu kdekoli v normální české a moravskoslezské krajině. Podle odborníků se výskyt klíšťat mnohonásobně zvýšil. Klíšťata mohou být roznesena kamkoli na kůži svých hostitelů, savci ptáků. Nalezneme je soustředěná na místech, kde zalehávají zvířata do stínu na pastvě a kde se divoká zvířata skrývají a odpočívají. Aktivita klíšťat kolísá v závislosti na počasí i na denních hodinách. Déletrvající déšť a chladno nutí klíšťata, aby se schovala. Oteplení je rychle vyvádí z úkrytu na povrch a klíšťata vylézají. V letních dnech bývají aktivnější ráno a večer.
Klíště má svůj vývojový cyklus, v němž se z vajíčka vylíhne larva, po nasátí se změní v nymfu a ta se po dalším nasátí přetvoří na dospělce samičku nebo samce. Dospělci se páří na podzim, a to v době sání krve samičkou na těle hostitelově. Po odpadnutí z hostitelovy srsti samec brzy hyne a samička si najde skrýš na přezimování a zjara snese stovky až několik tisíc vajíček. Celý vývojový cyklus může trvat šest let a v teplých místech třeba pouze dva roky.
Ochrana proti klíšťatům a jimi přenášeným infekcím spočívá v zábraně proniknutí ke kůži, v odpuzení klíšťat repelentními látkami a v kontrole kůže a včasném sejmutí nebo vytržení klíštěte z kůže. Hlavní smysl repelentů spočívá v tom, že odpudí klíšťata, která by jinak po celé hodiny bloudila po oděvu a hledala cestu, jak se dostat na kůži. Použití repelentu je vhodné kombinovat s těsným oděvem. Po svlečení oděvu bychom měli provést kontrolu, zda někde na těle nemáme přisáté klíště. Zvláštní pozornost musíme věnovat místům s tenkou kůží a musí se myslet na to, že klíšťat mají různou velikost. Nesmíme také zapomenout na svlečené části oděvu.
Pro vyjmutí klíštěte by mělo platit pravidlo: neodkladné a jemné vyjmutí snižuje riziko nákazy, ať už borreliózy nebo klíšťové encefalitidy. Klíště vylučuje látku, která se jako cement utěsní v kůži a zabodnuté ústní ústrojí nedovolí ani průnik oleje ani nedovolí klíště vykroutit. Správné je jemnou pinzetou uchopit klíště co nejblíže u kůže a pokusit se opatrně točením kýváním a tahem klíště vyndat. Zpravidla se to u zacementovaného jedince necvičenému laikovi nepodaří a hlava zůstane v kůži. Místo po vynětí klíštěte řádně dezinfikujeme. Je li klíště již trochu nasáté, musí se stiskávat velmi opatrně, aby se zmenšilo riziko proudění obsahu trávicího traktu do kůže. Také zbytky rozmáznuté krve při nezdařilém pokusu je nutné desinfikovat.
Na odstranění přisátých klíšťat musíme pamatovat u psů a koček. Odstraňování bývá poněkud složitější, protože psí kůže bývá tužší a překážejí chlupy. S vytrženým klíštětem je nutno zacházet jako s infekčním materiálem. Nejprve je zabalíme a následně spálíme. Po použití dezinfikujeme také pinzetu. S pozitivním výsledkem se setkalo užití lokálních insekticidů. Krávy a kozy lze chránit například nákrčníkem napuštěným insekticidem. Pro ochranu psů a koček se osvědčilo používání obojků s repelentní látkou. Její účinek dlouho vydrží a částečky se dostávají do okolní srsti. V případě, že obojek není nošen, je odložen.
Lymeská borrelióza začíná jako lokální infekce v kůži přisátí klíštěte. Borrelie se mohou v kůži pomnožit a projevit se lokálním kožním onemocněním, které brzy samo odezní. Lokální projevy nemoci označujeme jako lokální stadium I. Při lokální infekci probíhá několik procesů. Velmi záleží na intenzitě zánětlivé a imunitní reakce v místě, zda se organismus borrelií zbaví nebo zda některý odolný kmen borrelií obranu překoná a rozšíří se v těle dále. Zánětlivé změny dovolují odolnějším borreliím proniknout do krevních kapilár a cév. Dalším stupněm v rozvoji borreliózy je akutní postižení orgánů. Může jít o různé orgány, tkáně, které jsou vzdálené od místa primární infekce. Chronické onemocnění orgánů, označujeme jako stádium III.
Zpravidla na sebe jednotlivá stádia onemocnění navazují. V méně obvyklých případech je některé stádium přeskočeno, popřípadě se stává, že druhé a třetí stádium v sobě zahrnuje projevy prvního stádia. Také podíl bez rozvinutí příznaků opravdu infikovaným klíštětem není dobře znám. Podle skutečnosti je k nákaze zapotřebí, aby klíště sálo déle než jeden den. Zhruba 95% jedinců, na nichž saje klíště, zlikviduje nákazu samo bez projevení nemoci i bez protilátkové odpovědi.
Zhruba přes 80% nakažených má zjevné projevy kožní borrélie. U méně než 10% z nich dochází k rozvinutí onemocnění do II. stádia, tj. do akutního onemocnění orgánů s postižením oka, nervů nebo kloubů a více než 10% infikovaných dospěje do II. stádia přímo, s vynecháním kožních projevů. Valná většina postižených se z II. Stádia se vyléčí a pouze zlomek procenta dospěje do stádia III. Kožní projevy nemoci zpravidla začínají po inkubační době 5 dní až 7 týdnů, častěji do 14 dní. Vždy je důležité sebepozorování a včasné úsilí pro léčbu.
Jedná se o borreliové postižení nervů, kdy je uváděna celá řada onemocnění s borreliovým původem. Počítáme zde: mononeuritidu a polyneuritidu, lymfocytární meningitidu (zánět mozkových obalů), myositidu (zánět svalové tkáně), chorioretinitidu (zánět blan vnitřního oka), meningoradikulitidu (zánět obalů a nervových kořenů), příčné přerušení míchy, myelioradikuloneuritidu (zánět míchy a míšních kořenů), encefalitidu (zánět mozku), zánět mozkových cév s mozkovým infarktem, progresivní zánět mozku a míchy.
Nejčastěji bývají postiženy velké klouby a z nich na prvním místě kolenní kloub. Může se jednat o zánět v jediném kloubu, ale také v několika kloubech současně. Záněty probíhají často přerušovaně s přestávkami od několika dní do měsíců a doba trvání nového vzplanutí kolísá. Zhruba každý desátý případ artritidy přejde do chronické formy třetího stádia. Oftalmoborrelióza je oční borrelióza, kdy k jejím projevům patří obrny svalů nitroočních i zevních svalů oka, zánět optického nervu, zánět rohovky, choriorenitida.
V Evropě se na rozdíl od USA zánět srdečního svalu vyskytuje pouze ojediněle. Podle některých výzkumů se poměrně raný výskyt karditid vyskytuje týden po nákaze. Příznaky trvají krátkou dobu a nejpozději do několika týdnů vymizí zcela bez následků. Pouze zcela ojediněle končí smrtí.
Riziková období
S klíšťaty se můžeme setkat od jara do podzimu kdekoli v normální české a moravskoslezské krajině. Podle odborníků se výskyt klíšťat mnohonásobně zvýšil. Klíšťata mohou být roznesena kamkoli na kůži svých hostitelů, savci ptáků. Nalezneme je soustředěná na místech, kde zalehávají zvířata do stínu na pastvě a kde se divoká zvířata skrývají a odpočívají. Aktivita klíšťat kolísá v závislosti na počasí i na denních hodinách. Déletrvající déšť a chladno nutí klíšťata, aby se schovala. Oteplení je rychle vyvádí z úkrytu na povrch a klíšťata vylézají. V letních dnech bývají aktivnější ráno a večer.
Vývojový cyklus klíštěte
Klíště má svůj vývojový cyklus, v němž se z vajíčka vylíhne larva, po nasátí se změní v nymfu a ta se po dalším nasátí přetvoří na dospělce samičku nebo samce. Dospělci se páří na podzim, a to v době sání krve samičkou na těle hostitelově. Po odpadnutí z hostitelovy srsti samec brzy hyne a samička si najde skrýš na přezimování a zjara snese stovky až několik tisíc vajíček. Celý vývojový cyklus může trvat šest let a v teplých místech třeba pouze dva roky.
Ochrana proti klíšťatům
Ochrana proti klíšťatům a jimi přenášeným infekcím spočívá v zábraně proniknutí ke kůži, v odpuzení klíšťat repelentními látkami a v kontrole kůže a včasném sejmutí nebo vytržení klíštěte z kůže. Hlavní smysl repelentů spočívá v tom, že odpudí klíšťata, která by jinak po celé hodiny bloudila po oděvu a hledala cestu, jak se dostat na kůži. Použití repelentu je vhodné kombinovat s těsným oděvem. Po svlečení oděvu bychom měli provést kontrolu, zda někde na těle nemáme přisáté klíště. Zvláštní pozornost musíme věnovat místům s tenkou kůží a musí se myslet na to, že klíšťat mají různou velikost. Nesmíme také zapomenout na svlečené části oděvu.
Vyjmutí přisátého klíštěte
Pro vyjmutí klíštěte by mělo platit pravidlo: neodkladné a jemné vyjmutí snižuje riziko nákazy, ať už borreliózy nebo klíšťové encefalitidy. Klíště vylučuje látku, která se jako cement utěsní v kůži a zabodnuté ústní ústrojí nedovolí ani průnik oleje ani nedovolí klíště vykroutit. Správné je jemnou pinzetou uchopit klíště co nejblíže u kůže a pokusit se opatrně točením kýváním a tahem klíště vyndat. Zpravidla se to u zacementovaného jedince necvičenému laikovi nepodaří a hlava zůstane v kůži. Místo po vynětí klíštěte řádně dezinfikujeme. Je li klíště již trochu nasáté, musí se stiskávat velmi opatrně, aby se zmenšilo riziko proudění obsahu trávicího traktu do kůže. Také zbytky rozmáznuté krve při nezdařilém pokusu je nutné desinfikovat.
Odstranění klíšťat u zvířat
Na odstranění přisátých klíšťat musíme pamatovat u psů a koček. Odstraňování bývá poněkud složitější, protože psí kůže bývá tužší a překážejí chlupy. S vytrženým klíštětem je nutno zacházet jako s infekčním materiálem. Nejprve je zabalíme a následně spálíme. Po použití dezinfikujeme také pinzetu. S pozitivním výsledkem se setkalo užití lokálních insekticidů. Krávy a kozy lze chránit například nákrčníkem napuštěným insekticidem. Pro ochranu psů a koček se osvědčilo používání obojků s repelentní látkou. Její účinek dlouho vydrží a částečky se dostávají do okolní srsti. V případě, že obojek není nošen, je odložen.
Lymeská borrelióza
Lymeská borrelióza začíná jako lokální infekce v kůži přisátí klíštěte. Borrelie se mohou v kůži pomnožit a projevit se lokálním kožním onemocněním, které brzy samo odezní. Lokální projevy nemoci označujeme jako lokální stadium I. Při lokální infekci probíhá několik procesů. Velmi záleží na intenzitě zánětlivé a imunitní reakce v místě, zda se organismus borrelií zbaví nebo zda některý odolný kmen borrelií obranu překoná a rozšíří se v těle dále. Zánětlivé změny dovolují odolnějším borreliím proniknout do krevních kapilár a cév. Dalším stupněm v rozvoji borreliózy je akutní postižení orgánů. Může jít o různé orgány, tkáně, které jsou vzdálené od místa primární infekce. Chronické onemocnění orgánů, označujeme jako stádium III.
Symptomy onemocnění lymeskou borreliózou
Zpravidla na sebe jednotlivá stádia onemocnění navazují. V méně obvyklých případech je některé stádium přeskočeno, popřípadě se stává, že druhé a třetí stádium v sobě zahrnuje projevy prvního stádia. Také podíl bez rozvinutí příznaků opravdu infikovaným klíštětem není dobře znám. Podle skutečnosti je k nákaze zapotřebí, aby klíště sálo déle než jeden den. Zhruba 95% jedinců, na nichž saje klíště, zlikviduje nákazu samo bez projevení nemoci i bez protilátkové odpovědi.
Nemoc má nepravidelný rozvoj
Zhruba přes 80% nakažených má zjevné projevy kožní borrélie. U méně než 10% z nich dochází k rozvinutí onemocnění do II. stádia, tj. do akutního onemocnění orgánů s postižením oka, nervů nebo kloubů a více než 10% infikovaných dospěje do II. stádia přímo, s vynecháním kožních projevů. Valná většina postižených se z II. Stádia se vyléčí a pouze zlomek procenta dospěje do stádia III. Kožní projevy nemoci zpravidla začínají po inkubační době 5 dní až 7 týdnů, častěji do 14 dní. Vždy je důležité sebepozorování a včasné úsilí pro léčbu.
Neuroborrelióza
Jedná se o borreliové postižení nervů, kdy je uváděna celá řada onemocnění s borreliovým původem. Počítáme zde: mononeuritidu a polyneuritidu, lymfocytární meningitidu (zánět mozkových obalů), myositidu (zánět svalové tkáně), chorioretinitidu (zánět blan vnitřního oka), meningoradikulitidu (zánět obalů a nervových kořenů), příčné přerušení míchy, myelioradikuloneuritidu (zánět míchy a míšních kořenů), encefalitidu (zánět mozku), zánět mozkových cév s mozkovým infarktem, progresivní zánět mozku a míchy.
Borreliové artridity a oftalmoborrelióza
Nejčastěji bývají postiženy velké klouby a z nich na prvním místě kolenní kloub. Může se jednat o zánět v jediném kloubu, ale také v několika kloubech současně. Záněty probíhají často přerušovaně s přestávkami od několika dní do měsíců a doba trvání nového vzplanutí kolísá. Zhruba každý desátý případ artritidy přejde do chronické formy třetího stádia. Oftalmoborrelióza je oční borrelióza, kdy k jejím projevům patří obrny svalů nitroočních i zevních svalů oka, zánět optického nervu, zánět rohovky, choriorenitida.
Borreliová karditida – zánět srdečního svalu
V Evropě se na rozdíl od USA zánět srdečního svalu vyskytuje pouze ojediněle. Podle některých výzkumů se poměrně raný výskyt karditid vyskytuje týden po nákaze. Příznaky trvají krátkou dobu a nejpozději do několika týdnů vymizí zcela bez následků. Pouze zcela ojediněle končí smrtí.
